V roce 2022 se pod záštitou MZČR uskutečnil celorepublikový výzkum postojů zdravotníků ke konziliárním paliativním týmům. Celkem se zapojilo 13 konziliárních týmů z 12 nemocnic. Dotazníkové šetření vyplnilo 1 825 respondentů, z čehož 319 respondentů byli zaměstnanci VFN.
„V naší nemocnici paliativní péče funguje již několik let, Centrum podpůrné a paliativní péče, které jsme spolu s primářem Ondřejem Kopeckým v roce 2015 založili a vybudovali, získalo v lednu 2021 statut samostatné kliniky 1. LF UK a VFN,“ připomíná přednostka doc. MUDr. Kateřina Rusinová, Ph.D., a dodává, „Jsem velmi ráda, že se kolegové do dotazníkového šetření zapojili v takové míře, dotazník vyplnilo celkem 319 zaměstnanců VFN.“
Z výsledků vyplývá, že zaměstnanci VFN vnímají paliativní péči jako standardní součást moderní medicíny a rádi by se v tématu více vzdělávali. Dotazník vyplnili zaměstnanci všech profesí, většina z nich byli lékaři a sestry. Celkem 204 z 319 kolegů uvedlo, že s konziliárním týmem aktivně spolupracují.
Konziliární péče týmu Kliniky paliativní medicíny pomáhá zejména při koordinaci rozvahy u pacientů se závažným a pokročilým onemocněním. Systematicky zjišťuje jejich porozumění, informační potřeby a prognostické uvědomění, dále hodnoty a priority. Jako důležitý přínos uvedlo 92 % respondentů formulaci smysluplného terapeutického cíle a přiměřenosti péče, zejména v pokročilých fázích nemoci. Služby paliativního týmu považuje za dostupné 91 % respondentů, pro 87 % byla nápomocná doporučení k symptomové terapii. Činnost paliativního týmu zlepšuje i komunikaci mezi ošetřujícími týmy (68 % respondentů).
Klinika tak přispívá ke zvýšení kvality péče pro ty nejzávažnější pacienty v naší nemocnici. Toto potvrzuje 86 % respondentů. Celkem 43 % respondentů uvádí, že mají po zapojení paliativního týmu do péče o vážně a nevyléčitelně nemocné pacienty více prostoru a času na práci s ostatními pacienty.
Až 92 % respondentů by v budoucnu zažádalo o konzilium
Nejčastějšími bariérami, se kterými se setkává paliativní tým při své práci, je podle výzkumu přesvědčení zdravotníků, že pacient ještě „není paliativní“, respektive „ještě neumírá“, a někdy obavy, že pacienti zažijí emoční dysbalanci nebo pocit ztráty naděje při otevírání témat závěru života. „Tyto představy nebo obavy se v naprosté většině případů podaří vyjasnit po prvním konziliu a také během pravidelných odborných seminářů, které klinika paliativní medicíny připravuje napříč pracovišti VFN. Pokud bychom měli srovnat tyto předsudky v letošním roce se situací před třemi nebo čtyřmi lety, jedná se o zlomek případů, což je velmi dobrá zpráva,.“ vysvětluje docentka Rusinová.
Celkově hodnotí respondenti vzájemnou spolupráci velmi pozitivně a propojují ji s pocitem úlevy, a to nejen ze své perspektivy, ale především z perspektivy pacienta. V budoucnu by v podobné situaci o konzilium žádalo 92 % respondentů.
„Tento výzkum poprvé od vzniku paliativních týmů přináší zkušenost zdravotníků z jiných oborů, což je unikátní a velmi cenná zpětná vazba. Jsme rádi, že ve VFN je paliativní péči věnován prostor nejen v klinické péči, ale i ve výuce budoucí generace zdravotníků, a to lékařů i sester,“ uzavírá přednostka kliniky.
