Manželé Vadlejchovi patří mezi významné osobnosti české a slovenské atletiky a jejich životní příběh je ukázkou toho, jak lze úspěšně skloubit vrcholový sport s rodinným štěstím. Jakub Vadlejch, jeden z nejlepších světových oštěpařů, a jeho manželka Lucia, držitelka slovenského rekordu v sedmiboji, tvoří harmonický pár nejen na sportovní scéně, ale i v osobním životě. Nedávno se jejich rodina opět rozrostla, po dceři Emmě v porodnici U Apolináře přivítali na svět svoji druhou dceru Ellu. V rozhovoru nám otevřeně povyprávěli nejen o radostech a výzvách spojených s příchodem dětí, ale také o tom, jak zvládají vybalancovat náročnou sportovní kariéru s péčí o rodinu.
Co je větší výzva: vrcholové sportovní soutěže, olympiáda, nebo rodičovství?
Lucia: V atletice jsem dělala sedmiboj, kde jsem za dva dny absolvovala sedm různých disciplín, takže se mi to teď v rodičovství hodí 😊. Mateřství mě naučilo být trpělivější a žít přítomným okamžikem, a taky že už nejsem odpovědná jenom za sebe, ale i za holky.
Jakub: Pro mě jsou to dvě odlišné věci. Atletika je životním snem a posláním a rodičovství je jedna z největších životních výzev.
Máte jako sportovní rodina nějaké neřesti v životním stylu?
Oba: Snažíme se jíst zdravě. Samozřejmě, ne pokaždé se to povede. Máme rádi maso. I Emma je schopná jíst jenom „masíčko“, jak ona říká. Jakubovou neřestí je dobrý doutník a kvalitní rum, ovšem jen když je co slavit. Lucia si ráda dá pořádný čokoládový dortík.
Jak s dcerami nejraději trávíte čas?
Jakub: Jsem moc rád, když se přijdou na mě podívat na trénink a když spolu všichni vyrazíme do přírody na houby. Emma už s námi absolvovala turistiku v Tatrách. Mladší Ellu to teprve čeká.
Proč jste si vybrali naši porodnici U Apolináře?
Lucia: Na profesora Antonína Pařízka jsme měli skvělé reference od kamarádů atletů, ale U Apolináře rodila také Kubova sestra všechny tři kluky. Tak proč to zkoušet jinde? 😊
Jakube, jaký byl váš pocit, když jste poprvé držel své druhé dítě v náručí? Lišilo se to od prvního?
Musím říct, že jak první, tak druhý porod jsem si moc užil a vnímám to jako zázrak. Žena to zvládala skvěle.
Jaká byla vaše role v prvních dnech po narození Elly? Jak jste pomáhal partnerce a staral se o nového člena rodiny?
Snažil jsem se co nejvíce pomáhat se starší Emmou a celkově připravit domov na příchod druhé dcerky.
Dá se to sladit s vrcholovým tréninkem? Jak si dělíte role s vaší paní?
Není to nic jednoduchého, ale když jsem doma, tak se snažím být nápomocný, jak jen to jde. Když jsem pryč, vše zůstává na Lucce.
Jak budete trávit Vánoce ve čtyřech?
Oba: Vánoce máme rádi a preferujeme pohodu u pohádek. Žádné stresy s dárky nebo pečením třiceti druhů cukroví u nás nejsou. Vánoce trávíme ještě s babičkou. Emma se už těší, psala i Ježíškovi, tak to letos s ní asi bude větší zábava. Ella je ještě malinkatá, ta to asi všechno prospí.
Máte nějaké zvyky, které dodržujete, nyní už s dcerami?
Oba: Na Štědrý den chodíme na procházku a cestou v kostele vyzvedáváme betlémské světlo. Moc se těšíme, že letos půjdeme společně vybírat vánoční stromeček.
Co se u vás servíruje na Štědrý den, je to česká nebo slovenská klasika?
Oba: Menu máme slovenské i české. Slovenská vánoční kapustnica (zelňačka), a pak klasika: kapr a bramborový salát.
Jak Emma mluví? Česky, slovensky…
Lucia: Emma mluví česky. Slovensky rozumí a používá pár slovenských výrazů a zpívá slovenské písničky. Jak to bude s Ellou, se uvidí. 😊