Zaznamenali jste varování, že pravděpodobnost setkání s infikovaným klíštětem je letos opět vyšší? Přes 3 000 lidí v Česku ročně onemocní Lymeskou boreliózou a loni bylo hlášeno přes 500 nových případů klíšťové encefalitidy. S takovými čísly se řadíme na čelní místo v Evropě.
Obě nemoci mohou mít vážné následky, proto je důležité nepodcenit prevenci. Přirozeným prostředím pro výskyt těchto parazitů jsou sice lesy, ale realita se mění. Klíště si můžete domů přinést i z městského parku a ze zahrady. Parazitologové varují, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta ve volné přírodě.
Odstranit rychle a správně bez kroucení
Důležité je klíště odhalit co nejdříve. Připravte si speciální nástroj – kartu na vytahování klíšťat, ideální jsou i speciální „hrabičky“ ve tvaru L s úzkou štěrbinou. Prodávají se v různých velikostech pro různě veliká klíšťata. Případně použijte pinzetu. Navlékněte si rukavice a začněte s dezinfekcí, tento krok určitě nepřeskočte. Dezinfekci nastříkejte přímo na klíště a na okolí. Klíště není do kůže zašroubované – ústrojí, kterým se přisává, nemá tvar závitu. Takže nepomůže žádné kroucení! Správné není ani drcení klíštěte, nebo jeho potírání olejem nebo mýdlem. Postupujte viklavými pohyby a opatrně klíště vytáhněte. V případě malých nymf je možné použít na jejich odstranění navlhčenou vatovou tyčinku nebo sirku a larvu vyviklat.
Místo přisátí opět potřete dezinfekcí. Klíště zlikvidujte bezpečným způsobem (například spláchnutím do WC). V případě, že vám v ráně zůstala kusadla, nesnažte se je dostat ven. Tělo si s nimi přirozeně poradí.
Po vyjmutí klíštěte je potřeba místo pozorovat následujících nejméně deset dní. Případně zavolejte svému praktickému lékaři a poraďte se s ním. Lymeskou boreliózu doprovází červená skvrna s blednoucím středem na kůži v místě přisátého klíštěte. Ovšem není to pravidlo!
Projevy klíšťové encefalitidy připomínají chřipku
„Klíšťová encefalitida je arbovirové onemocnění způsobené virem TBE (TBEV), který patří do čeledi Flaviviridae, stejně jako etiologičtí původci horečky dengue, žluté zimnice a japonské encefalitidy. Klíšťová encefalitida je považována za jedno z nejvýznamnějších virových onemocnění přenášených klíšťaty v Evropě a Asii. V posledních letech byl zaznamenán nárůst výskytu klíšťové encefalitidy i rozšíření zeměpisného rozsahu tohoto onemocnění. Virus se přenáší mezi klíšťaty, zvířaty a lidmi,“ uvádí MUDr. Zuzana Humlová, Ph.D., primářka Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN. Podle jejího sdělení nemoc může postihnout také psy, koně, skot a malé přežvýkavce. Lidé jsou náhodnými hostiteli, kteří se nakazí přisátím infikovaného klíštěte nebo alimentární cestou, čili požitím kontaminovaných potravin, například konzumací nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků od zvířat infikovaných TBEV.
První fáze nemoci obvykle přichází jeden až tři týdny po vstupu infekce do organismu, tedy po přisátí klíštěte, a velmi se podobá běžné viróze. Jak upozorňuje paní primářka, infekce TBEV může být obecně symptomatická nebo asymptomatická. „Symptomatická infekce může být monofázická (s neurologickými příznaky nebo bez nich) nebo bifázická, jak je tomu u většiny pacientů. V první fázi bifázického průběhu se objevují nespecifické příznaky, jako je horečka, bolesti hlavy a svalů trvající až jeden týden, a u 70 % pacientů je diagnostikována leukopenie a trombocytopenie. Ve druhé fázi se objevují příznaky encefalitidy v podobě přetrvávající horečky, bolestí hlavy, nespavosti, zmatenosti, možného zvracení, ztuhlosti šíje, bolesti svalů a parézy. Druhá fáze onemocnění se může projevit také jako hemoragický syndrom. V této fázi onemocnění lze pozorovat zvýšení počtu bílých krvinek, zvýšenou hladinu CRP a vyšší sedimentaci,“ popisuje lékařka vývoj nemoci.
Léčba nemoci je velmi komplikovaná a její průběh i následná rekonvalescence závisí hlavně na odolnosti organismu. Vzhledem k tomu, že jde o virový zánět mozku, není možné nemoc léčit antibiotiky, ta jsou v tomto případě neúčinná. Léčba spočívá v tlumení příznaků (bolestí hlavy, horečky, třesu končetin, křečí) a v řádné hydrataci organismu. Ve vážných případech jsou podávány kortikoidy určené na snížení otoku mozku. Léčba je však zdlouhavá a nemocný je velmi často hospitalizován v řádu týdnů. Následná rekonvalescence trvá týdny až měsíce, podle průběhu onemocnění. U části pacientů však nikdy nedojde k plnému uzdravení, tito nemocní se potýkají s celoživotními následky a mnohdy odcházejí do invalidního důchodu.
Při Lymeské borelióze se červená skvrna nemusí vždy objevit
„Lymeská borelióza byla objevena v roce 1975. Toto onemocnění přenášejí klíšťata rodu Ixodes. Původcem nemoci jsou spirochety z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato,“ vysvětlujte primářka Zuzana Humlová. Lymeská borelióza je onemocnění, které se velmi často projeví na kůži, kde dochází k prvnímu pomnožení bakterií. Mezi první projevy nemoci patří vznik červené skvrny s bledším středem v místě přisátí klíštěte. Tato skvrna je velká několik centimetrů a objevuje se zhruba několik dnů až jeden měsíc po vstupu infekce do organismu. Problém ovšem je, že se skvrna nemusí objevit vždy. „Erythema migrans je kožní projev, který se objevuje během prvního stadia v místě přisátí klíštěte. Tento kožní projev však není systematicky zjišťován a mohou se projevit pouze necharakteristické příznaky spojené s druhým a třetím stadiem (Lymeská neuroborelióza, karditida nebo artritida). Je důležité zdůraznit, že riziko výskytu dalších příznaků Lymeské boreliózy (zejména neurologických a kloubních projevů) se po rozpoznání erythema migrans a rychlém zahájení antibiotické léčby výrazně snižuje,“ zdůrazňuje primářka Humlová.
Borelióza je tedy nemoc léčitelná antibiotiky. Pokud ovšem terapie má být úspěšná, je nutná včasná diagnostika. Nemoc může přejít i do chronické fáze, kdy se nemocný potýká s řadou nespecifických obtíží, a až následně, poté co je odebrána krev, se přijde na to, že dotyčný prodělal toto onemocnění. Pak je doporučena odpovídající léčba, její úspěšnost však nemusí být vysoká.
Očkování existuje jen proti klíšťové encefalitidě
Podle lékařů už tolik nezáleží, v jakou roční dobu se necháte naočkovat. Nejvhodnější období je sice konec zimy, tedy před začátkem největší aktivity klíšťat, ale tím se nenechte omezovat. Očkování proti klíšťové encefalitidě může probíhat v základním režimu: první dávka v den 0, druhá dávka za 1−3 měsíce, třetí dávka za 5−12 měsíců. Nebo také zrychleně: první dávka den 0, druhá za 14 dní a třetí za 5−12 měsíců (některé vakcíny umožňují očkování ve dnech 0−7−21). Pro lidi nad 50 let je vakcína hrazená ze zdravotního pojištění, ostatním pojišťovny přispívají.
Pár zásad pro ochranu
- Používejte repelenty. Při pobytu venku pravidelně kontrolujte oblečení a odhalenou kůži, zda na nich nejsou klíšťata.
- Do přírody preferujte světlé, hustě tkané oblečení, abyste klíšťata snadno odhalili. Rovněž noste uzavřenou obuv, dlouhé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem. Nohavice kalhot zastrčte do ponožek nebo bot a košili do kalhot. Většina klíšťat leze po těle ze země nebo z nohy otírající se o trávu.
- Zkontrolujte doma podpaží, uši a jejich okolí, pupek, kolena, vlasy, třísla a jejich okolí.
- Osprchujte se nebo vykoupejte brzy po příchodu domů.
- Máte-li psa nebo kočku, myslete na to, že právě domácí mazlíčci mohou klíště přinést domů na své srsti.
