Dá se vůbec zdravě pít? To je otázka, která někoho může napadnout ve víru předvánočních a svátečních oslav, setkávání a přání k novému roku. Zeptali jsme se odborníka, primáře Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK MUDr. Petra Popova.
Jaké jsou zásady „zdravého pití“, abychom se neprobudili s bolestí hlavy a kocovinou?
Nehovořil bych o „zdravém pití“, protože to navozuje představu, že pití alkoholu nás učiní zdravějšími. O tom se nás (v často okouzlujících televizních reklamách) snaží přesvědčit výrobci a prodejci alkoholických nápojů, ale realita je opačná. Pití alkoholu zdraví v zásadě neprospívá. Používáme termín „nízkorizikové pití“, respektive „nízkoriziková konzumace alkoholu“. To neznamená „doporučení pít alkohol“, ale doporučení: „Když už chcete pít, dělejte to méně rizikově.“ Konkrétně to znamená, že za relativně „nízkorizikové“ pití považujeme maximální denní dávku 16 g etanolu u zdravé dospělé ženy a 24 g etanolu pro zdravého dospělého muže, přičemž nejméně dva dny v týdnu by lidé měli alkohol zcela vynechat a při nárazovém pití při jedné příležitosti by jejich spotřeba alkoholu neměla překročit 40 g etanolu. Pro konkrétní představu: 1 půllitr piva (500 ml) o síle 4 % obsahuje 16 g etanolu, 1 sklenka vína (200 ml) o síle 11 % obsahuje 17 g etanolu, 1 sklenka destilátu (50 ml = „velký panák“) o síle 40 % obsahuje 16 g etanolu a 1 malá sklenka likéru (100 ml) o síle 20 % obsahuje 18 g etanolu.
(Podrobněji – viz: Ruprich, J.,2015. Přehled národních vodítek pro střídmou konzumaci alkoholických nápojů: nízkorizikové dávky alkoholu. Praha: Státní zdravotní ústav. http://www.szu.cz/uploads/CZVP/Prehled_voditek_pro_stridmou_konzumaci_alkoholu_etanolu_.pdf a také na stránkách naší kliniky https://www.alkoholpodkontrolou.cz/ )
Jak je to se zdravím a pitím alkoholu?
Většinou si lidé připíjejí „na zdraví“, i když správnější formulace by byla „proti zdraví“ … Aneb – jak říká jeden můj kolega, když někoho obdarovává lahví vína: „Tady máš něco proti játrům.“ Existuje několik málo situací, kdy se pití velmi nízkých dávek doporučovalo, ale je nutné si uvědomit, že to, co může být prospěšné v případě jednoho orgánu, je v případě všech ostatních škodlivé. Lékař by pití alkoholu doporučovat neměl.
Někteří lidé mají problém alkohol odmítnout, přitom na něj nemají chuť. Co radíte v takovém případě?
Někdo doprovází odmítnutí různými vysvětleními (nemoc, řízení auta, alergie na alkohol…), osobně používám jednoduchou variantu – s úsměvem a s díky, leč dostatečně rezolutně odmítnout („Děkuji, dnes si nedám.“).
Jaké jsou rady pro lidi, kteří přebrali? Jak co nejrychleji pročistit organismus a dostat ho zpátky do kondice?
Zásadně nepokračovat v konzumaci alkoholu (tedy žádné „vyprošťováky“), pít pouze vodu nebo jemnou, neperlivou minerálku, odpočívat v klidném a bezpečném prostředí, dokud stav neodezní.
Jak obecně si my Češi stojíme s konzumací alkoholu?
Česká republika patří mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu nejen v Evropě, ale i z celosvětového hlediska. Uvádí se, že na každého obyvatele ČR připadá spotřeba okolo deseti litrů čistého alkoholu za rok.
Máte v ambulancích po svátcích větší příliv nových klientů nebo jsou závislosti nezávislé na svátcích?
Jeden můj (již déle abstinující) pacient, když jsem s ním probíral, jak bude trávit Silvestra a zda nebude ohrožen rizikem relapsu, mi lakonicky řekl: „Pane doktore, na Silvestra pijou jenom amatéři.“ Po Novém roce se sice občas ozývají lidé (nejčastěji kuřáci), kteří si dali nějaké novoroční předsevzetí, ale jinak je o naše služby zájem celoroční.
Jakého pravidla se držíte vy a co radíte nejen vašim pacientům v přístupu k nejrůznějším závislostem?
Být ostražitý a nespoléhat na to, že „mně se to nemůže stát“; aneb, jak mi kdysi také řekl jeden můj slovenský pacient: „Radšej sa bať, jako sa zlaknúť!“