Již třetí vyhlášení cen „Talent VFN“ se opět stalo motivací a odměnou pro talentované pracovníky, zaměstnance VFN, kteří do 35 let věku prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru. Všem oceněným gratulujeme!
Prestižní ocenění udělené ředitelem VFN doc. MUDr. Jánem Dudrou, PhD., MPH, získali na základě hlasování panelu poradního sboru náměstka pro vědu, výzkum a výuku prof. MUDr. Pavla Michálka, Ph.D., MBA. O udělení cen rozhoduje ředitel VFN na doporučení hodnotící komise na návrh přednostů klinik či ústavů VFN a primářů samostatných oddělení VFN.
Ocenění získali k diplomu i mimořádnou odměnu a účelově vázanou podporu na činnost spojenou s výzkumem, vývojem a vzděláváním – „stipendium na vzdělávání“. Vědec na prvním místě se navíc stává držitelem stříbrné pamětní medaile VFN.
Ceny byly slavnostně předány na březnové poradě přednostů a primářů v Hoderově síni. 
Přestižní ocenění udělené ředitelem VFN obdrželi čtyři mladí vědci z VFN.
1. místo – Talent VFN 2024–2025
MUDr. Jozef Buday, Ph.D., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN
Ocenění získal za rozsáhlou vědeckou a publikační činnost v oboru psychiatrie se specializací zaměřenou na elektrokonvulzivní terapii. Většina jeho publikací byla ve vysoce prestižních časopisech Q1a Q2 s impakt faktorem. Významná je také jeho publikační činnost v kapitolách psychiatrických učebnic.
Obdržel: pamětní medaili VFN + stipendium na vzdělání 30 000 Kč a odměnu 50 000 Kč
2. místo – Talent VFN 2024–2025
MUDr. Stanislav Mareček, Ph.D., Neurologická klinika 1. LF UK a VFN
Ocenění získal za vědecko-výzkumnou publikační činnost v oboru neurologie se specializací na extrapyramidová onemocnění. Současně se jako lékař specializuje na pokročilé metody poruch hybnosti, včetně hluboké mozkové stimulace a léčby implantovanými pumpovými systémy.
Obdržel: stipendium na vzdělávání 20 000 Kč a odměnu 30 000 Kč
3. místo – Talent VFN 2024–2025
MUDr. Jan Horejsek, Ph.D., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN
Kromě publikační činnosti, která je zaměřena především na kardiovaskulární perioperační péči a intenzivní medicínu, se doktor Horejsek podílí rozsáhle i na výuce, pregraduální i postgraduální, včetně simulační výuky a lektorování první pomoci.
Obdržel: stipendium na vzdělávání 10 000 Kč a odměnu 20 000 Kč
Zvláštní ocenění za vědecko-výzkumnou činnost Ing. Michal Sakmár, Ph.D., Ústav nukleární medicíny
Výzkum odborného pracovníka v laboratorních metodách se zaměřuje na vývoj nanočásticových nosičů radionuklidů. Výsledky jeho práce představují významný přínos pro další vývoj radiofarmak. Aktivně se také podílí na výuce studentů 1. LF UK.
Obdržel: stipendium na vzdělávání 20 000 Kč
Všem oceněným jsme položili tři společné otázky:
Jaké oblasti výzkumu se věnujete a proč?
Jak vnímáte ocenění své práce?
Čemu se chcete věnovat dál a jak využijete finanční odměnu?
MUDr. Jozef Buday se stal dalším držitelem pamětní medaile VFN.
MUDr. Jozef Buday, Ph.D.
Věnuji se výzkumu zejména v oblasti elektrokonvulzivní terapie. Toto téma mě oslovilo především proto, že i přes určité předsudky jde o velmi účinnou metodu, která může pacientům výrazně zlepšit kvalitu života tam, kde jiné léčebné postupy selhávají. Mým cílem je přispět k lepšímu pochopení jejích mechanismů, optimalizaci jejího bezpečného a efektivního využití, ale také k její destigmatizaci – jak mezi zdravotním personálem, tak v očích veřejnosti.
Toto ocenění vnímám jako velkou čest a zároveň potvrzení, že má práce má smysl. Velmi si vážím toho, že se výzkum v oblasti duševního zdraví dostává do popředí zájmu.
Do budoucna bych se chtěl dále zaměřit na rozvoj a zefektivnění elektrokonvulzivní terapie, například na hledání způsobů, jak minimalizovat její vedlejší účinky a lépe individualizovat léčbu pro konkrétní pacienty. Finanční odměnu kromě jiného určitě proměním v možnost, že do mé knihovničky poputují nějaké pěkné knížky.
MUDr. Stanislav Mareček, Ph.D.
Věnuji se neurozobrazování u pacientů s neurodegenerativními onemocněními, hlavně s Parkinsonovou nemocí. Když jsem se po medicíně rozhodoval, na jakou specializaci se dám, váhal jsem i nad radiologií. Neuroradiologický vědecký výzkum byl tedy pro mě jasná volba.
Jsem velmi vděčný, že práce, na které jsem se podílel, je považovaná za dostatečně přínosnou, aby získala ocenění.
Rád bych pokračoval v neurozobrazovacím výzkumu na naší klinice. Momentálně se zaměřuji hlavně na výzkum glymfatického systému mozku, se kterým jsme na klinice nedávno začali. Finanční odměnu ale plánuji využít na ryze nevědeckou činnost – hezkou večeři či na dovolenou.
MUDr. Jan Horejsek, Ph.D.
V rámci doktorského studia jsem se věnoval možnostem přesnějšího řízení tekutinové léčby u pacientů časně po kardiochirurgickém výkonu. Jedním z prvních léčebných opatření u pacientů s hypotenzí či známkami nedostatečné perfuze tkání je podání tekutin, ale to vede k významnému zvýšení srdečního výdeje pouze u zhruba poloviny z nich – druhé polovině podání tekutin nejen neprospěje, ale může naopak zvyšovat riziko vzniku komplikací či prodloužit pobyt v nemocnici. Rozlišit pacienty, kterým tekutiny pomohou, nelze spolehlivě jen na základě klasicky používaných parametrů, jako je centrální žilní tlak nebo tlak v zaklínění. Používají se proto tzv. dynamické testy, které vychází především z fyziologických interakcí srdce a plic a nabízí mnohem větší spolehlivost, ale jsou zatíženy různými limitacemi, takže nelze každý z nich aplikovat u všech pacientů. Náš výzkum se zaměřoval na neinvazivní a rychle proveditelné testy s využitím ultrazvuku u pacientů ventilovaných i spontánně ventilujících. Pacienti po kardiochirurgických výkonech patří z hlediska tekutin mezi nejkřehčí, protože mají za sebou dlouhý a náročný operační výkon a často spoustu přidružených onemocnění, takže je u nich dopad tekutinové léčby o to větší.
Ocenění si velmi vážím a je pro mě také motivací do budoucna, ale musím přiznat, že pro mě bylo velkým překvapením, protože sám sebe považuji spíše za klinika než za vědce. Vnímám jej také jako ocenění celého našeho týmu, protože bez pomoci kolegů z řad lékařů i nelékařů by se nic z toho nemohlo uskutečnit.
Rád bych se nadále věnoval studiu hemodynamiky (nejen) u kardiochirurgických pacientů a dál se účastnil projektů svých kolegů. Finance rozdělím na několik částí, z nichž část půjde na investice, část na radosti pro rodinu, která se mnou měla svatou trpělivost, a poslední část na přihlášku k evropské atestaci z intenzivní medicíny, kterou bych v dohledné době chtěl podat, ale zatím se mi nedostává času na přípravu.
Ing. Michal Sakmár, Ph.D.
Ve své práci se věnuji výzkumu a vývoji radiofarmak, která by mohla najít uplatnění v oblasti nukleární medicíny. Konkrétně se zabývám výzkumem radionuklidů vhodných pro cílenou alfa terapii, jako jsou například 223Ra nebo 225Ac. Cílem mého výzkumu je vyvinout vhodný nosič, který by tyto radionuklidy dopravil na cílené místo v organismu s co nejmenším ozářením okolní tkáně.
Tato oblast jaderné chemie mě fascinuje již od počátku mých studií. Většina lidí si pod pojmem radioaktivita představuje něco velmi nebezpečného a vzdáleného, proto je dobré lidem ukázat, že tato specifická vlastnost některých nuklidů má také široké uplatnění v medicíně a není to něco, čeho by se lidé museli bát.
Získané ocenění mě velmi překvapilo a vnímám ho jako pozitivní signál pro další práci, kde bych chtěl navázat na předchozí výzkum a posunout ho opět o kousek blíže k praktickému využití.
Jak jsem již zmínil, v oblasti nukleární medicíny a konkrétně ve vývoji radiofarmak je ještě mnoho možností, kam se posunout a jak přispět k rozvoji oboru. Velmi rád bych pokračoval v již započaté práci a věnoval se výzkumu různých radionuklidů, které by mohly být vhodné pro využití v nukleární medicíně, zejména v oblasti radionuklidové terapie. Jak přesně využiji získané finanční prostředky, zatím přesně nevím, ale velmi rád bych je využil k prohloubení svého vzdělání v dané oblasti.
Kritéria pro hodnocení nominovaných
Metodologie komplexního hodnocení lékařských i nelékařských pracovníků, kterým náleží toto ocenění, vychází z několika klíčových oblastí, které dohromady poskytují ucelený obraz o jejich vědecké i profesní aktivitě. Důležitou roli hraje především publikační činnost. Sleduje se nejen celkový počet publikací, ale také to, zda je hodnocený autor jejich prvním, korespondujícím nebo seniorním autorem. Zohledňují se především publikace v časopisech s impakt faktorem a jejich zařazení do prestižních kvartilů v daném oboru, jako jsou Q1 nebo Q2. Nejvíce oceňované jsou publikace v prvním decilu oborového hodnocení – D1. Významným ukazatelem je rovněž počet citací evidovaných v databázi Web of Science a Hirschův index, který vypovídá o dlouhodobém vlivu autora v daném oboru.
Kromě článků se posuzuje i další vědecko-výzkumná činnost. Sem patří například odborné monografie, kapitoly v knihách, výukové materiály (skripta), přednášková činnost, ale také výsledky aplikovaného výzkumu, jako jsou patenty či průmyslové vzory. Důležitým milníkem v kariéře je získání titulu Ph.D., který potvrzuje schopnost samostatné vědecké práce. Stejně tak se hodnotí dosažení specializované způsobilosti v daném oboru, což dokládá odbornou kvalifikaci a praktické zkušenosti. Součástí hodnocení jsou i další významné aktivity, které přesahují běžnou vědeckou práci. Patří sem například vedení výzkumného týmu nebo klinického programu ve VFN, získaná ocenění či aktivní účast v odborných společnostech, například formou členství ve výborech. Tyto aktivity ukazují nejen odbornou úroveň, ale i schopnost organizace, vedení a přínos pro širší odbornou komunitu.
