Rapidně narůstá počet lidí, kteří se potýkají s některou z poruch příjmu potravy. Alarmující situace je u mladistvých ve věku 14 až 18 let, hlavně u dívek – za posledních 10 let se u nich výskyt poruch příjmu potravy zdvojnásobil. Negativní vliv na vnímání vlastního těla mají zejména sociální sítě. Odborníci z VFN se snaží tento trend zvrátit a nabízejí nové léčebné přístupy.
Mezi nejvíce rozšířené poruchy příjmu potravy s často smrtelnými následky patří mentální anorexie, bulimie, ale také psychogenní přejídání spojené s obezitou. „Největší nárůst těchto poruch jsme zaznamenali během covidu a týká se zejména mladých lidí, kteří se ocitli v sociální izolaci. Pandemie rovněž byla nositelem změn jídelního režimu v rodinách,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Podle prof. Hany Papežové se ale výskyt poruch příjmu potravy posunul do všech věkových skupin, nevyjímaje děti ve školkách, až například po ženy v klimakteriu. Stigmatizace stáří a obavy ze stárnutí jsou živnou půdou pro negativní změnu vztahu k jídlu. „Životní styl, struktura a způsoby komunikace v moderní společnosti s sebou nesou řadu fenoménů v oblasti lidského zdraví, které jsme nedokázali předvídat. Narůstající výskyt poruch příjmu potravy je toho dokladem. Na něm lze dokumentovat vliv různých okolností včetně odeznělé pandemie s jejími opatřeními, které měly prokazatelný vliv hlavně u mladších jedinců,“ doplňuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Roli hraje toxicita sociálních sítí
Genetika, úzkostné stavy, orientace na výkon, touha po pozornosti, soutěživost, nejistota v hledání vlastní hodnoty, nespokojenost s vlastním tělem, touha po nezdravé štíhlosti, to vše patří do výčtu příčin, které mohou stát za poruchou příjmu potravy. „Spouštěčem poruchy může být třeba traumatický prožitek, výskyt závislostí v rodině nebo nějaká jiná nepříznivá situace. V rodinách se může vyskytovat porucha příjmu potravy v několika generacích, mluvíme o transgeneračním přenosu. Roli zde hraje jak genetika, tak vzor rodinného stravování,“ vysvětluje prof. Hana Papežová a dodává, že k rizikovým faktorům zodpovědným za výskyt poruch příjmu potravy se připojil vliv sociálních sítí. „Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou zdrojem mnoha zavádějících informací influencerů o dietách a zdravém životním stylu zúžených z jejich pohledu,“ říká odbornice. Tomuto vlivu snáze podléhají jedinci, kteří nemají zdravé sebevědomí. Na vině jsou i extrémní postoje k propagované zdravé výživě a zdravého pohybu, vedoucí k ortorexii (patologické posedlosti zdravou výživou a biologicky čistými potravinami) a excesivnímu nezdravému pohybu.
Jak pracovat s pacienty?
Lidé s poruchou příjmu potravy, kteří se chtějí léčit, mají před sebou tři možnosti. Mohou zvolit ambulantní léčba, která nabízí kombinaci psychoterapie (individuální nebo rodinné) a nutričního poradenství. Ve vážnějších případech, kdy je nutný intenzivnější přístup, je vhodný pobyt ve stacionáři nebo i hospitalizace. Na péči o pacienty s poruchami příjmu potravy by se měl podílet multidisciplinární tým ideálně tvořený psychiatrem, psychologem, nutričním terapeutem a případně i rehabilitačním pracovníkem. „Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze byla v oblasti poruch příjmu potravy vždy na předních pozicích jak ve výzkumu, tak ve službách nabízených naši pacientům. Aktuálně s netrpělivostí očekáváme dokončení rekonstrukce objektu bývalé vily Voračických z Paběnic, který slouží pro potřeby naší kliniky. Zde získáme moderní a důstojné prostředí pro léčbu těchto poruch právě u mladších věkových skupin,“ nastiňuje plány přednosta kliniky doc. Martin Anders, Ph.D.
Čísla stále stoupají
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) byla diagnóza poruch příjmu potravy v roce 2010 vykázána u 1513 dětí a mladistvých a u 4053 dospělých. Od té doby došlo k rapidnímu nárůstu. V roce 2023 toto číslo u dětí stouplo více než dvojnásobně na 4073. U dospělých bylo v roce 2023 zaznamenáno 5253 případů. Na lůžkovém oddělení Centra pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN muselo být v roce 2023 s touto diagnózou hospitalizováno celkem 76 pacientek, v roce 2024 celkem 70 pacientek. V případě mužů jsou ročně hospitalizováni jeden až čtyři pacienti.
Odborníci si vyměnili poznatky na konferenci ve VFN
Aktuální doporučení a vědecké poznatky na téma poruchy příjmu potravy představila XV. Mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě konaná ve dnech 20. – 22. března na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a Děkanátu 1. LF UK. Letošní téma konference Poruchy příjmu potravy ve světě nových technologií reagovalo na stále větší prostor, který získává umělá inteligence a virtuální realita v našich životech. „Snažíme se například vyvinout programy ve virtuální realitě, podobně jako již fungují pro úzkostné, fobické poruchy, abychom snížili úzkostné, vyhýbavé chování spojené s jídlem,“ vysvětluje prof. Hana Papežová. Na konferenci byly rovněž sdíleny zkušenosti s umělou inteligencí jako podpůrného poradce při terapiích a účastníci se také seznámili s využitím nových technologií při výuce členů multidisciplinárního týmu.
