Řešení krizových situací v oblasti anestezie, resuscitace a intenzivní péče u dospělých a dětí, trénování odolnosti vůči stresu i správné komunikace týmu v kritických chvílích měl za cíl předatestační kurz s názvem Simulace kritických stavů. Na konci června jej na půdě Fyziologického ústavu 1. LF UK na Albertově uspořádala klinika KARIM VFN společně s Centrem lékařských simulací 1. LF UK.
Budoucí anesteziologové a anestezioložky měli jedinečnou možnost vyzkoušet si prostřednictvím simulací náročné medicínské situace v učebnách věrně napodobujících jednotku intenzivní péče či operační sál. Sofistikované figuríny řízené počítačem imitovaly dech, pulz, srdeční aktivitu i další funkce lidského těla. Simulátory byly navíc připojeny na různé diagnostické a lékařské přístroje, pomocí nichž lze provádět léčebné zákroky a monitorovat, jak na ně figuríny reagují. Studenti měli k dispozici profesionální lektory z řad lékařů naší kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, konkrétně Michala Vaňkáta, Jana Horejska, Dominika Hladíka a Adama Novotného. Mezi dalšími nechyběli ani například primář KARIMu MUDr. Michal Lipš, MUDr. Michal Otáhal, Ph.D., či vedoucí lékař simulačního centra MUDr. Mikuláš Mlček.
„Trénovali jsme ty nejkritičtější situace v našem oboru, jako je selhávání krevního oběhu a respiračního systému. Jde o situace, které mohou pacienta během několika málo chvil dovést k srdeční zástavě, a tedy klinické smrti. Anesteziolog či intenzivista je tak musí umět vyřešit velmi rychle. Kromě medicínských postupů jsme se ale především zabývali problematikou netechnických dovedností, které zlepšují fungování lidí v krizi. Jde o správnou komunikaci v týmu, plánování, vedení týmu nebo například stanovení priorit,“ vysvětlil MUDr. Adam Novotný, vedoucí výuky simulační medicíny KARIMu a dodal: „Z kurzu mám opravdu velkou radost. Pro účastníky jsme připravili dvanáct plnohodnotných realistických scénářů. Navíc s luxusním poměrem dvou lektorů na šest účastníků. Každý si tak během dvou dnů projde celkem osmi scénáři v pozici lékaře i sestry, zbývající scénáře pak pozoruje jako divák. U studentů byl vidět obrovský posun. Účastníci začali přemýšlet nahlas, začali spolu komunikovat a výsledky, ale i pocity z proběhlých krizových situací byly pak mnohem pozitivnější.“
