„Systematický klinický výzkum přináší ovoce ve formě důležitých výsledků, které by měly vést ke změnám v rutinní klinické praxi na mezinárodní úrovni,“ říká vedoucí výzkumného týmu Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky naší nemocnice prof. MUDr. David Cibula, CSc.
„Klinickému výzkumu se systematicky věnujeme 15 let. Vývoj protokolu, zajištění multicentrické a často i mezinárodní spolupráce, organizace náboru a sledování pacientek, průběžná kontrola kvality a monitoring studie, analýza dat a jejich prezentace, ale nakonec i propagace výsledků tak, aby byly akceptovány mezinárodní odbornou veřejností a vedly ke změně klinické praxe, to všechno je samostatná disciplína, která vyžaduje spolupráci desítek odborníků. A aby nedošlo k mýlce, klinickou studií nemám na mysli zkoušení léků sponzorované farmaceutickou firmou, ale akademickou studii, zaměřenou na aktuální klinický problém. V posledních týdnech se u nás sešly milníky u dvou projektů, které jsou organizovány naším pracovištěm. Prvním je studie ABRAX, která sice měla retrospektivní design, ale věnovala se méně časté klinické situaci. Současná praxe vycházela z malých souborů, z nichž největší měl 45 pacientek. My jsme díky mezinárodní spolupráci, do které se zapojilo 51 center z 19 zemí, získali data od téměř 600 pacientek. Výsledky byly nedávno prezentovány v hlavní onkogynekologické sekci konference Evropské společnosti pro klinickou onkologii ESMO. Ohlas studie je značný protože studie je považována za milník, který mění klinickou praxi. Studie doložila, že pokud je u pacientek s karcinomem děložního hrdla během operace detekovaná pozitivní lymfatická uzlina, chirurg by neměl pokračovat v plánovaném rozsahu operace, měl by od další operace odstoupit a odeslat pacientku k definitivní chemoradioterapii.
Druhý milník se týká naší vlajkové lodi v akademických projektech, studie SENTIX, na které pracujeme od roku 2016. Na této prospektivní studii spolupracuje 47 institucí z 18 zemí. V tomto měsíci se nám po 4 letech podařilo dokončit plánovaný prospektivní nábor téměř 800 pacientek. Pacientky budou dále sledovány do roku 2022, kdy by výsledky měly odpovědět na otázku, zda se bude v léčbě časných stádií karcinomu děložního hrdla dále provádět systematická pánevní lymfadenektomie nebo zda se bude využívat pouze biopsie sentinelové uzliny. Význam studie pro pacienty je značný, ženy po systematickém výkonu mají až 30% riziko lymfedému dolních končetin, který může významně zhoršovat celoživotní kvalitu jejich života. Po odstranění samotných sentinelových uzlin je toto riziko méně než 10 % a většina lymfedémů je pouze mírného stupně. Zkušenost z vedení takové studie je pro celý tým jedinečná a věřím, že může být přínosem i pro další pracoviště ve VFN.“
