Máte často podrážděné a unavené oči? Jako byste v nich měli písek, řežou a pálí vás? To vše může souviset se syndromem suchého oka. Poradíme vám, jak se tomuto nepříjemnému stavu vyhnout a případně jak takové obtíže zmírnit.
Syndrom suchého oka (SSO) je multifaktoriální onemocnění povrchu oka a některé jeho podtypy se již řadí mezi takzvané civilizační choroby. Dochází při něm ke snížení produkce slz nebo je složení slzného filmu nesprávné, a důsledkem je potom zvýšené odpařování slz. Často se tyto dva základní principy vzniku SSO v různé míře kombinují. Výsledkem celého procesu je nestabilita slzného filmu a porucha rovnováhy na povrchu oka, to jest na spojivce a rohovce. Onemocnění se může objevit v každém věku, avšak se zvyšujícím věkem jeho četnost stoupá.
Důvodů, proč u někoho vznikne SSO, je celá řada. Na vině mohou být stavy po proběhlých zánětech spojivek, po očních operacích, alergie, chronické záněty okrajů víček (tzv. blefaritida), nošení kontaktních čoček, hormonální změny (například v klimakteriu), vedlejší účinky léků (například antidepresiv), konzervační látky obsažené v dlouhodobě užívaných očních kapkách, porucha postavení víček, fyzikální a chemické poškození oka apod. Ke zhoršení obtíží může přispět několikahodinové nepřetržité sledování televize i pobyt v klimatizovaných a přetopených prostorách. Potíže s nadměrným vysycháním očí mohou mít i lidé, kteří celodenně pracují na počítači. Závažné typy syndromu suchého oka mohou být zapříčiněny systémovými chorobami, například revmatoidní artritidou, primárním Sjögrenovým syndromem, vzácně nádory.
Když potíže ignorujete
V pokročilých stádiích SSO se obtíže zhoršují, přidává se citlivost na světlo, oči bývají zarudlé, svědí nebo jsou výrazně podrážděné. Někdy dochází ke zhoršení vidění, které se může během dne měnit. Některé subjektivní obtíže provázející SSO však mohou mít i pacienti s alergií či jinými očními onemocněními a je proto nutné tyto stavy od sebe odlišit.
Léčba musí být komplexní
Pokud odhalíme příčinu SSO a pojmenujeme rizikové faktory, které onemocnění zhoršují, je nezbytné zahájit léčbu souvisejících chorob a tyto rizikové faktory odstranit, je-li to ovšem možné. Základem lokální léčby je používání umělých slz ve formě očních kapek (tzv. lubrikancií). Jsou dostupné i umělé slzy gelovité konzistence nebo dokonce v masti, které se spíše doporučují na noc, jelikož po aplikaci způsobují rozmazané vidění. V současné době jsou standardem umělé slzy bez přidaných konzervačních látek. Obvykle si sám pacient vybere z široké nabídky umělých slz bez konzervačních látek ty, které mu nejlépe vyhovují a zmírňují jeho obtíže. Umělé slzy jsou volně prodejné v lékárnách bez lékařského předpisu. U těžších stavů SSO se k umělým slzám přidávají léky s protizánětlivým účinkem (např. steroidy). Smyslem léčby je tedy vytvořit stabilní slzný film a obnovit rovnováhu na povrchu oka jak pravidelnou substitucí slz, tak i aplikací protizánětlivých léků.
Co můžete udělat sami pro komfort svých očí
- Vyhýbejte se prašnému prostředí. V klimatizovaných či vytápěných prostorách myslete na zvlhčení oka umělými slzami bez konzervačních látek.
- Čeká-li vás dlouhý den u počítače, pravidelně ulevujte svým očím následovně: zaveďte pravidlo 20-20-20, čili každých 20 minut se zahleďte mimo monitor do vzdálenosti zhruba 6 metrů po dobu alespoň 20 sekund. Při změně pohledu dochází ke změnám akomodace a relaxaci očních svalů, což může pomoci snížit oční únavu.
- Mrkejte. Mrkání zajišťuje rovnoměrné rozložení slzného filmu na oku. U dospělého člověka se frekvence mrkání pohybuje v běžných situacích kolem 15−20 mrknutí za minutu. Při čtení nebo práci na počítači se frekvence mrkání snižuje až na 4−8 mrknutí za minutu. Tato redukce je způsobena soustředěním na obrazovku nebo text, což vede k nedostatečnému zvlhčování oka, a tím k častějším pocitům suchého oka.
- Očím prospívá dostatečný spánek a příjem dostatečného množství tekutin.
- Ve večerních a nočních hodinách dopřejte svým očím klid bez sledování televize a displejů.
- Omezte nošení kontaktních čoček.
V případě přetrvávajících potíží navštivte svého očního lékaře, který při vyšetření vyloučí další možná onemocnění oka či vážnější postižení povrchu oka způsobená nekvalitním slzným filmem.
Děkujeme za odbornou spolupráci MUDr. Ing. Marii Vajter, primářce Oční kliniky 1. LF UK a VFN, a MUDr. Pavlíně Skalické, Ph.D., vedoucí Centra pro onemocnění rohovky a spojivky Oční kliniky 1. LF UK a VFN.
