Nejen 29. září, kdy se slaví Světový den srdce, bychom si měli uvědomovat, jak macešsky se chováme k tomu vlastnímu. Dokazují to statistiky: Kardiovaskulární choroby patří k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku. Každoročně jim podlehne téměř 50 tisíc lidí, což nás staví na čelo nepříjemné statistiky mezi státy Evropy. Nejhorší na tom je, že do značné míry si za to můžeme sami: srdce trápíme nezdravým životním stylem, především kouřením, nedostatkem pohybu, obezitou a zanedbáváním preventivní péče, která by včas odhalila rizikové faktory. Například vysoký krevní tlak a cholesterol či zvýšenou hladinu cukru v krvi.
Co škodí srdci a cévám nejvíc a jak to zlepšit, jsme se zeptali prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., přednosty II. interní kliniky VFN a 1. LF UK a předsedy České kardiologické společnosti.
Nejčastějším problémem je ischemická choroba srdeční, kterou způsobuje ateroskleróza neboli kornatění tepen a cév, jejich postupné zúžení či uzávěry. Důsledkem jsou infarkt myokardu a angina pectoris. Zároveň se v populaci výrazně zvyšuje výskyt srdečního selhání. Stavu, kdy srdce už není schopné zvládnout svou činnost. Projevuje se dechovými obtížemi i v klidu a otoky končetin. V posledních 35 letech se sice snižuje počet infarktů a dalších srdečních příhod, přesto zůstáváme černými ovcemi na konci statistické tabulky. Každý by si měl sáhnout do svědomí a začít u sebe: zamyslet se nad tím, kdo z rodiny zemřel nebo se léčil na infarkt a další kardiovaskulární choroby, a podle toho začít jednat. Třeba dodržovat jednoduchá pravidla, která platí napříč věkovými skupinami:
– Mít svého praktického lékaře a chodit k němu na pravidelné preventivní prohlídky.
– Nekouřit, kouření zrychluje usazování cholesterolu v cévách. Mezi pacienty, kteří prodělali infarkt do 50 let věku, je 99 % kuřáků. Jako argument určitě stačí.
– Nepřibírat na váze a, pokud se to už stalo, neztratit kondici, je lepší být pohyblivý s nadváhou než hubený povaleč.
– Sport a pohyb platí univerzálně, ani ti, kteří nadváhu nemají, nejsou úplně v bezpečí, pokud jsou z formy.
– Znát svůj cholesterol, pokud je zvýšený, a lékař nám doporučí terapii, měli bychom ji užívat dlouhodobě. To, co rozhoduje, jsou dlouhodobé hladiny cholesterolu, nestačí ho proto snížit na chvíli.
– Znát svůj krevní tlak, o němž platí totéž, co o cholesterolu.
– Vědět, zda nemám cukrovku – pokud ano, její léčba by měla být stejně důsledná jako u cholesterolu a krevního tlaku.
– Pokud zaznamenám nepravidelnost srdečního tepu, vyhledat lékaře, může se za tím skrývat další nebezpečí, nejenom nepříjemné přeskakování srdce.
– Když se objeví potíže, které možná signalizují infarkt, je třeba volat záchranku rychle – v minutách – jde o čas a život. Alarmující musí být bolest za hrudní kostí (ve střední čáře), může vyzařovat do zad, krku, ramenou, paží, může být spojena s nevolností, dechovou tísní, bušením srdce, ztrátou vědomí…
– Pokud už se nám stalo, že jsme nějakou příhodu prodělali (infarkt, mrtvici, nutnost operace nebo intervence na věnčitých tepnách…), pak je třeba brát lékaře vážně a dodržovat doporučenou léčbu. S ní je prognóza výrazně lepší, bez ní hrozí opravdu vážně komplikace.
Jak se vy osobně udržujete v kondici a jak to zvládáte při svém vysokém pracovním nasazení?
„Jako všichni, jsem od optimální situace daleko, ale důležité je se nevzdat. Mě osobně pomáhá záliba v cyklistice. Kolo je skvělá aktivita, i když pro běžné udržování v kondici klidně stačí i chůze. Zvykl jsem si na chytré hodinky, které mi připomínají, co svému tělu dlužím a ukazují krokovou aktivitu s naléhavostí osobního trenéra. A když ani to nepomůže, pak i lékař musí sáhnout k léčbě svých rizikových faktorů – můj cholesterol se jinak přemluvit nedal…“
