Každou zimu se přesvědčíme, že nedostatek slunečního svitu ovlivňuje nejen naši náladu, ale může mít i vážné dopady na zdraví. Běžná žárovka přitom slunce nenahradí.
Poruchy spánku, sezónní depresivní nálady a jiné zdravotní potíže ‒ i takové následky může mít absence přirozeného světla. Má přímý dopad na biologické rytmy i na lidský spánek, a tím pádem na psychickou rovnováhu člověka a v konečném důsledku také na zdravotní stav.
Vždyť si nasvítíme
Naše oči posílají do mozku nejen zrakové informace, ale také informace o intenzitě a spektrálním složení světla v našem okolí. Na jejich základě pak mozek řídí řadu pochodů v těle. Možná si řeknete, že když nám chybí světlo, stačí zmáčknout vypínač! Problém je však v tom, že nestačí. Umělé osvětlení má totiž nejen nízkou intenzitu (300–700 luxů oproti 10 až 100 tisícům luxů za jasného dne), ale i odlišné spektrální čili barevné složení. Běžné zářivky i žárovky produkují světlo se spektrální převahou žluté a červené složky. Ty mají nedostatečný stimulační vliv a při dlouhodobém působení při absenci modré složky vedou k předčasné únavě, ztrátě soustředění a dalším potížím. Je to problém i našich škol, kde dětí tráví v nedostatečně osvětlených místnostech spoustu času, což může být i příčinou jejich častých psychických potíží. Takzvaná azurová energie dokáže při dlouhodobém působení aktivovat naši nervovou soustavu zvláště v zimě, kdy je nedostatek přirozeného světla a kdy je důležité dbát na to, aby světlo v místnostech bylo nejen dostatečně jasné, ale také aby bylo svým spektrem co nejvíce podobné slunečnímu světlu. Tomu se nejvíce přibližuje takzvané plnospektrální světlo. Se simulátory slunečního světla pracují lékaři a dostupné jsou i přístroje pro domácí použití.
Když chybí vitamin D, je to špatně
Sluneční světlo je zhruba osmdesátiprocentním zdrojem vitaminu D. Jakmile vystavíte svou kůži slunečním paprskům, za působení cholesterolu se v ní vytvoří provitamin D. V těle se pak proměňuje na vitamin D. Pro doplnění vitaminu D stačí již čtvrthodinový pobyt na slunci s odhalenou pokožkou. Jenže svůj čas stále více trávíme v interiérech. Navíc v zimě bývá v našich zeměpisných podmínkách slunečných dní pomálu a tělo si nestačí dostatečné množství vitaminu D vytvořit. Vitamin D má klíčovou roli při vývoji kostí a udržení jejich hustoty v pozdějším věku. Je nezbytný pro zdraví zubů. Reguluje činnost mnoha genů a je významný v prevenci oběhových onemocnění, vysokého krevního tlaku a infarktu myokardu. Nové poznatky potvrzují klíčovou roli vitaminu D pro obranu proti infekčním onemocněním, například respiračním nemocem. Také o něm víme, že působí antidepresivně tím, že se přímo účastní neurotransmise serotoninu odpovědné za modulaci naší nálady.
Hlavní roli má spánek
Vrozený rytmus bdění a spánku, trvající přibližně čtyřiadvacet hodin, se nazývá cirkadiánním rytmem, a každé ráno se pomocí světla synchronizuje s otáčením Země. Silnější umělé světlo s obsahem modré složky v noci či naopak nedostatek světla během dne může tento přirozený rytmus narušit. Pak se mohou objevit poruchy spánku. Ty bývají předzvěstí rozvoje některých duševních onemocnění, jako jsou depresivní porucha, bipolární afektivní porucha, úzkostné poruchy a podobně.
Stěžejním synchronizátorem biorytmu spánku je neurohormon melatonin, který se tvoří v lidském mozku během noci (= ve tmě). Jeho správnou tvorbu ovlivňuje vhodná volba osvětlení. V ložnici před spaním by mělo být preferováno ideálně osvětlení, které neobsahuje modrou spektrální složku (tzv. amber), čímž netlumí tvorbu melatoninu. Dobré je pak na noc zatáhnout žaluzie. Během spánku v nedostatečně zatemněné místnosti se například vlivem osvětlení z ulice snižuje produkce melatoninu, čímž dochází k narušení spánku.
Pozor na modré světlo
Před ulehnutím je pro lidský mozek pozitivní vyhnout se modrému světlu z televizí, tabletů a mobilních telefonů. Neúměrně vysoký podíl modré vyzařovaný mnoha LED zdroji je nepřirozený, příliš namáhá sítnici oka a před spaním a v noci snižuje koncentraci melatoninu. Když na sebe modré světlo necháváme působit pozdě večer, nabouráváme si biorytmus, protože mozek pracuje jako v běžném dni. Dostáváme se do disharmonie, špatně se nám usíná a spánek je nekvalitní. Tyto nepříznivé vlivy světla lze omezit speciálními brýlemi, které filtrují právě modrou složku světla. A pozor: aby takové brýle dokázaly filtrovat, jejich barva je červená, oranžová nebo žlutá, čirá skla neumí blokovat modrou složku, ač se vás bude optik o tomto snažit přesvědčovat.
Světelná pohoda je důležitá i na pracovišti
Správné vnímání světla by se nemělo opomínat ani v pracovním prostředí. Světlo, a zejména jeho intenzita, barva či teplota ovlivňují vnitřní nastavení člověka a jeho endokrinní systém. Každý typ světla má totiž jinou barvu, některá osvětlení jsou více domodra, jiné zase dožluta až dočervena. Takzvaná teplota chromatičnosti se měří na škále od jednoho do deseti tisíc. Čím více kelvinů, tím je světlo více bílé až modré, a tedy chladnější. Pro produktivitu během pracovního dne je žádoucí studenější osvětlení.
Děkujeme za odbornou spolupráci doc. MUDr. Martinovi Andersovi, Ph.D., přednostovi Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
