„VFN se bude zavírat“

Nebude. Pardon, prozradil jsem pointu hned na začátku. Ale i takhle pitomou reakci, mimo mnoha jiných, jsem zaznamenal v reakci na zprávu, že jsme s VZP domluvili nějaké změny. Tak teď je tady prostor všechno v klidu popsat a vysvětlit. A jestli chcete ještě jednu prozrazenou pointu, tak teda jo, budou to samé dobré zprávy. 

Výchozí situace je následující: všechny nemocnice mají dlouhodobé, většinou pětileté smlouvy se zdravotními pojišťovnami. A všem, včetně VFN, tyhle smlouvy končí letos. Abychom mohli fungovat dál, musíme pochopitelně podepsat smlouvu novou. No a VZP, jako zdaleka největší pojišťovna, už dopředu avizovala, že bude chtít ve špitálech změny. Protože nová doba, protože přesčasy, protože efektivita atd. A tak jsme měli dvě možnosti: buďto počkáme, s čím na nás pojišťovna přijde, a pak to budeme se skřípěním zubů muset udělat. Anebo, řečeno s Ivanem Horníkem, půjdeme tomu štěstíčku trochu naproti, připravíme nějaké změny sami a pojišťovně je dáme k diskuzi, oponentuře, korekci. Tak jsme se do toho pustili.

Absolutním požadavkem VZP bylo, abychom zredukovali lůžka. Já říkám dobře, máme mít míň lůžek, proč ne, ale potřebujeme na oplátku zafinancovat takovou péči, které bude přibývat a která je pro naši nemocnici zásadní. Jednoduše řečeno, koukáme se dopředu, sledujeme trendy a chystáme nemocnici na rok 2050, plus minus. Nikdo z nás není jasnovidec, ale vidíme už teď, že přibývá rakoviny, srdečního selhání, demence, duševních poruch, závislostí, roste potřeba paliativní péče. Na druhou stranu, naše lůžková kapacita byla dimenzovaná na doby, kdy se ve špitálech leželo mnohem déle než dneska, to je bez debat. Takže všude tam, kde dlouhodobě držíme polootevřená/polozavřená lůžka, ke kterým vesměs stejně chybí personál, jsme se rozhodli, že je budeme moci postrádat. Našli jsme jich celkem sto pět napříč špitálem. Je to osm procent kapacity, takže žádný řízený útlum, jenom racionální počty a přiblížení se realitě. Výměnou jsme získali posílení financování spousty důležitých věcí. Péče o pacienty se zhoubnými nádory (kompletně, od laboratoří, přes genetiku, patologii, zobrazovací metody, chirurgickou, radiační i klinickou onkologii), kardiocentrum, intenzivní péče nejvyššího typu včetně ECMO, vzácná onemocnění, péče neurologická, psychiatrická, adiktologická, paliativní. Když se na to v klidu podíváte, zjistíte, že jsme výměnou za 105 lůžek obrovsky posílili naši pozici. A když si k tomu řekneme, že jsme byli první velká nemocnice, která se takhle domluvila, čímž si pochopitelně vyjednala dobré podmínky, tak ať mi pak někdo ještě chvíli zkusí vyprávět, že je na tom něco špatně…

Ale jednu věc musím zmínit. Překvapilo mě, že poměrně dost lidí, i když nevěděli nic, rovnou zpanikařili a začali vykřikovat něco o likvidaci špitálu a tak. Jako by tady mezi zdmi bylo přítomné nějaké trauma, nějaký syndrom týrané nemocnice, nějaká permanentní připravenost na špatné zprávy. Zapomeňte na to, jednou provždy. Jsme nezpochybnitelná, špičková nemocnice. Děláme to dobře a tím lezeme spoustě lidí na nervy. A tak nám aspoň předhazují opadané fasády a nějaké stupidní rádoby plány na stěhování mimo centrum, které nikdy reálně neležely a neleží na stole. Jsme silní, jako už dlouho ne. A až opravíme ty fasády, na což se už pomalu chystáme, tak to teprve někomu praskne žilka… Ale s tím se dá žít, řekl bych.  

prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA