Na Centrální sterilizaci I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN přijímají instrumentárium z operačních sálů a poloviny klinik naší nemocnice. Za 16 let zde napočítali víc než 46 tisíc sterilizačních cyklů na každý ze dvou parních sterilizátorů. Letos se dočkali nového moderního vybavení. Stavební přípravy trvaly čtyři týdny a VFN novou sterilizaci financovala z vlastních zdrojů.
„Centrální sterilizace zajišťuje dekontaminaci, čištění, kompletaci (takzvanou předsterilizační přípravu) a následnou sterilizaci chirurgických a dalších resterilizovatelných nástrojů a materiálů. Ke sterilizaci přijímáme materiály a instrumentárium od břišních roušek přes chirurgické kovové, endo/laparoskopické nástroje až k elektronickým zdravotnickým prostředkům,“ vysvětluje Ing. Jan Herčík. Každý nástroj vyžaduje vlastní prostředky, kterými ho lze dekontaminovat a sterilizovat. Liší se použitými materiály a v tomto důsledku i metodou dekontaminace, čištění a sterilizace. Na I. chirurgické klinice se ke sterilizaci zdravotnických prostředků používají vysokoteplotní parní sterilizátory – autoklávy a nově pořízený plazmový sterilizátor.
Jak probíhá sterilizace
V první fázi jsou kontaminované zdravotnické prostředky, určené k opětovnému využití, ponořeny do dekontaminačního roztoku. Následuje ruční čištění a termodezinfekce v dezinfekčních automatech. Tyto dezinfekční automaty dodržují legislativně dané parametry pro enzymatickou a tepelnou dezinfekci nástrojů.
Pára nebo plazma?
„V případě parních sterilizátorů došlo letos na obnovu za staré stroje. Ty původní sloužily přibližně šestnáct let a spočítali jsme, že každý z nich provedl více než 46 tisíc sterilizačních cyklů,“ vypočítává staniční sestra centrální sterilizace Hana Zachová. Výhodou parních sterilizátorů je absence chemických látek jakožto sterilizačních médií a vysokoobjemové komory pro vsázku. Do parních sterilizátorů se dává většina nástrojů, které jsou určeny ke sterilizaci. To znamená vesměs všechny kovové chirurgické nástroje, roušky, porézní buničinové čtverce, některé elektronické zdravotnické prostředky…
„Jsem rád, že nyní máme i plazmový sterilizátor jako zástupce moderního přístroje pro nízkoteplotní sterilizaci (pro termolabilní zdravotnické prostředky). Zde funguje jako sterilizační médium peroxid vodíku, který nasedá na povrch nástrojů a sterilizuje je. To vylučuje sterilizaci porézních materiálů, která je vyžadována sice pro užší spektrum zdravotnických prostředků, nicméně v praxi stejně důležitých. V závěru celého sterilizačního cyklu je pak vlivem elektromagnetického pole přímo v komoře sterilizátoru přeměněn peroxid vodíku na plazmu, která působí jako závěrečný faktor sterilizace nástrojů. Neopomenutelnou výhodou tohoto systému je také to, že dokonale rozloží peroxid vodíku na kyslík a vodu. Tím se eliminuje riziko ulpívání zbytků média na nástrojích a také riziko kontaminace prostor, navíc se zvyšuje bezpečnost práce pro personál,“ vysvětluje Ing. Herčík. „Dalšími výhodami je teplota v komoře kolem 55 stupňů Celsia, oproti starší formaldehydové sterilizaci navíc vznikají nezávadné odpadní produkty po sterilizačním cyklu, používají se bezpečnější obaly s koncentrovanými médii a nesmíme opomenout mnohem kratší čas celého cyklu. Plazmový sterilizátor má sice oproti autoklávu výrazně menší komoru, ale vzhledem k velikosti spektra nástrojů a rychlosti celého procesu srovnatelné s autoklávem (okolo jedné hodiny) je tato nevýhoda v rámci naší centrální sterilizace prozatím akceptovatelná,“ dodává Ing. Herčík.
