Kýchání, svědění očí i únava: Jak zvládnout jarní alergie?

Alergická onemocnění jsou stále častější a pylová sezona je právě v plném proudu. Co ji ovlivňuje, jak poznat alergii od nachlazení a kdy už vyhledat lékaře? Na to jsme se zeptali MUDr. Zuzany Humlové, Ph.D., primářky Ústavu klinické imunologie a alergologie 1. LF UK a VFN.

Přibývá v posledních letech lidí s alergiemi? Čím si to vysvětlujete?

Ano, v posledních letech lidí s alergickými onemocněními přibývá. Podle epidemiologických studií trpí nějakou formou alergie až 40 % Evropanů, v naší republice je to zhruba každý třetí člověk. Vznik alergie není zcela objasněn. Jde o patologii imunitního systému, který citlivě reaguje na různé faktory a látky. Podílí se na tom zejména genetická predispozice a zevní faktory během života jedince, například životospráva nebo dlouhodobé vystavení určitým látkám, třeba v pracovním prostředí.

Kdo je dnes nejčastějším pacientem – děti, nebo dospělí?
Alergie může vzniknout v jakémkoliv věku. U dětí některé alergie, zejména potravinové, postupně vymizí, ale mohou se objevit alergie inhalační. V dospělosti zase přibývá například alergií na léky. Jednoznačné zobecnění proto není možné.

Kdy začíná hlavní pylová sezona a co nás čeká v nejbližších týdnech?
Pylovou sezonu můžeme rozdělit na tři období – kvetení jarních stromů, období pylu travin (od května do července) a podzimní pylovou sezonu, kam patří například pelyněk a ambrosie.

Jak poznat, že jde o alergii, a ne o nachlazení?
Pro alergii je typická vodnatá rýma, opakované záchvaty kýchání a svědění nosu, patra i očí. Na rozdíl od infekce pacienti obvykle nemají horečku ani bolesti svalů a kloubů, mohou ale pociťovat výraznou únavu.

Kdy už má smysl vyhledat lékaře?
Pokud se potíže opakují ve stejném ročním období – typicky rýma, ucpaný nos, slzení očí nebo dechové obtíže – je vhodné obrátit se na lékaře.

Jaké jsou nejčastější chyby pacientů při léčbě alergie?
Pacienti často podceňují příznaky, zejména dechové obtíže, které mohou souviset s rozvojem alergického astmatu.

Jaké jsou dnes možnosti léčby? Musejí lidé užívat léky po celý život?
Možnosti léčby jsou dnes velmi široké. Patří sem symptomatická léčba, jako jsou antihistaminika, lokální kortikoidy, antileukotrieny nebo biologická léčba. Vedle toho existuje i léčba kauzální – specifická alergenová imunoterapie ve formě tablet, kapek či injekcí, která může průběh onemocnění významně ovlivnit.

Dá se alergii nějak předcházet?
Důležitá je prevence už v raném období života. V těhotenství se doporučuje zdravě se stravovat, nekouřit, omezit expozici zevním škodlivinám. V případě výskytu alergie v rodině je vhodné minimalizovat vystavení organismu alergenům. Po narození je vhodné dítě výlučně kojit do 4. měsíce. Mezi 4. a 6. měsícem se otevírá tzv. toleranční okno, kdy je vhodné postupně zařazovat další nemléčné složky potravy při pokračujícím kojení. Tím se podporuje rozvoj imunitní tolerance i střevní mikrobioty.