Z dopisů našich pacientů…

Vzkaz pro dermatovenerologickou kliniku

Pochvala a poděkování celému týmu akutní neurologické ambulance v Kateřinské ulici

Chtěla bych moc poděkovat všem lékařům, zdravotním sestřičkám a celému týmu na akutní neurologické ambulanci v Kateřinské ulici za jejich úžasnou péči, obrovskou profesionalitu, nevšední milé a laskavé chování, pochopení, ochotu pomoci a lidskost, a to bez ohledu na to, kolik mají práce. Vždycky se mi maximálně věnovali a vždycky jsem měla dojem, že jim na uzdravení všech pacientů velmi záleží a udělají pro to všechno. V ambulanci jsem byla léčena pro neuroboreliózu a docházela jsem 21 dní na i. v. ATB a s takovým přístupem jsem se setkávala denně u všech!
Jsem za to opravdu moc vděčná, a ještě jednou ze srdce přeji hodně sil v tak nelehké práci.

Uzdravená a vděčná pacientka

Šárka Navrátilová

Adresováno na oddělení šestinedělí P15 v porodnici U Apolináře

Ráda bych poděkovala za péči o mě a mého synka Danečka. Od začátku byli lékaři, dětské sestry i porodní asistentky velmi ochotní mě vyslechnout a dát mi užitečné tipy. Byli k dispozici a pomohli mi, když mě něco tížilo nebo bolelo. Věděla jsem, že pokud budu potřebovat cokoliv řešit, nemusím se bát zeptat. Vím, že není vždy všechno tak růžové. I já jsem si tady prožila těžké chvíle. Potýkala jsem se s bolestí po porodu, velkou únavou a počátečními problémy s kojením. Trochu také trvalo, než jsem se naladila na svoje malé miminko, které hodně plakalo. Myslím si, že díky příjemnému prostředí na šestinedělí, pohodě, a hlavně klidu na pokoji jsem se po celkové anestezii a císaři rozkojila již po druhém dni po porodu.

Z vlastního zaměstnání dětské psycholožky vím, jak je důležité dostat pozitivní zpětnou vazbu, která vás motivuje a dodává energii pokračovat v tom, co děláte s láskou. V pomáhajících profesích jsou hlavně srdcaři, kteří tohle potřebují slyšet. Často se na to zapomíná a místo pochval přichází vyčítání případných nezdarů, což opravdu zamrzí a může vést ke ztrátě radosti z práce i života, pocitu méněcennosti, stagnace a postupného vyhoření.

Takže děkuji za vše!

Klára, maminka měsíčního Danečka