Naši kardiochirurgové úspěšně operovali čtyřstého pacienta s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí. Aby odstranili krevní sraženiny z plicních cév a zprůchodnili je, museli devětačtyřicetiletou ženu připojit na mimotělní oběh a na klíčovou část operace nejen zastavit činnost srdce, ale i mimotělního oběhu, a tím přerušit dodávku kyslíku do celého těla i mozku. Aby pacientce nepoškodili mozek, snížili jí chlazením krve tělesnou teplotu na 17 až 20 stupňů Celsia. Unikátní operace se uskutečnila na II. chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie v Centru pro plicní hypertenzi VFN – na největším pracovišti pro diagnostiku a léčbu plicní hypertenze v ČR.
Tromboembolická plicní hypertenze je relativně vzácná choroba, která vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty způsobují krevní sraženiny uvolněné z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. „U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které způsobí překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory. Díky operaci se tlak sníží, obnoví se opět průtok plicních tepnách a odlehčí se pravému srdci. To se může zmenšit do normální velikosti a funkce,“ přiblížil průběh onemocnění přednosta II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc.
Jak samotná operace probíhá a co se děje s tělem pacienta vám prozradí prof. Jaroslav Lindner, který osobně provedl všech 400 operací chronické tromboembolické plicní hypertenze v ČR.
„Dříve jsme pacientům jen ředili krev. Pak jsme teprve zavedli tento unikátní operační výkon. Onemocnění dokážou zpomalit a zlepšit i léky. A pro pacienty, kteří nejsou vhodní k operaci, jsou těžce nemocní nebo mají periferní postižení, používáme katetrizační metodu. Výjimečnost našeho komplexního centra je v tom, že dokážeme ošetřit prakticky všechny pacienty s tímto onemocněním a nabídnout jim všechny typy léčby. V řadě případů je nutné jednotlivé metody kombinovat, u většiny nemocných lze pak dosáhnout výrazného zlepšení, mnohdy kompletního vyléčení,“ sdělil vedoucí lékař Centra pro plicní hypertenzi VFN doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D. s tím, že chronická tromboembolická plicní hypertenze se rozvine do dvou let zhruba u čtyř procent nemocných, kteří přežili akutní plicní embolii. Ve VFN ročně diagnostikují okolo padesáti pacientů, z nichž zhruba třicet podstoupí operaci.
Unikátní operace tromboembolické plicní hypertenze vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci a v Evropě ji provádí jen několik pracovišť. Mezi ta největší patří centra v Paříži, Vídni, Bad Neuheim v Německu nebo Cambridge. Ke světové špičce se řadí i Centrum plicní hypertenze ve VFN. „Naše centrum působí v rámci Kardiocentra Všeobecné fakultní nemocnice a věnuje se všem typům chronické plicní hypertenze. Jako jediné v ČR se zabývá komplexní léčbou chronické tromboembolické plicní hypertenze. S operacemi jsme začali v roce 2004. Od té doby jsme jich provedli přesně čtyři stovky. Nejedná se ale jen o české pacienty. Léčbu běžně poskytujeme i nemocným referovaným ze zahraničí, a to zejména ze Slovenska nebo Rumunska,“ dodal doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
