Nejmodernější cílená léčba, unikátní přístrojové vybavení, moderní onkologické stacionáře, speciální odběrové centrum i pacientský klub – to vše je nyní součástí komplexní onkologické péče ve VFN. Ročně v ČR přibude 60 tisíc pacientů se zhoubnými nádory. Onkologická klinika 1. LF UK a VFN přijme do péče každý rok přibližně 1250 nových pacientů, celkem pečuje až o 8 tisíc nemocných. Na rostoucí počty onkologických diagnóz napříč generacemi VFN reaguje rozšířením denních stacionářů, které nově nabízejí 43 aplikačních lehátek, kde týdně podstoupí infuzní léčbu 250 pacientů.
Komplexní onkologická centra posouvají kvalitu péče vpřed
Komplexní onkologické centrum (dále KOC VFN) sdružuje klíčové specializace nezbytné pro moderní péči o onkologické pacienty – klinickou onkologii, radioterapii, chirurgické obory, radiodiagnostiku, nukleární medicínu a patologii, součástí je také genetická a molekulární diagnostika, paliativní péče a rehabilitace. „Centrum se podílí na řadě národních i mezinárodních výzkumných projektů a pacientům nabízí možnost zapojit se do klinických studií včetně inovativních léčebných modalit jako je hypertermická intraperitoneální chemoterapie, izolovaná jaterní perfuze či izolovaná končetinová perfuze,“ zdůrazňuje přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D. Díky těmto aktivitám patří KOC VFN mezi špičková onkologická pracoviště v České republice i ve středoevropském regionu. Součástí KOC VFN je také program, který se zaměřuje na identifikaci pacientů a rodin se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění. Nabízí genetické poradenství, testování predispozičních genů a následnou dispenzarizaci i preventivní péči u nositelů mutací.
Zcela výjimečný projekt: denní ambulantní stacionáře s digitálně řízenou léčbou
Onkologická klinika VFN a 1.LF UK v Praze přijímá ročně do ambulantní péče asi 1250 nových pacientů. Onkologické stacionáře Fakultní polikliniky VFN se proto nově rozšířily na kapacitu 43 aplikačních lehátek. Každý týden zde 250 nemocných v ambulantním režimu podstoupí náročnou léčbu včetně nejmodernějších cílených preparátů. Díky navýšení počtu lůžek se krátí čekací doby na léčbu. „Nové stacionáře nabízejí moderní prostory s unikátním přístrojovým vybavením, které aplikuje digitálně řízenou, kontrolovatelnou a dokumentovanou léčbu podporou speciálního softwaru (OncoSafety), což výrazně zvyšuje bezpečnost přípravy cytostatik a minimalizuje možnost chybného podání léčby,“ vysvětluje MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., MHA, primářka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN. V jedné budově je tak nabízena komplexní léčba, funguje zde odběrové centrum, přípravna cytostatik a stacionář. K dispozici jsou další podpůrné ambulance (nutriční, rehabilitace, paliativní). Pacientům zajišťují komfortní, diskrétní a pohodlné prostředí a další služby, které přispívají k pocitu klidu a bezpečí a zvyšují šanci na úspěšnost léčby.
Projít novými denním onkostacionáři můžete v našem videu
Onkologická léčba v průběhu 30 let: Precizní, účelová a šetrná
Léčba se od chirurgického a paliativního přístupu posunula k plně účelové a personalizované medicíně. „Předěl nastal zavedením systematické (neadjuvantní) terapie před samotnou léčbou, která má za cíl zmenšit nádor, usnadnit chirurgický výkon, nebo ho vůbec umožnit, a zhodnotit reakci na léčbu. Totéž platí o adjuvantní terapii po hlavní léčbě, například po operaci. Ta slouží ke zničení zbylých nádorových buněk a snížení rizika návratu onemocnění. Cílená a biologická léčba a v posledních letech i imunoterapie, zásadně mění prognózu řady diagnóz,“ komentuje doc. Michal Vočka. Kromě terapeutických možností se rozvinula i precizní diagnostika založená na molekulární genetice a pokročilém zobrazování, což umožňuje přesnější stratifikaci pacientů a volbu optimálního postupu. „Léčba je pro naše nemocné podstatně šetrnější než dřív. Mnoho moderních léků se podává podkožně během několika minut místo dlouhých hodinových infuzí. Cílená léčba a imunoterapie bývají lépe snášeny než klasická chemoterapie. Pacienti tráví kratší dobu na stacionáři a více nemocných lze ošetřit v ambulantním režimu,“ doplňuje MUDr. Martina Zimovjanová. Výrazně se zlepšila a rozšířila také podpůrná terapie, která snižuje nevolnosti, bolesti či riziko infekcí, tím také významně zlepšujeme kvalitu života během terapie. Novinkou našeho pracoviště je možnost chlazení vlasové pokožky při chemoterapii (scalpcooling), které u řady pacientek pomáhá zmírnit vypadávání vlasů.
Přístroj na chlazení vlasové pokožky při chemoterapii (scalpcooling)
Screening a změna životního stylu zamíchala s diagnózami
V 60.–80. letech patřily mezi nejčastější diagnózy karcinom žaludku, děložního hrdla, jícnu a hrtanu, jejichž vysoký výskyt souvisel s horšími životními podmínkami, absencí screeningu a rizikovými faktory, jako bylo kouření či infekce Helicobacter pylori. Díky prevenci, screeningu a zlepšení životního stylu jejich incidence klesla. Dnes dominují zejména karcinom plic, kolorektální karcinom, karcinom prsu u žen a karcinom prostaty u mužů, tedy diagnózy spojené především se stárnutím populace a moderním životním stylem, ale také s lepší diagnostikou a záchytem.
U karcinomu prostaty je tento trend spojen především se stárnutím populace a zavedením PSA testování, které umožňuje časnější záchyt. Záchyt karcinomu prsu u žen roste i díky systematickému mamografickému screeningu a delšímu průměrnému věku dožití. U kolorektálního karcinomu hrají zásadní roli změny životního stylu – strava bohatá na tuky a červené maso, obezita a nízká fyzická aktivita – a jeho častější diagnostika díky preventivním programům. Významný nárůst je patrný také u karcinomu pankreatu, jehož incidence i mortalita stoupají, a to zejména v souvislosti se stárnutím populace, obezitou, diabetem a kouřením.
Pacienti v čase: Přibývá mladších nemocných a rozdíly v pohlavích se vyrovnávají
Přibývá nemocných ve vyšším věku – což je způsobeno stárnutím populace a zlepšenou diagnostikou. Celkový výskyt zhoubných nádorů je u mužů dlouhodobě vyšší než u žen, což souvisí jak s rozdíly v životním stylu
a expozici rizikovým faktorům (kouření, alkohol, pracovní expozice), tak s biologickými odlišnostmi.
V posledních letech se ale postupně vyrovnávají rozdíly ve výskytu některých nádorových onemocnění mezi muži a ženami. Typickým příkladem je karcinom plic – zatímco dříve šlo jednoznačně o diagnózu častější u mužů, s poklesem prevalence kouření v mužské populaci, a naopak jeho nárůstem (či přetrváváním) u žen se rozdíly postupně zmenšují. Podobný vývoj je patrný i u kolorektálního karcinomu, kde hraje významnou roli změna stravovacích návyků, fyzické aktivity a obezita, která postihuje obě pohlaví. Před několika desetiletími byla většina onkologických pacientů diagnostikována ve středním věku, přičemž průměrný věk při stanovení diagnózy byl výrazně nižší než dnes. S prodlužováním střední délky života a stárnutím populace se věk onkologických pacientů postupně posouvá, v současnosti je velká část nádorů diagnostikována u osob starších 65 let. „Pozorujeme však také opačný trend, kdy u některých diagnóz (například nádorů zažívacího traktu nebo karcinomu prsu) přibývá mladších nemocných (<50 let). Dobře patrné je to u kolorektálního karcinomu pod 50 let, jde o trend napříč vyspělými zeměmi. Příčiny jsou multifaktoriální: životní styl (obezita, sedavý způsob života, strava, alkohol, dysfunkční mikrobiom) a častější expozice rizikům. Podobný trend vidíme i u karcinomu prsu u mladých žen,“ uzavírá doc. Michal Vočka.
Podívat se přišli kolegové z ostatních klinik a ústavů nemocnice 
Na krátkém brífinku měli o pracoviště onkologie zájem i novináři
