Letos v březnu jsme oslavili 25 let od první hluboké mozkové stimulace v České republice, která pomáhá léčit především pacienty s Parkinsonovou nemocí v pokročilém stádiu a vzácnými dystonickými syndromy. Provedli ji společně lékaři z VFN v Nemocnici Na Homolce v Praze. Od té doby podstupuje unikátní operační zákrok v Praze až 25 lidí ročně. Jak stimulace mozku pomocí elektrického proudu probíhá? Blíží se skutečně doba, kdy se o pacienty bude starat jen neurostimulátor bez asistence lékaře? Zeptali jsme se přednosty Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Roberta Jecha, Ph.D.
Pane profesore, kolik lidí se na programu hluboké mozkové stimulace podílí?
Léčba pokročilé Parkinsonovy nemoci, dystonie, třesu a tikových poruch pomocí hluboké mozkové stimulace spadá pod Centrum pro intervenční terapii motorických poruch (iTempo). Jde o společný tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice a Nemocnice Na Homolce, kde samotné operace provádíme. Jde o velmi náročnou metodu, která vyžaduje týmovou spolupráci. Podílí se na ní neurologové, neurochirurgové, specializované sestry, radiologové, psychiatři a psychologové, logopedi a další.
Pro koho je operační zákrok vhodný a je o něj velký zájem?
Hlubokou mozkovou stimulaci standardně provádíme u vybraných pacientů s Parkinsonovou nemocí, v terapii třesu a u některých dystonických syndromů. Zájem je, metoda ale není vhodná pro každého, takže ve VFN trávíme poměrně dost času výběrem správného pacienta. V současné době implantujeme zhruba 20 nebo 25 nových pacientů ročně. Za 25 let od první operace jsme metodu provedli asi na pětistovce lidí. Jde o standardní léčbu, kterou hradí pojišťovny.
Jak samotná implantace elektrod probíhá?
Operace začíná nasazením speciálního rámu na hlavu pacienta a magnetickou rezonancí, která nám umožní pečlivě zaměřit souřadnice cíle, kam je potřeba elektrody zavést. V našem případě jde o tzv. subtalamické jádro o velikosti zrnka rýže, které se nachází hluboko v mozku, zhruba 12 centimetrů pod povrchem lebky, do kterého se musíme trefit. Operace probíhá po celou dobu při vědomí pacienta. Do určených míst lebky pomocí vrtáku vyvrtáme díry, do obou hemisfér mozku pak zavedeme elektrodu. Přesné místo nám pomáhá vyhledávat i tzv. microrecording se speciálními tenkými elektrodami. Ten umožňuje rozpoznávat specifickou aktivitu jednotlivých neuronů. Když se netrefíme, nepřijde efekt nebo můžeme způsobit nežádoucí účinky, například změnit psychiku člověka nebo mu vyvolat deprese. Celý výkon trvá 4 až 6 hodin. Zavedené elektrody pak připojíme pacientovi k neurostimulátoru.
Kdy se dostaví požadovaný efekt?
Okamžitě. Zapnutí hluboké mozkové stimulace lze přirovnat k zapnutí elektrospotřebiče. Najednou začne vše fungovat, pacient přestane být ztuhlý, začne se hýbat, zmizí třes. Člověk je po zákroku skutečně k nepoznání. Navíc zpravidla začne užívat zhruba o polovinu méně léků než předtím. Je ale potřeba říct, že nemoc v pozadí běží dál. Nezastaví se. My jen odstraníme příčinu. Napojíme se do jednoho místa v uzlu informační sítě a přestavíme ji tak, aby vypadala jako u zdravého člověka.
Jak neurostimulátor funguje?
Neurostimulátor vysílá pulzy do stanoveného místa v mozku a výsledkem je, že pacient má mnohem menší příznaky než dřív nebo dokonce vůbec žádné. Stimulátor funguje 24 hodin denně a poskytuje pacientům zcela zásadní zlepšení kvality života. Například lidem trpícím těžkým třesem umožňuje psát, což pro ně bylo předtím nepředstavitelné. Nová generace neurostimulátorů dokonce umožňuje naslouchat, co se v mozku děje. Jsme už jen malý krůček od toho, aby stimulátor sám rozpoznal určitý typ elektrické aktivity, správně na to zareagoval a stimulaci upravil podle aktuálních požadavků pacienta.
Poskytují hlubokou mozkovou stimulaci i jiná pracoviště v Česku?
Naše klinika ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce byla prvním pracovištěm u nás, kde se tyto výkony začaly v roce 1998 provádět. Postupně se otevřela další centra v České republice. S naší pomocí vznikla implantační centra na Slovensku, a dokonce i v Srbsku. Vyvážíme technologii a učíme zákrok provádět kolegy z celé Evropy. Problematika hluboké mozkové stimulace je moderním a rychle se rozvíjejícím se oborem, významnou součástí naší práce je proto i výzkum. Ten je důležitý pro další pochopení efektů stimulace na mozek i pro dokonalejší péči o naše pacienty.