Odpovídá Mgr. Libor Strkáč, vedoucí Útvaru krizové připravenosti
Ve chvíli, kdy někde v nemocnici zahoří – ať už může jít o závadu na elektroinstalaci, o elektrické spotřebiče, nebo o přehřátý přístroj – je potřeba okamžitě jednat, nečekat, až dorazí hasiči. Může jít o minuty. A právě v těchto chvílích nastupují členové preventivní požární hlídky.
Možná jste o nich slyšeli, ale možná nevíte, kdo vlastně jsou. V nemocnici jsou to běžní zaměstnanci – sestry, sanitáři, technici, lidé z provozu, kteří mají navíc úkol: být první na místě, když se něco děje. Vědí, kde jsou hasicí přístroje, jak s nimi zacházet, a co dělat, když se objeví dým nebo plameny. A právě pro ně je důležité, aby si to, co mají dělat, mohli vyzkoušet nanečisto. Nedávno proto proběhlo praktické školení na cvičném požářišti, kde si naši zaměstnanci vyzkoušeli práci s hasicími přístroji. Nešlo jen o teorii – opravdu se hasilo. S práškovými, sněhovými i vodními přístroji. Hořel skutečný oheň, takže si všichni mohli vyzkoušet, jak proud vzduchu ovlivní plameny, co udělá kouř, a jak rychle se mění situace, když zasahujete v reálném prostředí. Školení mělo velký úspěch, a proto v nich budeme určitě pokračovat. Účastníci ocenili, že si mohli všechno osahat a otestovat „naostro“. Jak sami říkali – teorie je fajn, ale praxe je k nezaplacení.
A proč je důležité taková školení opakovat? Protože členů požárních hlídek je ve VFN několik stovek. A každý z nich by měl být připraven – nejen na papíře, ale i prakticky. Když totiž dojde na krizovou situaci, rozhodují často právě oni o tom, zda se požár zvládne rychle uhasit a všichni zůstanou v bezpečí.
Cvičení jsme připravili ve spolupráci se zaměstnanci Technicko-provozního úseku VFN, konkrétně s Oddělením správy a údržby ploch a zeleně pod vedením Jana Rašína, kterým tímto děkujeme za skvělou spolupráci.
