Jídlo léčí, ale dokáže i pohladit po duši. Když je správně vyvážené

Nutriční terapeut je zdravotnický pracovník s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, který hraje důležitou roli v nemocnicích u lůžka pacienta, v ambulanci, ale i ve stravovacím provozu při přípravě stravy pro nemocné. Nutriční terapeut musí umět pacientovi poradit, jak se stravovat při dietním omezení, a přitom brát v úvahu jeho stravovací zvyklosti, představy, chutě, ale i alergie nebo nesnášenlivost některých potravin.

„Výživa je nejen důležitou součástí léčby pacienta, ale i významným faktorem při hodnocení pacientů, jaké to v té nemocnici bylo.  Možná si vzpomenete, že vám někdo říkal: tam to jídlo nestálo za nic, anebo lépe – víš, že vaří dobře? Strava nás doprovází vždy a všude. Nejen léčí, ale pokud je chutná, pohladí i po duši. Dříve jsme se nazývaly ‚dietní sestry‘, ale v současné době už je pryč doba, kdy tato profese objednávala jídlo pro pacienty a procházela kuchyňky na oddělení,“ charakterizuje vedoucí nutričních terapeutů ve VFN Mgr. Lucie Růžičková svoji profesi, o které řada lidí vůbec netuší, jak zásadní při léčbě je.
Tentokrát se budeme věnovat nutričním terapeutům v ambulantní sféře. Ve VFN funguje velká ambulance pro děti, pro pacienty s nefrologickým onemocněním, nutriční terapeuti pracují v ambulanci hojení ran a srdečního selhání, velice se osvědčuje i nutriční příprava pacientek před operačním výkonem na gynekologické klinice. V rámci 3. interní kliniky zase pracují nutriční terapeuti hlavně s obézními pacienty a diabetiky.
Sbírání anamnézy od pacientů, vážení, měření, vyhodnocování jídelníčků, nastavování vhodného energetického příjmu, úprava stravovacích a pohybových návyků, edukace, motivace a vedení pacienta a jeho rodiny při změně, multioborová spolupráce s kolegy a lékaři, to mají nutriční terapeuti v ambulanci společné.

Mgr. Edita Weidenthalerová

Pomáháme celé rodině, nejen dítěti
„Řešíme dětské a dospívající pacienty s obezitou, neprospíváním, poruchami příjmu potravy, s různými potravinovými alergiemi a intolerancemi, s idiopatickými střevními záněty, cukrovkou 1. typu, ale také třeba jen úpravu jídelníčku u sportujících dětí. Vyhodnocujeme i jídelníčky pacientů, se kterými se nesetkáváme osobně, ale lékaři potřebují ambulantně vyhodnotit a posoudit pouze jejich příjem,“ vypočítává nutriční terapeutka Mgr. Edita Weidenthalerová z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu a vysvětluje: „Základem spolupráce s nutričním terapeutem je správně zapsaný jídelníček, přesně podle instrukcí, které se snažíme pacientovi předat. Pacienty si v ambulanci vážíme, měříme, vyhodnocujeme a propočítáváme jejich jídelníčky, individuálně nastavujeme vhodný energetický příjem, nabízíme tipy na zařazení vhodnějších potravin. Nabízíme podporu při hledání motivace ke změně a pomáháme poté s úpravou životního stylu, stravovacích a pohybových zvyklostí, a to nejen u dítěte, ale u celé jeho rodiny. I proto se mi kromě odborných znalostí hodí zdatné komunikační vlastnosti, empatie, pohotovost, umění naslouchat, nadhled, nebrat si věci osobně, láska k oboru a odhodlanost k práci.“

Nikoho nesoudíme, necháváme volnost
Na 3. interní klinice se specializují na obezitologii a nemoci metabolické (diabetes a metabolické poruchy). „U nás je specifické, že máme naprostou převahu pacientů v ambulantní péči,“ uvádí nutriční terapeutka Mgr. Kristýna Čmerdová a dodává: „Pracujeme s pacienty na základě požadavků lékaře. U obézních klientů je to jednoznačně redukce hmotnosti, u ostatních nemocí se vhodným jídelníčkem snažíme přispět k úpravě zdravotního stavu pacienta.“ V obezitologické poradně 3. interní kliniky nutriční terapeuti řeší případy od BMI 30, což je počínající obezita, ovšem přicházejí k nim většinou daleko závažnější případy. Lidé, u nichž obezita už přispěla k rozvoji řady nemocí, jako jsou například potíže s ledvinami, zažívací obtíže, cukrovka… Hmotnost mají tak vysokou, že jim brání v běžných každodenních činnostech. „Nikoho nesoudíme, spíš hledáme cesty, jak pomoci,“ konstatuje Mgr. Kristýna Čmerdová a pokračuje: „Pacient poprvé přichází s vlastním jídelníčkem, který společně probereme a snažíme se upravit tak, aby se redukovala váha, ale zároveň jsme pacienta co nejméně omezili. O tom hubnutí není. Necháváme každému velkou volnost, nezakazujeme občas řízek, sklenku vína nebo čokoládu. To by psychice pouze ublížilo a režim by byl dlouhodobě neudržitelný. A redukce váhy je hodně o psychice a komplexním přístupu ke každému jednotlivci. Musíme znát anamnézu každého z nich, motiv, proč chtějí redukovat hmotnost, a se všemi faktory pracovat. Někdy si přijdeme spíš jako psychologové.“

Mgr. Kristýna Čmerdová

Velká část pacientů obezitologické poradny se připravuje na bariatrickou operaci. K ní dochází přibližně po roce návštěv. S nutričními terapeutkami se setkávají před operací, ale i po ní, kdy je stravovací režim úplně jiný. „Zásadní je pravidelnost a dlouhodobá práce. Se všemi pacienty jsme v kontaktu prostřednictvím on-line monitoringu a sledujeme jejich boj s hmotností,“ říká Kristýna Čmerdová. Pomáhá jim to, mohou se poradit, pochlubit úspěchem. Co je ale úspěch?  „Pokud jsme měli 200kilového pacienta a on se po bariatrické operaci dlouhodobě drží na 140 kilech, je to vlastně úspěch. Ovšem pro ostatní je stále obézní. Máme radost, když pacient vyvíjí vlastní aktivitu, někdy přijde klient na první setkání a už shodil 10 kilo, to je první pozitivní signál. Hůře se pracuje s pacienty s pasivním a negativním přístupem.“

Klienti obezitologické poradny čekají přibližně tři měsíce na termín nutriční konzultace, tak velký zájem o práci nutričních terapeutů je, na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu se vloni ve společné ambulanci dvě nutriční terapeutky věnovaly 868 pacientům. Se spoustou dalších komunikují telefonicky nebo e-mailem.

Obecné tipy, jak se udržet v kondici:

  • Nedávat si přísná předsevzetí, nechodit do extrémů.  Dbát na pravidelný stravovací režim – nehladovět, nepřejídat se
  • Dbát na vyváženost hlavních jídel – snídaně, oběd, večeře ve složení komplexní sacharid, bílkovina, vhodný tuk a ovoce/zelenina
  • Každý den se alespoň 40 minut až hodinu hýbat (procházka, plavání, jízda na kole, jiný pohyb či cvičení).
  • Trávit více času na čerstvém vzduchu
  • Dbát na kvalitní a dostatečný spánek
  • Vydržet, neočekávat velké úbytky hmotnosti za krátkou dobu
  • Věnovat se věcem, které nás baví, myslet pozitivně