Pořizování fotografií a videozáznamů v areálu nemocnice je citlivou otázkou, která se dotýká jak práv pacientů a zaměstnanců, tak i povinností poskytovatelů zdravotních služeb. Neoprávněné natáčení či fotografování může vést nejen k narušení důvěry pacientů, ale i k porušení zákona.

Jaký je tedy základní právní rámec a pravidla, která je nutné při pořizování a používání záznamů v nemocnicích dodržovat, aby byla respektována práva všech zúčastněných a zároveň nebyla narušena samotná péče? S tím nás seznámila Mgr. Jana Schejbalová, vedoucí Legislativně právního odboru.
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.)
- § 84–90 upravují ochranu osobnosti, podobizny a projevů osobní povahy.
- Pořízení a použití obrazového či zvukového záznamu vyžaduje souhlas dotčené osoby, pokud nejde o zákonem stanovenou výjimku.
- V prostředí zdravotnického zařízení je nutno vždy respektovat právo na soukromí a lidskou důstojnost pacientů (§ 81).
Zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.)
- § 28 odst. 3 písm. a) zaručuje pacientovi právo na respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb.
- Poskytovatel je povinen chránit soukromí pacientů a zajistit, aby nedocházelo k jejich neoprávněnému snímání či natáčení.
GDPR (nařízení EU 2016/679) a zákon č. 110/2019 Sb.
- Záznam zachycující identifikovatelné osoby je zpracováním osobních údajů.
- Ke zpracování je nutný právní základ – v nemocničním prostředí je to obvykle souhlas dotčené osoby.
- Oprávněný zájem natáčejícího zpravidla nepřevažuje nad právem pacientů na soukromí.
V souvislosti s výše uvedeným je nutné si zajistit informovaný souhlas všech osob, které budou rozpoznatelné na záznamu a dále respektovat citlivá místa (oddělení s pacienty, vyšetřovny, lůžkové pokoje) a nenarušovat poskytování péče.
V příštím čísle se budeme věnovat problematice pořizování záznamu lékaře pacientem.
