Kolik pacientů jednotlivé kliniky ošetří, jaké výkony provedou, jak se jim daří plnit plán a jaké úhrady za poskytnutou péči získávají? Vedení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze má nyní tyto informace k dispozici v novém systému přehledných datových reportů. Projekt vznikl během pouhých čtyř měsíců od založení Odboru dat a datových analýz a představuje významný krok k efektivnějšímu řízení nemocnice.
Řídit velkou fakultní nemocnici znamená každý den rozhodovat o provozu desítek klinik, personálních kapacitách i využití finančních prostředků. Kvalitní rozhodování se přitom neobejde bez přesných a aktuálních informací. Právě jejich dostupnost má nyní výrazně zlepšit nový systém, který VFN využívá od 2. října letošního roku. Zatímco dříve bylo nutné řadu údajů získávat a vyhodnocovat z různých zdrojů, nový systém umožňuje sledovat produkci nemocnice na jednom místě. Vedení i jednotlivé kliniky tak mohou průběžně kontrolovat nejen plnění stanovených plánů, ale také mnohem snadněji odhalovat příčiny případných odchylek. „Naším cílem není vytvářet další tabulky, ale dát vedení klinik informace, které skutečně využije při každodenním rozhodování. Důležité je nejen vědět, jakých výsledků klinika dosahuje, ale také rozumět tomu, proč se její výsledky vyvíjejí určitým směrem,“ vysvětluje Peter Glatz, vedoucí Odboru dat a datových analýz VFN.
Od celkových čísel až ke konkrétním případům
Představme si například situaci, kdy některá klinika nedosahuje plánovaných příjmů. Znamená to, že ošetřila méně pacientů? Provedla jiný typ výkonů? Nebo se změnila finanční úhrada za poskytovanou péči? Právě na podobné otázky dokáže nový systém nabídnout odpovědi. Uživatelé mohou přecházet od celkového přehledu kliniky k podrobnějším informacím o ambulantní a lůžkové péči, jednotlivých výkonech a v případě hospitalizací až ke konkrétním případům. Důležitou součástí je propojení vykázané zdravotní péče s úhradami zdravotních pojišťoven. Údaje tak nejsou vyjádřeny pouze počty pacientů nebo výkonů, ale také jejich finanční hodnotou podle platných úhradových pravidel. Významnou novinkou je rovněž rychlost aktualizace. Data o hospitalizační péči se zpracovávají každou noc a následující ráno jsou připravena k vyhodnocení. U ambulantní péče zatím probíhá aktualizace jednou měsíčně, do budoucna se však počítá také s každodenním zpracováním.
Šest odborníků spojilo své zkušenosti
Za vznikem nového systému stojí Odbor dat a datových analýz vedený Peterem Glatzem, který ve VFN působí na pozici Chief Data Officer. Odbor vznikl před čtyřmi měsíci, jeho členové však nejsou v nemocnici nováčky. Všech šest odborníků zde pracovalo již dříve a vytvoření společného týmu umožnilo propojit jejich zkušenosti z různých oblastí. Na vývoji systému se podílejí specialisté na zdravotnická data, úhrady zdravotní péče, databázové systémy i jejich automatizaci. Karel Bauer se zaměřuje především na úhradové modely a finanční ocenění poskytované péče. Leoš Švihovec navrhuje datovou architekturu a propojení jednotlivých zdrojů, zatímco David Bernát zajišťuje automatizaci zpracování dat. David Kocian propojuje informace o poskytované zdravotní péči s potřebami řízení nemocnice. Jan Novotný se věnuje připravovaným personálním reportům a Tomáš Hedbávný vytváří přehledné výstupy v systému Power BI, díky kterým mohou uživatelé s daty jednoduše pracovat. Důležitou roli má také spolupráce s IT oddělením pod vedením náměstka Michala Jelínka. O potřebnou technickou podporu a provoz databázových systémů se starají Tomáš Růžek a Pavel Žižka.
Dalším krokem budou náklady i využití operačních sálů
V současnosti mají uživatelé k dispozici čtyři vzájemně propojené reporty. Vedle celkového přehledu produkce klinik mohou podrobně sledovat hospitalizační a ambulantní péči, předepsané a vykázané zvlášť účtované léčivé přípravky a centrovou léčbu. Tím však rozvoj systému nekončí. Připravují se další nástroje, které umožní sledovat personální a provozní náklady, využití nemocničních lůžek, přístrojů nebo operačních sálů. V budoucnu tak bude možné lépe propojit informace o objemu poskytované péče s náklady a dostupnými kapacitami jednotlivých pracovišť. „Chceme postupně propojit údaje o poskytované péči, jejích úhradách, nákladech a využití kapacit. Vedení klinik tak získá ucelenější přehled nejen o tom, jaké výsledky dosahují, ale také o možnostech, jak jejich provoz dále zlepšovat,“ doplňuje Peter Glatz.
Smyslem projektu přitom není pouze shromažďovat stále větší množství dat. Hlavním cílem je poskytovat vedení nemocnice a klinik informace, které jim pomohou včas rozpoznat problémy, přijímat potřebná opatření a následně vyhodnocovat jejich účinnost. Nový systém tak představuje důležitý posun od zpětného hodnocení výsledků k průběžnému a efektivnějšímu řízení nemocnice.
