Mozek rozhoduje o letech života ve zdraví. Jen cévní mozková příhoda postihne v České republice ročně přibližně 25 000 lidí, stejný počet lidí žije s roztroušenou sklerózou a téměř 200 tisíc s Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí. U mrtvice rozhoduje každá minuta, během níž odumírají miliony neuronů, proto je zásadní co nejrychlejší lékařská pomoc, u roztroušené sklerózy pak může včasná moderní léčba udržet více než polovinu pacientů v plném pracovním procesu. U Parkinsonovy nemoci je hluboká mozková stimulace dostupná i ve středním stádiu nemoci a nově se objevují léky, které cílí přímo na podstatu Alzheimerovy nemoci. Odborníci z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, která letos slaví 100 let své existence, upozorňují, že klíčem k zachování kvality života je včasná diagnostika a rychlé zahájení léčby.
Neurodegenerativní onemocnění: přibývají pacienti i ztracená léta života
Výskyt neurodegenerativních onemocnění roste tempem, které nelze vysvětlit jen stárnutím populace. Od roku 1990 vzrostl výskyt Alzheimerovy nemoci a dalších demencí o více než 160 procent a u Parkinsonovy nemoci dokonce o téměř 274 procent. Po zohlednění věku se ale ukazuje zásadní rozdíl. Zatímco u Alzheimerovy nemoci zůstává nárůst relativně malý, u Parkinsonovy nemoci narostl o více než 60 procent. Parkinsonova nemoc tak přibývá rychleji, než by odpovídalo samotnému stárnutí populace.
Moderní medicína přináší nové možnosti. U Parkinsonovy nemoci se vedle léčby levodopou využívají pumpové systémy nebo hluboká mozková stimulace včetně její nové adaptivní formy, která reaguje na aktuální potřeby mozku. U Alzheimerovy nemoci se objevují nové léky, které zasahují přímo do podstaty onemocnění a dokážou zpomalit jeho průběh. „Poprvé budeme mít k dispozici léčbu, která neřeší jen důsledky, ale míří na mechanismus onemocnění. Očekává se, že první pacienti by se mohli začít léčit i v České republice již v tomto roce. To klade velký důraz na včasné zahájení léčby u lidí, u kterých je nemoc na samém začátku,“ uvádí prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Roztroušená skleróza: nemoc produktivního věku, kterou dnes umíme lépe kontrolovat
Roztroušená skleróza patří mezi chronická onemocnění, která postihují především mladé lidi. V České republice žije více než 25 tisíc pacientů a každý rok přibývá dalších 700 až 1000 nových případů. Nemoc se nejčastěji diagnostikuje mezi 20. a 40. rokem života a bez léčby může vést k postupné invaliditě a zkrácení života přibližně o deset let.
„Zásadní změnou posledních let je, že díky včasné a účinné léčbě dokážeme u řady pacientů výrazně zpomalit průběh nemoci a oddálit invaliditu. Cílem do budoucna je zachytit nemoc ještě dříve, než se plně rozvine, a zasáhnout v době, kdy má nervový systém největší rezervy,“ říká prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc., vedoucí centra pro demyelinizační onemocnění na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. Podle dat z registru více než polovina pacientů zůstává v plném pracovním procesu, což bylo ještě před několika desetiletími výjimečné.
Cévní mozková příhoda: 180 tisíc ztracených let zdravého života ročně v ČR
Cévní mozková příhoda postihne v České republice přibližně 25 tisíc lidí ročně, skutečný počet ale může být ještě vyšší. Přestože se léčba v posledních letech výrazně zlepšila, zůstává mrtvice jednou z hlavních příčin úmrtí a dlouhodobého postižení. „Odhaduje se, že celkově představuje zhruba 180 tisíc ztracených let zdravého života ročně. Přibližně třetina přeživších pacientů zůstává i po letech od prodělané mrtvice s trvalým postižením a asi jeden ze sedmi potřebuje dlouhodobou ústavní péči,“ uvádí MUDr. Petra Reková, Ph.D., primářka Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Sto let neurologie ve VFN: od reflexního kladívka k cílené léčbě mozku
Za 100 let své existence prošla Neurologická klinika 1. LF UK a VFN zásadním vývojem a dnes patří mezi nejvýznamnější klinická i výzkumná pracoviště v České republice. Výzkum je zde úzce propojen s péčí o pacienty a přináší konkrétní změny v diagnostice i léčbě. Mezi klíčové pokroky patří například možnosti časné diagnostiky Parkinsonovy nemoci díky kombinaci pokročilého zobrazování a analýzy řeči, rozvoj hluboké mozkové stimulace umožňující přesnější a individualizovanou léčbu nebo zapojení do mezinárodního genetického výzkumu vzácných neurodegenerativních onemocnění v rámci projektu GenDy, který Neurologická klinika koordinuje napříč střední a východní Evropou. Klinika se podílí také na zavádění nejmodernějších léčebných postupů do praxe a dlouhodobě patří mezi pracoviště s nejvyšší publikační aktivitou v rámci 1. lékařské fakulty UK a VFN. Vedle špičkové péče o tisíce pacientů ročně plní i významnou vzdělávací roli a funguje jako referenční centrum s mezinárodním přesahem.
