XXVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti zcela nově: Deset dní on-line z Charvátova sálu VFN

Česká kardiologická společnost (ČKS) pořádá své kongresy pravidelně v průběhu května na brněnském výstavišti. V rámci České republiky se jedná o jednu z největších odborných akcí vůbec, počty registrovaných účastníků v posledních letech pravidelně překonávaly tři tisíceLetos je všechno jinak, proto bylo konání tak velké akce neproveditelné. Představitelé ČKS se proto rozhodli uspořádat kongres ve virtuálním prostoru. 

Čeští a slovenští kardiologové, internisté a další odbornosti, sestry a účastníci z technických profesí našli díky laskavosti vedení VFN útočiště na III. interní klinice v překrásném Charvátově sále, který se proměnil ve velkorysé studio. Z něj se celý kongres vysílal. Na organizaci a průběh inovativně pojatého kongresu jsme se ptali předsedy ČKS prof. Aleše Linharta, přednosty II. interní kliniky naší nemocnice. 

Jak dlouho před začátkem pravidelného svátku kardiologie padlo rozhodnutí, že je čas nečekat a změnit způsob konání sjezdu? 

„Rozhodnutí pořádat sjezd virtuálně muselo padnout s dostatečným předstihem. Vystavovali jsme se tak riziku, že protiepidemická opatření již nebudou platit a veškeré naše úsilí bude působit nepatřičně. Nakonec se výbor ČKS rozhodl pro virtuální podobu sjezdu počátkem března. Je třeba si uvědomit, že v té době je již každoročně celý program našeho brněnského sjezdu hotov, je naplánováno všech více než 120 sekcí, které za normálních okolností sjezd představuje. To je ohromné množství práce, která je de facto ztracena. Kongres zahrnuje i sekce našich spřátelených společností, jako je Slovenská kardiologická společnost, společnosti ČSL JEP – angiologická, internistická, diabetologická, pro trombózu a hemostázu, Česká sopečnost pro aterosklerózu nebo Česká společnost pro hypertenzi. To vše bylo nutno začít organizovat vlastně znovu.“ 

Jak dlouho trvala příprava?  

„S přípravou jsme začali hned od března. Byli jsme rádi, že vedení VFN souhlasilo s poskytnutím zázemí, na nás bylo připravit znovu celý program v jeho modifikované podobě. Celkem se jednalo o 71 hodinových sekcí. To je sice asi největší virtuální kongres kdy konaný v ČR, ale proti našemu běžnému redukce velmi citelná. Ačkoli tato role připadá programovému výboru, je třeba ocenit, že se úkolu skvěle zhostili všichni zúčastnění, zejména pak předsedové a členové výboru našich asociací a pracovních skupin.  

Organizační výbor pod vedením prof. Miloše Táborského odvedl skvělou práci. Nesmím ale zapomenout, že stejně skvělou práci odvedl náš sekretariát pod vedením paní Klímové a bezvadně pracovala i agentura Fileno, která celý přenos technicky zajistila. Vysílali jsme celkem 10 dní, 71 hodinových bloků přímých přenosů. A kongres proběhl naprosto hladce bez větších technických problémů. To je opravdu skvělý výsledek. Za to musím celému týmu opravdu moc poděkovat.“ 

Jak se virtuální sjezd uskutečnil technicky?  

„Charvátův sál jsme na těch deset vysílacích dní proměnili v jedno velké studio. Většina přednášek probíhala jako přímý přenos – řečníci byli tedy fyzicky na místě. To také umožnilo živé diskuse k jednotlivým tématům. Ti, kteří nemohli přijet osobně, vysílali na dálku nebo své prezentace připravili předem. Těch byla ale skutečně jen menšina. Živě přednášeli i kolegové ze zahraničí. Vše probíhalo za poměrně striktních protiepidemických opatření, přece jen jsme vysílali již v době, kdy se situace u nás začala povážlivě zhoršovat. Vysílali jsme jednak přes portál ČKS a také přes kanál na YouTube. Vše jen jedním kanálem, témata se tak nepřekrývala. Vysílání bylo zaznamenáno a pokud řečníci dali souhlas, budou jejich přednášky ke shlédnutí i po skončení kongresu.“ 

Kolik osobností světa kardiologie se zúčastnilo? 

„Rozsah kongresu představoval přes dvě stovky přednesených sdělení. Své bloky měly všechny asociace a pracovní skupiny. Naše společnost jich má celkem 16. K tomu je nutno připočítat bloky spolupracujících společností. Nechyběly bloky věnované posledním novinkám – tzv. hot-lines. Konal se blok zahraničních hostí za účasti prof. Silvie Priori a v zahraničí působících kapacit českého původu – prof. Jana Marka z Londýna a prof. Petra Jarolíma z Bostonu. Přenosy byly tedy i ze zahraničí, Itálie, velké Británie, Slovenska…“ 

Kolik zájemců sjezd sledovalo? 

„Celkem se ke sledování registrovalo přes 2 900 účastníků. Počty sledujících se měnily dle atraktivity tématu, vysílací hodiny i vysílacího dne. Ale jen jediná sekce měla sledovanost pod 200 přihlášených a řada z nich se vyšplhala nad 500. Maximum najednou připojených bylo 560. To je velký úspěch, tato čísla jsou lepší než je návštěvnost paralelně probíhajících sekcí na našem běžném kongresu.“ 

Jaká hlavní témata se na sjezdu objevila? 

„Myslím, že se nám povedlo pokrýt kardiologii od A do Z. Ale jsou samozřejmě témata, která rezonují celou společností díky novým doporučením Evropské kardiologické společnosti a novým terapeutickým možnostem. Guidelines pro fibrilaci síní jsou právě těmi, která byla široce diskutována. Z nových terapií pak zaznívaly zejména výsledky SGLT2 inhibitorů u srdečního selhání. Opakovaně se diskutovala i doporučení pro hypolipidemickou léčbu z loňského roku a postavení PCSK9 inhibitorů v léčbě nemocných v sekundární prevenci. Nicméně dostalo se i na témata péče o ischemickou chorobu srdeční nebo o chlopenní vady, plicní hypertenzi či nemocné s kardiomyopatiemi.“ 

Je tato nová zkušenost cestou do budoucna?  

„Ověřili jsme si, že i akce takového obřího rozsahu je možná a přínosná. Technicky to dnes opravdu jde. Neříkám, že to není problém, měli jsme opravdu profesionální zázemí, protože aby byl program zajímavý, musí být technika perfektní a účastník ji nesmí ani vnímat. Ověřili jsme si i jisté rezervy – interaktivita by mohla být větší. Přesto, kdybych si mohl vybrat, normální kongres bych neměnil. I kdyby místo „face-to-face“ měl probíhat „rouška-to-rouška“. Je jasné, že se takto ještě nějakou chvíli odborné akce konat budou. Proto se chystáme organizovat i virtuální listopadové České kardiologické dny. Díky příslibu prof. Feltla, ředitele VFN, bychom je rádi opět „vysílali“ z prostředí VFN. Doufejme, že nám to epidemiologická situace umožní. Jde již jen o relativně skromnou jednodenní akci, ale za zázemí krásného Charvátova sálu jsme opravdu vděční.“