Věděli jste, že králík, křeček nebo mýval vidí černobíle? A že myš rozezná žlutou a červenou, a morče kromě toho i zelenou a modrou? Já taky ne, ale někde jsem se to nedávno dočetl. Když jsem to četl, říkal jsem si, že na je na tom morče líp než spousta lidí. Poslední dobou mám pocit, že vidění některých lidí se podobá spíš králíkovi a je mi jich líto. Hlavně mi přijde nepochopitelné, proč nejsme schopni vnímat jiné názory, různé úhly pohledu, proč se musí všechno známkovat buď jedničkou nebo pětkou, nic mezi tím. Tihle lidi nosí v kapse nálepky a když řeknete nějaký názor, který jim nezapadá do jejich (králičího) vidění světa, přiběhnou a šup na vás s nálepkou. Na té nálepce může být napsáno cokoli, nejčastěji to jsou krásná nová slova jako dezolát, troll, dezinformátor, hned jste přívrženec toho či onoho, doplnit si můžete sami dle libosti. Bez kontextu, bez souvislosti, prostě tak. A přitom je život mnohem složitější, barevnější, málokdy je něco čistě špatně nebo čistě dobře, ale tahle sorta bojovníků to odmítá akceptovat.
To téma je obecné a týká se celé společnosti, politiků, novinářů a tak dále. Ale mě na tomhle prostoru zajímá kontext v rámci nemocnice, pochopitelně. A že se mi toho materiálu nasbíralo… Chcete příklady? Máte je mít. A pokud jste odpověděli, že nechcete, tak smůla.
Už přes dva roky usiluji o to, aby se nemocnici vrátil do vlastnictví Mladotovský palác – známe ho všichni pod jménem Faustův dům. Já skrz něj chodím denně do práce, vždycky se lítostivě ohlédnu doleva na prázdnou bývalou lékárnu, říkám si, sakra, tady bychom mohli mít tohle nebo tamto, už mi to naskakuje. Pak kouknu skrz okna na dialýzu (dámy, nic ve zlém, nešpehuju vás, mám vás prostě v zorném poli), vyjdu kostky, kouknu se doprava skrz hnusný dřevěný plot na tu opuštěnou zahradu, kterou bychom dostali s barákem taky do vlastnictví, představuju si tam upravenou zelenou plochu, sezení, výhled, ach jo… Faust je součástí velké majetkové výměny mezi státem a městem Praha, takže čistě politická akce. A vůbec byste nevěřili, které strany nám pomáhaly a pomáhají a které byly a jsou proti. A divili byste se, že kolikrát ty „zlé“ byly mnohem vstřícnější než ty takzvaně „hodné“. A když jsem se to někde odvážil říct, sklidil jsem vytřeštěné pohledy: takže ty chválíš TYHLE lidi? Jako fakt? A já říkám: já je nechválím, jenom konstatuju, že nám v tomhle případě pomohli a že to pro nemocnici bude veliké plus, pokud to dopadne. Ale už je pozdě, nálepku už mám dávno na čele a je zbytečné cokoli dalšího vysvětlovat.
Nebo ještě šílenější příklad, kdy dostanete rovnou dvě nálepky a znepřátelíte si vlastně úplně všechny. Když sem přišla uprchlická vlna z Ukrajiny, začali jsme se o ty lidi starat. Tak nějak přirozeně, snad ani není potřeba nic vysvětlovat, prostě přišli nemocní, potřebovali se léčit, tak jsme je léčili. Z toho se pak vyvinuly ty známé UK pointy a pak jsme se jako první nemocnice v Česku zapojili do projektu UNICEF a vybudovali jsme ordinace praktických lékařů pro dospělé i děti. Mně osobně to přijde čistokrevně pozitivní věc, ale když se mrknete do komentářů na našem facebooku, zjistíte, že za to dostáváme od určitého typu lidí strašnou bídu. Což je mi fuk, prostě jsem přesvědčený o tom, že děláme správnou věc, tak to ignoruju, basta. Ale pak jsem nedávno někde zmínil, že ta uprchlická vlna má i dost negativ, pochopitelně, jak by ne. Že máme dost opilých, často agresivních lidí na urgentních ambulancích, že je kolem toho dost problémů a tak. A hrozně jsem to schytal. Jak si můžu dovolit něco takového říct? A vůbec, kdo ví, na čí on je vlastně straně, ha?! Přitom jsem jenom popsal situaci takovou, jaká je, nic víc. Ale bum prásk, chytil jsem nálepky na celou hlavu zleva zprava, vlastně je všechno špatně.
Když jsem četl o těch králících a křečcích, dozvěděl jsem se i to, že barevné vidění ptáků je mnohem dokonalejší než u člověka. Že vidí mnohem víc purpurových odstínů, dokonce i ultrafialové paprsky. Celkově mají mnohem pestřejší a barevnější vidění světa než my. Sakra, jak já jim závidím…
prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
