Byl to nejzásadnější zlom v medicíně 20. století. První lék na nevyléčitelnou nemoc. „Představte si, že přijdete k na smrt nemocnému člověku, o kterém víte, že trpí pokročilým a podle tehdejší medicíny nevyléčitelným onemocněním. Vy mu ale podáte zcela nový lék a jeho stav se začne zlepšovat. Co zlepšovat, má před sebou možná desítky let téměř normálního života, to už dnes lékař nemá šanci zažít,“ vysvětluje své pocity diabetolog MUDr. Jan Šoupal ze III. interní kliniky VFN při příležitosti objevu inzulinu a jeho první aplikace, od níž 11. ledna uplynulo 100 let.
To, že inzulin je hormon produkovaný B buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi, je ve veřejnosti obecně známo. Proto jsme doktora Šoupala požádali, aby k jeho stým narozeninám vybral několik zajímavostí.
Autoři objevu
Objev inzulinu se připisuje lékaři F. G. Bantingovi a studentu medicíny Ch. H. Bestovi, kteří hormon inzulin izolovali 27. 7. 2021. Ovšem ve stejné době, možná i trochu dřív, se totéž podařilo rumunskému lékaři N. Paulescuovi, který nepublikoval své závěry v anglicky psaných odborných časopisech, a navíc byl krajně pravicovým a antisemitským aktivistou. Nobelův výbor jeho protesty odmítl a Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství v roce 1922 získali Frederic Banting a John McLeod (přednosta fyziologického ústavu při univerzitě v Torontu, který půjčil F. Bantingovi laboratoř). Ti se o ni rozdělili s Charlesem Bestem a chemikem týmu Jamesem Collipem, který zdokonalil způsob získávání extraktu ze slinivky a jeho čištění.
První pacient
Začátkem 20. let přežívali diabetici rok, maximálně rok a půl v případě, že dodržovali drastické diety. Poté umírali na podvýživu a s ní spojené komplikace. Jako první pacient na světě, kterému byl 11. ledna 1922 podán inzulin, se udává čtrnáctiletý Leonard Thompon. Ale již při samotném vývoji inzulinu si ho podával lékař Joseph A. Gilchrist, ten spolupracoval s vědci v laboratoři a dobrovolně se stal pokusným modelem, protože byl sám diabetik, pravděpodobně se u něj jednalo o diabetes 2. typu. Thompson – na smrt vyhublý chlapec, který vypadal jako pacient s pokročilým onkologickým onemocněním‒ se uzdravil. Bohužel v roce 1935 zemřel na zápal plic. Nedočkal se tak dalšího velkého objevu medicíny 20. století – rutinního zavedení účinných antibiotik. Penicilin byl sice téměř náhodně objeven v roce 1928, ale masového rozšíření se dočkal až v průběhu 2. světové války.
Mezi prvními pacienty léčenými inzulinem byla také patnáctiletá Elizabeth Hughesová. Vážila 20 kilo při výšce 150 centimetrů, o rok později již 50 kilogramů, vystudovala, vdala se, porodila tři děti a dožila se 73 let. Za život dostala víc než 43 tisíc injekcí inzulinu.
Glukometr
Přístroj, který se objevil v léčbě diabetu začátkem 80. let 20. století, měří hladinu cukru v krvi v daném okamžiku. Využívají ho především pacienti léčení inzulinem, kterým pomáhá například v orientaci, jak velkou dávku inzulinu si aplikovat. „Tato hodnota ale neříká nic o tom, kam se glykemie ubírá,“ vysvětluje MUDr. Šoupal a dodává: „Zda je hladina cukru v krvi stabilní, klesá nebo naopak stoupá. Glykemie se u diabetika 1. typu může dramaticky změnit během několika minut, proto se dostávají pacienti do hypo nebo hyperglykemických stavů, kvůli kterým mohou někdy skončit až na jednotkách intenzivní péče.“
Glukózové senzory
Toto malé zařízení měří hladinu cukru v podkoží průběžně a každých 5 minut vysílá signál do mobilního telefonu nebo inzulinové pumpy. Pacient tak dostává možnost, aby včas zareagoval na nepříznivě se vyvíjející trend glykemie. Studie, kterou prováděli právě lékaři pod vedením MUDr. Šoupala na 3. interní klinice VFN, brzy ukázala, že léčba založená na senzorech, jež je úplně jednoduchá, přináší mnohonásobně lepší výsledky než léčba založená na hojně používaném glukometru.
