„V České republice jsme na velmi vysoké úrovni v oblasti gynekologické fyzioterapie,“ říká Mgr. Ida Hurtíková z ambulance komplexní fyzioterapie pánevního dna Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. Nejčastěji k ní přicházejí ženy s pánevními bolestmi nebo s problémy s močovou inkontinencí. Když žena začne pociťovat obtíže, první neinvazivní metodou by měla být právě fyzioterapie. Žádná metoda nefunguje stoprocentně, ale často dokážeme pomoci.
Jak obor vznikl?
V rámci fyzioterapie je zaměření na pánevní dno spíše praktická specializace, která vyplynula z potřeb a poptávky moderní společnosti. S touto specializací začala v 80. letech minulého století paní Ludmila Mojžíšová. Její zlaté ruce a praktické zkušenosti vyhledávaly zejména ženy, které měly problém s početím a bolestivou menstruací. Díky její práci se dokázalo, že vhodně vedeným pohybem a manuální terapií se dají tyto stavy příznivě ovlivnit.
Kdo jsou vaše pacientky?
Mými pacientkami jsou ženy, které již lékaře navštívily, a ten odhalil příčinu obtíží, která se dá ovlivnit fyzioterapií. Pacientka „z ulice“ se k nám nedostane. Spadáme pod Gynekologicko-porodnickou kliniku U Apolináře, konkrétně pod urogynekologickou ambulanci – ta řeší obtíže s močením, inkontinencí, pánevní bolesti nebo stavy po traumatickém porodu. I když se porodní poranění zhojí a žena je z gynekologického pohledu v pořádku, může pociťovat obtíže, se kterými jí umíme pomoci. Pomáhat ženám, které pečují o miminko a zároveň trpí bolestmi nebo jejich pánevní dno nefunguje tak jako před porodem, je dvojnásobně uspokojující záležitost.
S jakým problémem ženy přicházejí nejčastěji?
Největší podíl v naší ambulanci tvoří pacientky s pánevními bolestmi. Ty mohou mít rozličné příčiny: náročný porod s větším porodním poraněním, bolestivá menstruace, pudendální neuralgie, stavy po gynekologických (laparotomických i laparoskopických) operacích. Pánevní bolesti se nemusí nutně projevovat jen silnou bolestivostí, ale například i chronickým vaginálním dyskomfortem, pálením v oblasti vulvy, močové trubice a konečníku nebo urgentní formou inkontinence (ano, toto vše může způsobit podrážděný pudendální nerv v oblasti pánve). Našimi typickými pacientkami jsou ženy věkového rozpětí 18 až 65 let.
Dokáže fyzioterapie pomoci i ženám po menopauze či před gynekologickým zákrokem?
Jistě, i zde je fyzioterapie účinná, například u obtíží typu sestupu pánevních orgánů nebo inkontinence. Ať už jako forma prevence, nebo jako sekundární prevence po operačním výkonu, aby bylo zajištěno co nejlepší hojení a co nejdelší pozitivní efekt operace. Dokážeme pacientky naučit, jak ovládat svaly pánevního dna a zlepšit vnímání v této oblasti. Ženy k fyzioterapii přistupují aktivně a za úspěch si tedy vlastně „mohou samy“. To je pro ně velmi významný krok při samotné terapii, a i když nakonec může dojít k operativnímu řešení obtíží, pacientky jsou klidnější, že pro zdar věci udělaly maximum.
Kdy by měla žena zpozornět?
Pokud dochází k častějšímu nechtěnému úniku moči při kýchnutí, kašli, při popoběhnutí nebo při silné urgenci (nutkání na močení), i když močový měchýř není vůbec plný, nebo při častém močení (například během noci). Dále při bolestech podbřišku, které se opakují například s menstruačním cyklem nebo v některých situacích (třeba při delším sedu).
Co dokáže fyzioterapie ovlivnit?
Pokud se s fyzioterapií začne včas, je léčba úspěšnější. U pánevních bolestí se k nám pacientky dostávají někdy až po letech obtíží a utrpení a obvykle je nezbytná i farmakoterapie chronické bolesti. Zde pak umíme bolesti utlumit nebo alespoň připravit k operativnímu řešení. Vhodným cvičením umíme ovlivnit lehčí formy močové inkontinence a sestupu, umíme zlepšit hojení porodních poranění. Efekt samozřejmě záleží hlavně na vytrvalosti pacientky a jejím odhodlání cvičit. Bez každodenní dřiny nejsou uspokojivé výsledky.
Naučí se to u vás?
Ano. Nejprve při kineziologickém rozboru zjistíme, jak funguje myoskeletální systém pacientky, zda jsou přítomny výrazné svalové dysbalance, testujeme některé konkrétní pohyby trupu, zjišťujeme, jak umí pracovat s nitrobřišním tlakem, jakým způsobem dýchá, jak například zvedá břemena či děti. Zajímá nás, zda už pacientka doma cvičí a jakým způsobem to provádí. Poté následuje vyšetření pánevního dna, kdy kontrolujeme sílu a napětí těchto svalů. Při tomto vyšetření dostane pacientka zpětnou vazbu o stavu svého pánevního dna a první „domácí úkol“ ke cvičení. V dalších setkáních pak pokračujeme ve vhodném cvičení k harmonizaci svalových dysbalancí, uvolňování hypertonických svalů a posilování slabých svalů. V ordinaci provádíme také manuální terapii, která se používá například k mobilizaci páteře a kloubů, zneaktivnění bolestivých trigger pointů (spoušťových bodů) a uvolnění fascií. Naší hlavní snahou je naučit pacientku používat své tělo tak, aby chápala, co jí prospívá a co ne (samozřejmě ve smyslu pohybu a cvičení). Toto je alfa-omega toho, co si má pacientka odsud odnést. Po 5 až 10 terapiích získá nové kompetence při zacházení s vlastním tělem.
Jaké používáte pomůcky?
Používám hlavně svoje ruce a hlas. Pak různé pomůcky na podkládání částí těla, abych vyrovnala polohu, která je pro pacientku nejvhodnější. Nově tu také máme elektrostimulační přístroj, který umí pomocí elektrických impulzů posílit svaly. Přístroj bude pomáhat také při tlumení bolesti jako forma analgezie. Kdysi byla v ČR na poliklinikách běžná vodoléčba. Voda je dnes drahá a tyto procedury se finančně vyplácí asi jen v rámci lázeňské péče. Doporučuji svým pacientkám, aby si vodoléčebné procedury dopřávaly třeba formou plavání, koupelí, střídavých teplých a studených sprch. Je to skvělý doplněk cvičení.
