Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK v Praze umí jako jediná v České republice vyšetřit sluch v přirozeném spánku. Vyšetření vyhledávají hlavně rodiče pro své děti, protože to standardní probíhá v celkové anestezii či v léky navozeném spánku. Zájem je i mezi dospělými, což ovlivňuje čekací lhůty. To potvrdila i primářka MUDr. Miroslava Hrbková.
Jak vyšetření probíhá?
Sluch vyšetřujeme metodou BERA (Brainstem evoked response audiometry). Jedná se o elektrofyziologické vyšetření, při kterém registrujeme odpovědi struktur mozkového kmene na zvukové podněty. Spící dítě leží na zádech, na uších má sluchátka, těmi pouštíme postupně do obou uší zvuky různé výšky a intenzity. Pomocí čtyř elektrod na hlavičce zaznamenáváme elektrickou aktivitu mozku (EEG). Na obrazovce sledujeme, při jaké intenzitě podnětu se objevuje takzvaná V. vlna. Ta je známkou toho, že zvuk vyvolal reakci mozkového kmene, tedy že dítě zvuk slyší. Postupně tak získáme představu o prahu sluchu v „řečových“ frekvencích (500–4000 Hz). V případě potvrzení sluchové vady podle těchto zjištěných hodnot nastavujeme sluchadla.
Pro vyšetření je důležitý klidný spánek dítěte. Pokud se dítě při nalepování elektrod či přiložení sluchátek probudí, musíme čekat na další spánkový cyklus. Délka samotného vyšetření je různá. U dítěte, které dobře slyší a dobře spí, trvá vyšetření půl hodiny. U dětí se sluchovou vadou jde až o dvě hodiny. Někdy se podaří vyšetření dokončit v odpoledním či podvečerním spánku, častěji ale vyšetřujeme v noci nebo časných ranních hodinách.
Může toto vyšetření sluchu podstoupit i dospělý?
Primárně vyšetření metodou BERA u dospělých nepoužíváme, ale volíme ho například u pacientů nedostatečně spolupracujících při standardních audiometrických metodách (pacienti s mentálním handicapem, psychiatrickým onemocněním apod.). Vyšetření se používá při podezření na agravaci (zveličování obtíží pacientem) či simulaci.
Pro všechny pacienty platí, že při vyšetření je důležitý klid. Pokud člověk v průběhu vyšetřování usne, výsledky jsou kvalitnější. Proto i u dospělých pacientů preferujeme vyšetření v nočním spánku.
V jakých případech je potřeba přistoupit k vyšetření sluchu dětí?
Kdykoliv při podezření na vadu sluchu. V kojeneckém věku jsou nejčastějším důvodem pro vyšetření nevýbavné otoakustické emise zjištěné v rámci novorozeneckého screeningu, který se provádí v porodnicích. Preventivně se vyšetřuje sluch u dětí s rizikovou perinatální anamnézou (předčasný porod, nízká porodní hmotnost, krvácení do mozku, infekční komplikace, těžká novorozenecká žloutenka) nebo s rodinnou zátěží. Vyšetření je na místě i v případě, kdy je screening sluchu v pořádku, ale dítě adekvátně nereaguje na zvuky. Častým důvodem pro vyšetření BERA je opožděný vývoj řeči u dětí, které zatím nejsou schopné spolupráce při audiometrickém vyšetření (vývojové poruchy řeči, poruchy pozornosti, mentální retardace, poruchy autistického spektra).
Přibývá dětských pacientů?
O vyšetření sluchu v přirozeném spánku je dlouhodobě zájem. Sjíždějí se k nám pacienti z různých koutů republiky. Z kapacitních i časových důvodů jsou čekací doby v řádu měsíců (3–5). Vyšetřujeme jedno dítě za noc a nikdy se nedá dopředu odhadnout, kdy bude vyšetření hotové. Epidemiologická situace v posledních dvou letech situaci také neulehčila. Přednostně vyšetřujeme pacienty s předpokládanou závažnou poruchou sluchu, ti dostanou termín do jednoho měsíce, protože je nutné včas zahájit korekci sluchadly.
Díky zavedení screeningu sluchu u novorozenců se obecně snižuje věk potvrzení vad sluchu jakéhokoliv stupně. Ráda bych touto cestou poděkovala za spolupráci kolegům z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK a Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží KPDPM VFN.
