Operuje, předává své zkušenosti mladým kolegům, necelých 12 let byl na pozici náměstka pro léčebnou péči, relaxuje při fyzické práci na zahradě, na chatě, při investování na burze nebo na golfu. MUDr. Ivan Pavlík, MBA, MHA.
Do VFN nastoupil hned po promoci na 1. lékařské fakultě UK. Jak sám říká, chtěl konkrétně na urologickou kliniku, která byla už v osmdesátých letech 20. století špičkovým moderním pracovištěm s progresivními lékařskými postupy. Podařilo se, ovšem po třech letech ho jeho nadřízený „půjčil na výpomoc“ do Thomayerovy fakultní nemocnice. Ze záskoku se posléze stalo 15 let. „Měl jsem možnost hodně operovat, hodně se naučit a vyzkoušet, tak jsem toho využil.“ Stal se uznávaným odborníkem na implantace umělých svěračů. Tyto velice sofistikované operace se učil v Americe, Velké Británii, Turecku a Rakousku.
Domovská nemocnice ho ale v roce 2003 přilákala zpět na pozici primáře urologické kliniky. Tím byl necelých deset let. Snaží se dodnes předávat některé své vědomosti a dovednosti, ale jak sám říká, implantace umělých svěračů vyžaduje zápal a trvalou praxi: „Naučil jsem je operovat několik lékařů v Česku a na Slovensku, ale časem jich dost odpadlo, nedokázali si vypracovat rutinu.“
Pozice náměstka mu dala jistotu v ekonomických rozvahách
Skoro dvanáct let při své profesi zastával zároveň pozici náměstka pro léčebnou péči. Naučil se řídit lidi, dělat jasná manažerská rozhodnutí i řešit efektivitu jednotlivých pracovišť. „Když děláte doktora nebo primáře, řešíte hlavně, jak lidi léčit, s efektivitou pomáhá intuice, selský rozum, ale není tam hluboký základ a vědomosti, musel jsem si je postupně doplnit studiem,“ konstatuje s tím, že když začínal na pozici náměstka, věnovali se této práci dva lidé. „Já jsem byl náměstek pro chirurgické obory a kolegyně pro interní obory. Toto rozdělení se ukázalo časem zbytným až kontraproduktivním. Hospodaření bylo tehdy nastavené tak, že ekonomický úsek se staral o náklady a úsek za léčebnou péči o výnosy. Obě položky byly tak od sebe odtržené, komunikace mezi úseky vázla, čísla se nepotkávala a nemocnice se propadala do ztráty.“
Práce náměstka ho začala bavit až v době, kdy přišel ředitel prof. David Feltl a věci dostaly svůj řád, zlepšila se komunikace, změnila se struktura úseků a léčebná péče, ekonomika a obchod se vzájemně provázaly. Vše začalo fungovat jako ve standardní firmě. Podpora IT umožnila sledovat základní ukazatele výkonnosti a produktivity prakticky on-line. „Školili jsme primáře, jak je používat v každodenní praxi a čísla využívat jako ukazatele schopnosti klinik a oddělení si na sebe vydělat. To znamená: z vykázané a uznané produkce pokrýt alespoň mzdy zaměstnanců, lépe pak další provozní náklady.“ Covidová pandemie, péče o uprchlíky z Ukrajiny a řada dalších úkolů, kterými prošel za léta působení ve vedení nemocnice, byly prý příjemnými manažerskými úkoly, které přijal s radostí a v pohodě. Patří sem i logistika pro nově zřizovaná odběrová a očkovací centra, UA pointy, spolupráce s UNICEF a WHO.
Sedmidenní týden jako by najednou nestačil
Ivan Pavlík má tolik činností a zájmů, že, řečeno s nadsázkou, dnes nechápe, jak měl čas pracovat na plný úvazek. Urologii se dnes věnuje tři dny v týdnu, dva stále na urologické klinice. Zbylé dny věnuje koníčkům a doufá, že takto mu vydrží ubíhat čas ještě hodně let.
I my přejeme doktoru Pavlíkovi, aby si užíval cestování, sportu, zkrátka všech koníčků s radostí, a moc děkujeme za dlouhá léta, která věnoval a věnuje naší nemocnici a jejím pacientům.
