Do VFN přišla jako čerstvá absolventka střední zdravotné školy, pracovala více než dvacet pět let na dialyzační jednotce Interního oddělení na Strahově. Periodicky se vracela na první lékařskou fakultu ke studiu bakalářského a nyní postgraduálního studia. Od 1. července 2022 se Mgr. Beáta Švárová stala přednostou Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK.
„Ve VFN jsem už 30 let, myslím, že nemocnici dobře znám. To, jak jsem se dostala na místo přednosty jen logicky navazuje na moji práci se studenty ve VFN,“ konstatuje Beáta Švárová a vysvětluje: „Když bylo jasné, že se bude otevírat bakalářský studijní obor Všeobecné ošetřovatelství na 1. lékařské fakultě, věnovala jsem se přípravě programu praktické části výuky u nás v nemocnici. Měla jsem s tím zkušenosti, individuálním programům praxí vysokoškolských studentů zdravotnických oborů jsem se věnovala několik posledních let naplno. Jsem sice ve funkci poměrně krátce, ale o to intenzivněji se celý náš úzký tým 11 akademických pracovníků a instruktorů výuky připravuje na první ročník studia.
Jak bude program praxí vypadat?
Spolupráce nemocnice s 1. lékařskou fakultou byla vždycky velmi úzká, proto jsem ráda, že na tuto spolupráci fakulta navázala. Tím, že oslovila III. Interní kliniku pro přípravu akreditace bakalářského programu oboru všeobecného ošetřovatelství, navázala na historickou spolupráci, protože III. IK byla garantem pro vzdělávání sester už v minulosti, za profesora Pacovského.
Historický odkaze je závazkem i pro současnost. Naší společnou snahou je, aby praxe pro studenty byly nejen smysluplné a využitelné pro budoucí povolání, ale i zajímavé, aby studenti měli možnosti vidět i méně obvyklá oddělení a ambulance, aby s dostali do míst a k práci, kterou nezažijí každý den. Aby si mohli vyzkoušet celou škálu činností, které práce zdravotní sestry obnáší, nejen tu rutinní. Aby se pouze nedívali na výkony, ale mohli si je pod supervizí mentora i sami vyzkoušet. Praxe jsou hodně individuální, postavené s respektem k možnostem kliniky, ale i k tomu, co by měl absolvent studia vědět, znát a prakticky zvládnout, než dostuduje.
S jakými plány jste do nové funkce šla?
Vlastně jsem přestoupila na druhý břeh, protože v předchozích letech jsem se věnovala praktické části, nyní je mým hlavním cílem pedagogická práce. Připravit studenty teoreticky na praktickou část výuky. V praxích jsme si jistí, tam to už dává smysl, máme je dobře postavené. Nyní se chci zaměřit na teoretickou přípravu se stejnými principy. Aby koncepce studia byla smysluplná, aby studenty studium bavilo, aby to nebyla frontální výuka, ale interaktivní, tvořivá. Aby si z ní budoucí absolventi odnesli co nejvíc. Já osobně se budu podílet na teoretické výuce předmětu ošetřovatelství a nadále i na praxích v nemocnici. Chtěla bych, aby se nám podařilo vyladit i na fakultě už první kontakty studentů, aby se jednotlivé obory mohly setkávat a kooperovat spolu. Některé studijní obory se díky oddělené výuce nemají šanci na fakultě se setkávat, ale na praxi už mohou začít vnímat, jak důležité je pracovat spolu, předávat si zkušenosti a spolupracovat. Cílem je vymyslet mezioborové aktivity, volitelné předměty, dát jim šanci se potkat. I výukově, nejenom volnočasově a zájmově. Medici s různými nelékařskými profesemi: budoucími sestrami, fyzioterapeuty, porodními asistentkami … Pak už si to přirozeně přenesou do profesního života.
Co byste chtěla studentům předat z vlastních zkušeností?
Nechceme, aby pouze memorovali teorii, ale chceme jim vštípit myšlenku, že zdravotnictví je práce v týmu, že jinak nemůže fungovat, společným zájmem je pacient. Na oddělení nejsou rozděleni na lékaře, sestry, sanitáře. Bez vzájemného propojení a spolupráce to nejde. Musí si vážit jeden druhého, znát své kompetence, legislativní rámec svého postavení, odborné možnosti a využít svých schopností ve prospěch pacienta, jen tak to funguje. Předávat si informace, nebýt sólista.
V čem vidíte komplikace?
Ráda se dívám dopředu a nebývám předčasně „vystrašena“ komplikacemi. Jsme připraveni je řešit, až nastanou. Oříškem bude, že část studentů je z všeobecně vzdělávacích škol, gymnázií, část ze středních zdravotnických škol. Ti už mají nějaké zkušenosti ze zdravotnického prostředí a víme, že zpočátku budeme pracovat s poměrně nesourodými skupinami. Každý z nich je na jiné startovní linii, úkolem bude je propojit. První ročník, který právě startuje je namíchaný zhruba půl na půl. Přihlásilo se 21 studentů. Je to dáno i tím, že akreditace studijního oboru proběhla o dva měsíce později než termín řádných přijímacích zkoušek – v dubnu. Jsme ale nesmírně rádi, že se to povedlo a administrativně stihlo. Velikou zásluhu na tom mají profesor Michal Kršek a doc. Lukáš Zlatohlávek ze III. interní kliniky.
Jaké vlastnosti a schopnosti by měla mít dobrá zdravotní sestra?
Kromě profesních odborných znalostí by měla dobře znát sama sebe. Povahu, temperament a podle toho zvolit obor. Někdo preferuje adrenalin, dynamiku, rychlé tempo, jiný spíš rutinní činnosti, založené na dlouhodobější práci s týmiž pacienty, které zná a může jim dát víc osobní péče. Vždy je toto povolání o nesmírné dávce empatie, vnitřní odolnosti a trpělivosti. Tyto vlastnosti potřebuje každé oddělení a ambulance. To už k naší práci bytostně patří.
