Očkování proti COVID-19 − mýty a fakta

Je za námi prakticky rok zkušeností s očkováním proti nemoci Covid-19. Za tuto dobu se objevila řada faktů, ale jak už to tak bývá, i řada mýtů a „zaručených pravd“. Fakta se získávají těžce, stojí velké úsilí mnoha lidí a je třeba je mít podložena řadou kvalitních studií. Proto se nabízí snadnější cesta, která dává prostor řadě spekulací.

Začala bych tak trochu o mýtech,
které se kolem očkování objevují. Jedním z takových mýtů je to, že očkovaní lidé šíří virus po celou dobu od očkování. Správná odpověď je – nešíří. Očkovaní lidé se mohou nakazit jinou variantou tohoto viru, a proto mohou onemocnět. V současné době je proto důležité, aby i očkovaní lidé, kteří pociťují příznaky onemocnění, podstoupili PCR test.
Dalším názorem, který bývá často slyšet, je, proč se tedy mám očkovat, když se mohu stejně nakazit? Správná odpověď – očkování nám slouží jako prevence těžkých průběhů, snižuje nutnost hospitalizace – ostatně, kdo by byl rád v nemocnici? Díky očkování je těch těžkých případů a úmrtí vícenásobně méně než při stejném počtu případů  v dřívější době. Benefitem očkování je i možnost vyhnout se příznakům spojovaným s tzv. long covidem. Kdo by stál o nekonečné dny spojené s extrémní únavou, mozkovou mlhou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů? O bezesné noci?  
Hitem internetu jsou i slogany informující o tom, že těla očkovaných jsou živými inkubátory pro nové, nebezpečné mutace. Správná odpověď – je to přesně naopak. Očkování snižuje počet nakažených a omezuje tak počet mutací a šanci dát vzniknout novým úspěšným variantám viru.  

A teď k faktům
Důležité je neriskovat, nespoléhat na nemocniční léčbu, ale využít všech preventivních opatření, která nám pomohou zabránit těžkému průběhu nemoci, jako je právě očkování proti Covidu-19. Ukazuje se, že u pacientů, kteří přežili těžký průběh onemocnění, existuje asi dvakrát vyšší riziko, že zemřou v následujícím roce, než u lidí, kteří se koronavirem nenakazili vůbec nebo měli jen mírný průběh nemoci.
K dispozici jsou již přesné výsledky očkování v Izraeli, které zahrnují více než 1 190 000  obyvatel, tedy dostatečně velkou skupinu (polovinu očkovaných, polovinu neočkovaných). Výsledky ukazují, že v reálné praxi je účinnost vakcíny 92 procent, což potvrzuje závěry klinických studií.
Dobrou zprávou je, že kromě v České republice dostupných vakcín (Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson), které jsou schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), přibude další. Je jí vakcína od společnosti Valneva, která je založena na jiné technologii. Jde o takzvanou inaktivovanou vakcínu, která se vyvíjí tradičním způsobem ze živého viru jeho chemickou inaktivací. Tato technologie se používá například u vakcín proti chřipce.

Data jednoznačně ukazují, že očkování má smysl. Za jeho odmítáním bývá strach, který je však mnohdy způsoben jen nedostatkem informací.

MUDr. Zuzana Humlová, Ph.D.