Podle čeho lze zařadit zaměstnance některého z nelékařského zdravotnického povolání do 13. platové třídy?

Odpovídá Mgr. Petra Camprová, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání

Zařazení zaměstnance v nelékařském zdravotnickém povolání do 13. platové třídy se řídí plněním konkrétních zákonných podmínek. Podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR a novely katalogu prací (účinné od 1. ledna 2026) závisí zařazení do této platové třídy na třech hlavních kritériích:

1. Požadovaná pracovní náplň (Katalog prací)

Rozhodujícím faktorem je nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel po pracovníkovi požaduje a která je sjednána v pracovní smlouvě (popisu práce). Od roku 2026 do 13. platové třídy nově spadají vybrané profese (všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář), pokud vykonávají:

  • poskytování diagnostické nebo léčebné péče, které jinak provádí lékaři po absolvování základního kmene a k jejichž výkonu je nezbytné získání specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti.

2. Dosažená kvalifikace (Způsobilost)

Zaměstnanec musí pro výkon těchto nejnáročnějších činností splňovat kvalifikační předpoklady. Pouhá odborná způsobilost (základní vzdělání v oboru) nestačí. Je vyžadováno získání:

  • specializované způsobilosti (atestace v příslušném specializačním oboru) − jde tedy o prohloubení kvalifikace v určité specializaci,

nebo

  • zvláštní odborné způsobilosti (úspěšně absolvovaný akreditovaný certifikovaný kurz pro specifické výkony) − jde tedy o oprávnění k výkonu konkrétní vysoce odborné činnosti, nikoli o celou specializaci.

3. Skutečný výkon a příkaz zaměstnavatele

Získání titulu nebo atestace automaticky neznamená nárok na 13. platovou třídu. Zaměstnavatel musí tyto pokročilé výkony po zaměstnanci prokazatelně vyžadovat v rámci jeho každodenní pracovní agendy.

K přiznání 13. platové třídy je tedy nutno splnit kumulativně následující podmínky:

  1. Práce spočívá v poskytování léčebné nebo diagnostické péče (jak je definována jako zvláštní druh zdravotní péče podle § 5 zákona č. 372/2011 Sb.). Legislativní roztřídění činností podle druhů zdravotní péče neexistuje, nicméně lze dovodit, že činnosti stanovené lékařům vyhláškami po absolvování základního kmene jsou péčí léčebnou nebo diagnostickou.
  2. K uvedené práci je nelékařský zdravotnický pracovník způsobilý tím, že získal odpovídající způsobilost.
  3. Druh práce obsahující uvedené činnosti je sjednán v pracovní smlouvě nebo jsou tyto práce uvedeny v náplni práce. Výkon těchto činností v rámci sjednaného druhu práce zaměstnavatel po zaměstnanci vyžaduje a tento je provádí.
  4. Léčebnou nebo diagnostickou péči poskytuje samostatně, tj. bez odborného dohledu. Jedná se tak o poskytování péče bez odborného dohledu a bez indikace lékaře nebo o poskytování péče bez odborného dohledu na základě indikace lékaře.