Přechod na letní čas nastane v noci 26. března, kdy se hodiny ve dvě ráno posunou o 60 minut dopředu. Tato změna je zavedena v mnoha zemích, aby se využilo více denního světla a šetřilo energií. Stále se diskutuje o tom, zda hodinový skok může ovlivnit biologický rytmus těla, způsobit přechodné problémy se spánkem, únavu, bolesti hlavy i jiné potíže.
„Pravidlo nastavení letního času se ustálilo v naší republice od konce 70. let a pro celou Evropskou unii bylo zavedeno od roku 1996. Před několika lety bylo vyhlášeno celoevropské referendum o tom, že pravidelné změny letního a zimního času přestanou. Některé evropské státy preferovaly letní, jiné zimní čas a našly se i takové, které požadovaly ponechání střídání času i nadále. K jednotnému závěru tedy nedošlo,“ říká na úvod prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN.
„Podle Evropské společnosti biologických rytmů i naší spánkové společnosti je totiž zachování jednotného zimního času pro náš organismus optimální. Zajistí to v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává profesorka Nevšímalová.
Někdo trpí více než ostatní
Zatímco někteří lidé se snadno přizpůsobí časovému posunu, jiní zaregistrují potíže se spánkem, únavu, zhoršení nálady a snížení výkonu. Tyto reakce mohou být způsobeny narušením biologického rytmu těla, kdy je organismus nucený přizpůsobit se novému režimu. „Změna na letní čas ,okrádá´ náš organismus o hodinu. I když z vědeckého hlediska by rozdíl jedné hodiny neměl dělat problém, jsou jedinci, kterým střídání času způsobuje výrazné potíže. Obecně platí, že mladší lidé se změnám času přizpůsobí lépe než senioři. Existují studie například ze Švédska, podle kterých se i zkrácení spánku o jednu hodinu projevilo zvýšeným výskytem dopravních nehod a dokonce i infarktů,“ říká paní profesorka.
Biologické hodiny
Skok o hodinu dopředu může mít vliv na cirkadiánní rytmy těla. Jednodušeji řečeno jde o biologické hodiny, které regulují řadu fyziologických funkcí v těle v průběhu 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují spánkový cyklus, chuť k jídlu, hladinu hormonů, tělesnou teplotu a další funkce. Jsou synchronizovány s denním a nočním cyklem, aby tělo mohlo efektivně fungovat. Cirkadiánní rytmy jsou důležité pro zdravý životní styl a jejich narušení může vést ke zmíněným problémům se spánkem, únavou a k dalším zdravotním problémům. Posunutí v době, kdy je tělo exponováno světlu a tmě, má určitý vliv na produkci hormonů, jako je melatonin (hormon spánku) a kortizol (stresový hormon). Tyto změny mohou způsobit nespavost, únavu a další potíže.
Na podzim jsme na tom lépe
„Při střídání času náš organismus lépe toleruje přechod na zimní čas, kdy koncem října se hodinové ručičky posouvají o hodinu zpět a máme tedy možnost si spánek prodloužit. Naše centrální biologické hodiny uložené v mozku jsou totiž fyziologicky nastaveny na dobu o něco delší, než je 24hodinový astronomický den, a každodenní synchronizace tohoto rozdílu probíhá prostřednictvím přenosu světelného signálu do řídícího mozkového centra,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová.
Jak změnu lépe překonat?
„Pokud se chceme na očekávanou změnu času předem připravit, je vhodné dbát na pravidelnou životosprávu i několik dnů předem, postupně večeřet s lehkým předstihem a jít spát z 25. na 26. března a také i v následujícím týdnu o něco dříve, abychom deficit ranního spánku vyrovnali,“ radí Soňa Nevšímalová.
Je opravdu důležité důsledně dodržovat spánkový režim. Snažte se jít spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu, abyste udrželi svůj biologický rytmus. Snažte se vyhnout stimulantům, k nimž patří káva, alkohol a energetické drinky, které mohou zhoršovat problémy s usínáním. Udržet energii a zlepšit náladu pomáhá pravidelná fyzická aktivita, ale to neplatí jen pro samotné období přechodu na letní čas.
