Albertovský den s pacienty po úrazech mozku

Druhý ročník Albertovského dne opět uspořádala naše klinika rehabilitačního lékařství, obecně prospěšná společnost Rehalb a spolek Cesta za snem. Návštěvníci dorazili na stanoviště u křižovatky silnic Albertov a Studničkova na Praze 2. Využili možnost seznámit se s problematikou rehabilitace pacientů po úrazech mozku.

Během akce bylo možné vyzkoušet speciálně upravená venkovní kola, odrážedla, schodolezy a také se pobavit při týmových soutěžích na trenažérech. Záštitu nad akcí převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Městská část Praha 2. Úvodní slovo pronesla náměstkyně MPSV pro řízení sekce zaměstnanosti PhDr. Kateřina Štěpánková, starostka Prahy 2 Ing. Alexandra Udženija, prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., prorektor UK, ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, a děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.  Akcí provázel televizní moderátor Karel Voříšek.  
Zájemci o problematiku měli možnost prohlédnout si Kliniku rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK, která sama poskytuje dlouhodobou ambulantní rehabilitaci dospělým pacientům se získaným poškozením mozku. Její součástí je i denní stacionář, který je jediným programem tohoto typu v České republice ve zdravotnickém zařízení. Dosud jím prošly stovky pacientů.


„Získané poškození mozku u dospělých bývá v České republice nejčastěji způsobené cévní mozkovou příhodou. Další významnou příčinou jsou úrazy mozku, nejčastěji u mladých mužů mezi 19 a 25 lety. Patří sem ale například i pacienti po infekcích a nádorech v oblasti mozku a pacienti po kardiopulmonální resuscitaci,“ uvedla přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK doc. MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA, s tím, že kromě pohybových problémů, které jsou patrné na první pohled, mají pacienti často i méně nápadné obtíže, jako jsou poruchy řeči, myšlení, paměti, plánování nebo chování. Jejich rehabilitace je dlouhodobá a vyžaduje spolupráci řady odborníků. „Na rehabilitaci se podílejí rehabilitační lékaři, neurologové, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, kliničtí logopedi, kliničtí psychologové, speciální pedagogové nebo sociální pracovníci. Aby měl pacient z terapie co největší prospěch, je potřeba ji dobře koordinovat. Právě na to se zaměřuje naše klinika,“ poznamenala docentka Angerová.


Rehabilitace u pacientů se získaným poškozením mozku musí podle lékařů probíhat plynule již od akutního stadia nemoci či úrazu. Měla by trvat, dokud se stav pacienta zlepšuje. Někdy to mohou být měsíce, jindy i roky. Přestože se v dnešní době stále častěji objevují nové moderní technologie, jako je například virtuální realita či robotické přístroje, ukazuje se, že nejdůležitějším a nejúčinnějším prvkem terapie zůstává vedení zkušeného terapeuta. Rozhodující roli hraje samozřejmě i motivace a aktivní spolupráce pacienta a jeho blízkých na procesu rehabilitace. „Dosud nemáme přesná kritéria predikující výsledný zdravotní stav a soběstačnost již v akutní fázi, pacienti by tak měli mít možnost dostat se k podobnému interprofesnímu typu rehabilitace skutečně co nejdříve. Bohužel máme stále nedostatek rehabilitačních odborníků i pracovišť s potřebnými týmy,“ konstatovala primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK MUDr. Natálie Šebková.