Říjnový screening jater na Palackého náměstí pomohl odhalit osoby s podezřením na pokročilé jaterní onemocnění. Následná vyšetření ve VFN již u některých z nich potvrdila pokročilou fibrózu. Odborníci zároveň upozorňují na rostoucí výskyt chronických jaterních onemocnění, proměnu jejich příčin a možnosti včasného záchytu.
Více než 300 vyšetřených během tří dnů a přibližně dvacet nálezů naznačujících pokročilou jaterní fibrózu. Taková byla bilance říjnové akce ELPA Liver Screening Tour 2026, na které se podílel tým IV. interní kliniky, kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN. Podle jejího přednosty prof. MUDr. Radana Brůhy, CSc., mělo navíc více než 70 % vyšetřených určitou míru ztukovatění jater. Co ale následovalo po skončení screeningu?
Podezřelý nález ještě neznamená diagnózu
Účastníci s podezřením na pokročilou jaterní fibrózu byli doporučeni k dalšímu vyšetření v hepatologické ambulanci VFN. Část z nich již kontrolu absolvovala. U některých se původní podezření potvrdilo, u dalších bylo opakované vyšetření v normě. Rozdíly mohou souviset s falešně pozitivními nálezy při vyšetření v nestandardních podmínkách mimo zdravotnické zařízení. „U pacientů, u kterých se podezření na jaterní fibrózu potvrdilo při opakovaném vyšetření, jsme zajistili návaznou péči a převzali je do sledování v naší hepatologické ambulanci,“ uvádí Lucie Růžičková, výzkumná a vývojová pracovnice IV. interní kliniky. Právě propojení orientačního screeningu s další diagnostikou a případnou léčbou představuje jeden z nejdůležitějších přínosů celé akce.
Jaterních onemocnění přibývá, jejich příčiny se ale mění
Výsledky pražského screeningu podle profesora Brůhy odpovídají zkušenostem z klinické praxe i zahraničním údajům. Chronických jaterních onemocnění přibývá zejména v souvislosti se sedavým způsobem života, obezitou, diabetem a dalšími metabolickými rizikovými faktory. Významnou roli nadále hraje alkohol, jehož škodlivé účinky se mohou s ostatními riziky kombinovat. Pozitivní vývoj naopak lékaři pozorují u virových hepatitid. Díky účinné léčbě hepatitidy B a C ubývá pacientů, u nichž tato onemocnění vedou k pokročilému poškození jater. V ambulancích současně přibývá pacientů se vzácnými a vrozenými jaterními chorobami, pravděpodobně i díky lepším diagnostickým možnostem.
Riziko jaterní fibrózy může odhalit i laboratorní vyšetření
Chronická jaterní onemocnění se často vyvíjejí po desetiletí bez výrazných příznaků. Včasná diagnostika přitom umožňuje jejich průběh ovlivnit a v některých případech poškození jater zastavit nebo zvrátit. Podle profesora Brůhy není nutné vyšetřovat přístrojem FibroScan plošně celou populaci. Důležitější je cílené vyhledávání rizikových osob, například pacientů s nadváhou, diabetem, vysokým krevním tlakem, poruchami metabolismu tuků nebo abnormálními jaterními testy.
K prvotnímu posouzení rizika lze využít index FIB-4, který se vypočítává z věku, hodnot vybraných jaterních enzymů a počtu krevních destiček. Řada biochemických laboratoří jej již stanovuje automaticky. Zvýšená hodnota může být důvodem k dalšímu vyšetření tuhosti jater nebo podrobnější diagnostice. „Játra mají velkou schopnost regenerace, a když jim dáme šanci, tak si pomohou sama,“ připomíná profesor Brůha. Zásadní je podle něj dlouhodobá úprava životního stylu, zejména zdravá strava, pravidelný pohyb a omezení alkoholu. Krátkodobé očistné kúry ani doplňky stravy je nenahradí.
Na zkušenosti z pražského screeningu naváže také odborná diskuse na evropské úrovni. Profesor Radan Brůha a MUDr. Jakub Klevar z IV. interní kliniky se 18. listopadu na pozvání organizace ELPA zúčastní panelové diskuse o časné diagnostice jaterních onemocnění v Evropském parlamentu v Bruselu.
