Akademický rok 2025/26 odstartoval už 4. studijní ročník Oboru všeobecné ošetřovatelství na 1. LF UK. Zajímalo nás, jaký je o obor zájem, jak se v čase studenti proměňují a jaký přínos znamenají pro naši nemocnici. Z pohledu 1. LF UK bilancovala tři roky zkušeností přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství Mgr. Beáta Švárová a z pohledu VFN zhodnotila význam budoucích absolventů náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA.
Mgr. Beáta Švárová: První dva roky neměli absolventi „zdrávek“ šanci uspět u přijímaček
Jaký je o studium zájem a jaké studenty přijímáte nejčastěji?
Naším cílem je přijímat hlavně ty motivované pro obor. Do předminulého roku byli studenti přijímaní na základě výsledku testu z biologie, což generovalo ve skupině poměr 98 procent nezdravotníků – absolventů z všeobecně vzdělávacích škol, a pouhá dvě procenta tvořili absolventi ze středních zdravotnických škol, již kvalifikované praktické sestry. Ze zkušenosti víme, že v prvním roce studia tak nastával velký drop-out, protože pro řadu studentů z první zmiňované skupiny nebylo ošetřovatelství první volbou, ale pouze „přechodným řešením“. Uvědomili jsme si, že absolventi „zdrávek“ nemají v kurikulu biologii a neměli tak šanci na přijímačkách uspět. Zbytečně jsme o ně přicházeli, což byla obrovská škoda. Proto jsme v minulém roce do přijímacího řízení zařadili jako druhý předmět ošetřovatelství a od této změny si slibovali rovnocenné šance pro obě skupiny studentů, zkrátka skupinu namixovanou 50:50. Byli jsme překvapení, že se poměr absolutně otočil ve prospěch středoškolských zdravotníků. Do letošního roku aktuálně vstupujeme s 51 zapsanými studenty.
Jaký máte ohlas od studentů, co se týká obsahu studia a praxí u nás v nemocnici?
Veškeré praxe v zimním a letním semestru jsou téměř exkluzivně vykonávány ve VFN, a to bylo cílem již ve fázi vytváření akreditace. Úzká spolupráce s fakultní nemocnicí je snem a výhrou pro jakoukoliv vzdělávací instituci. V našem případě sen „žijeme“. Za obrovské plus studenti považují, že se na jejich teoretické výuce podílí řada vyučujících – sester z VFN. Že ty samé sestry pak potkávají na klinických pracovištích a velmi intenzivně vnímají, že jde o špičkové odborníky. To u studentů přirozeně posiluje úctu k oboru, buduje profesní sebevědomí, vytváří přirozené vzory. Tím jsme schopni přirozeně ovlivňovat prestiž povolání všeobecné sestry.
Co studenti na praxích oceňují, co jim naopak chybí?
Po ukončení bloku praxí v každém semestru a v každém ročníku studenti vyplňují e-dotazník pro hodnocení praxí. Jejich výsledky zpřístupňuji a konzultuji s náměstkyni pro nelékařská zdravotnická povolání, Mgr. Ditou Svobodovou, protože je to nesmírně důležitá zpětná vazba pro fakultu i pro nemocnici. Na základě toho se mnohé podařilo: vytvořit zázemí šaten studentů, zavést méně běžné výkony pod supervizí sester–školitelek, zpřístupnit nová pracoviště (například nyní RS centrum na neurologické klinice), vytvořit referenční kliniky pro výuku ošetřovatelských postupů. Studenti si chválí kliniky, kde jsou milé, vstřícné a kolegiální sestry se zájmem o studenty. A platí to i obráceně. Zkrátka, pracovní lidská chemie a tvůrčí duch pracovišť jsou nesmírně cenné. Za tři roky studia mají studenti povinnost mít 2300 hodin praxe. Zhruba polovina z tohoto množství je přesně definovaná závaznou legislativou. O té druhé polovině se studenty na našem ústavu mluvíme, snažíme se naslouchat jejich budoucímu profesnímu zájmu. Ano, jsou pracoviště, kam se rádi a opakovaně vrací. Za to obrovské poděkování „vfňáckým“ sestrám.
Co vás překvapilo v průběhu ročníků na studentech nelékařských zdravotnických profesích? Jak se mění podle ročníků?
Máme za sebou tři roky běžící akreditace, tři skupiny studentů a každá z nich je úplně jiná. Změnami v přijímacím řízení jsme zacílili na motivované studenty, rozhodnuté pro obor všeobecného ošetřovatelství. Jeví se to jako změna příznivá. Aktuální studenti jsou skupinou aktivní, se zdravým sebevědomím, rozhodnutí pro obor, se snahou dělat „něco víc“, než obor jen absolvovat. Současná situace mě naplňuje optimismem. Co pro mě bylo překvapením, že téměř 50 % studentů pracuje při studiu, a 94 % z této skupiny ve zdravotnictví, což je úžasné!
Největší benefit tohoto společného projektu 1. LF UK a VFN za vás?
Samotná existence projektu. Spolupráce mezi VFN a 1. LF je velmi úzká, obě instituce mají silné zázemí a prostor ovlivňovat ošetřovatelství současné i budoucí. Hnacím motorem jsou špičkové sestry z pracovišť, které mají zájem a snahu ošetřovatelství posouvat, vize tvořit, nejen je plnit. A toho si velmi vážím.
Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA: Přibližně třetina studentů se k nám během studia vrací, aby získali větší jistotu a zkušenosti v ošetřovatelských postupech
Jak hodnotíte přínos praxí studentů všeobecného ošetřovatelství ve VFN z pohledu personálu klinik?
Jednoznačně pozitivně, pro pracoviště jsou přínosem. Pokud mají studenti zájem učit se, vzdělávat a poznávat nové věci, jsou často zdrojem nového pohledu na věc, přináší energii, a hlavně personálu pomáhají. Zároveň si díky tomu můžeme včas vytipovat budoucí kolegy.
Na které kliniky chodí studenti nejraději a nejčastěji? Co sami od praxí očekávají?
Velký zájem je o specializovaná pracoviště a chirurgické obory. Studenti od praxe očekávají především získání jistoty v praktických dovednostech a možnost „osahat si“ reálnou práci sestry.
Má personál klinik prostor uspokojit jejich představy a ukázat jim budoucí profesi z nejrůznějších úhlů tak, aby je práce opravdu zaujala?
Ano, i když je personál časově vytížený, velká většina sester bere praxi studentů jako součást své pracovní náplně. Na některých pracovištích se nám daří mít samostatné sestry–mentorky, na jiných je potřeba, aby výuku vedly sestry ve směnách. Je jasné, že to není ideální, ale často není jiná možnost. Snažíme se studentům ukázat nejen rutinní činnosti, ale i týmovou spolupráci, komunikaci s pacientem a profesní zodpovědnost.
Jakým způsobem se VFN snaží získat budoucí absolventy jako své nové zaměstnance? Jaké motivační nástroje v nemocnici máme?
Studentům se věnujeme už od samotného začátku jejich vzdělávání na středních školách – pravidelně navštěvujeme školy v rámci osvěty a náborových aktivit, pořádáme exkurze napříč celou nemocnicí a tím jim pomáháme lépe se rozhodovat o dalším studiu či budoucím zaměstnání. Nabízíme také brigády a dohody už během studia, stipendijní programy i jistotu pracovního místa po škole. Důležité je také zázemí velké nemocnice jako bezpečného zaměstnavatele – široká škála oborů, specializací a dalšího vzdělávání.
Jaké procento studentů se k nám vrací v průběhu studia na nějaký druh dohody o činnosti, na brigády, výpomoc? Usilují aktivně o delší praxi i ve volném čase, aby se zlepšili v praktických dovednostech?
Zájem o spolupráci roste – přibližně třetina studentů se k nám během studia vrací. Mnozí si chtějí prodloužit praxi a získat jistotu v ošetřovatelských postupech, a zároveň si přivydělat. Dokonce nás někteří studenti oslovují i mimo rámec povinné souvislé praxe se zájmem o stáže, aby se mohli zdokonalit v konkrétních výkonech a získat více zkušeností z klinické praxe.
Jak vidíte budoucnost tohoto způsobu propojení teorie a praxe jako nástroj k vyřešení nedostatku nelékařských zdravotnických profesí do budoucích let?
Je to klíčová cesta. Čím dříve studenti poznají reálnou práci v nemocnici, tím snáz se rozhodnou v profesi zůstat. Praxe jsou mostem mezi školou a zaměstnáním – a zároveň nejlepší cestou, jak si vychovávat nové kolegy.
