Domácí mazlíčci přinášejí do našich životů radost, společnost a často i pozitivní vliv na psychické zdraví. Studie ukazují, že kontakt se zvířaty může snižovat stres, podporovat pohyb a celkově zlepšovat kvalitu života. Přesto je důležité si uvědomit, že soužití se zvířaty může znamenat i určitá zdravotní rizika – zejména pro alergiky, osoby s oslabenou imunitou nebo malé děti.
Sdílení lůžka bývá oblíbenou relaxací
Podle odhadů téměř dvě třetiny pejsků chovaných doma mají dovoleno sdílet lože se svými majiteli. Mnozí z páníčků přiznávají, že jsou závislí na společných chvílích s mazlíčkem v útočišti pohovek a postelí. Velmi neradi slyší argumenty, že by tím mohli ohrozit své zdraví. Je opravdu třeba se něčeho obávat?
Ano, stačí už jen fakt, že máte neklidný spánek a hodně se převalujete. Za těchto okolností jste riskantním spolunocležníkem pro zvířátko, protože ho můžete přimáčknout nebo dokonce shodit z postele. Pejsek nebo kočička vás mohou neúmyslně poškrábat nebo kousnout. Stačí, když se třeba leknou vašeho prudkého pohybu či je vyděsí nějaké zvuky. S tím vším je třeba počítat.
Alergici jsou v nevýhodě
V populaci bohužel přibývá počet alergiků na všechny možné inhalační alergeny včetně zvířecích alergenů. „Alergie na zvířecí alergeny se může projevovat jako alergická rhinitida (rýma), konjunktivitida (zánět očních spojivek), u některých pacientů i jako astma. Část pacientů může mít i kožní obtíže – dermatitidu,“ popisuje MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc., z Oddělení klinické imunologie a alergologie Ústavu (Ústav klinické imunologie a alergologie 1. LF UK a VFN. Alergiky trápí svědění pokožky, případně i dechové obtíže vyvolané kontaktem se zvířetem. „Podobně jako u jiných alergenů i při alergii na zvířata rozhoduje o klinických projevech vrozená dispozice k alergii a vystavení se působení daného alergenu. Výsledné obtíže pacienta tedy závisí na více faktorech, včetně změn regulace imunitního systému,“ dodává MUDr. Petanová. Pokud se disponovaný člověk setkává se zvířecími alergeny až v dospělosti, mohou se klinické projevy alergie rozvinout až v pozdějším věku. Co poradit těmto lidem? Po kontaktu se zvířetem je vhodné si důkladně umýt ruce, případně se převléknout. Zvířecí alergeny mohou velmi snadno ulpět na oděvech a jiném textilu. Netýká se to jenom chlupů, ale alergeny jsou obsaženy ve zvířecích kožních buňkách i v sekretech. „V případě výskytu alergie spojené s kontaktem se zvířetem není pak vhodné pouštět domácího mazlíčka do ložnice a brát ho do postele,“ radí lékařka.
Obavy z nemocí a parazitů
Dopřávání prostoru lůžka zvířátkům a mazlení se s nimi bývá často diskutované téma z hlediska zdravotních rizik. Riziko přenosu zoonotických organismů, přenášených ze zvířete na člověka, včetně parazitů, samozřejmě existuje, ale není omezeno pouze na ně. Rizikové mohou být i bakterie a jiné mikroorganismy. Nejčastějšími parazity jsou například Giardia intestinalis, které mohou způsobovat průjmy. Pozor by si měli dát majitelé štěňat. Škrkavky a tasemnice, které se u nich mohou vyskytovat, patří mezi parazity s takzvaným zoonotickým potenciálem, což znamená, že mohou infikovat i lidi. Škrkavky jsou u štěňat velmi běžné, protože se přenášejí z feny na štěňata během březosti přes placentu i přes mateřské mléko. Tomuto přenosu se prakticky nedá vyhnout. K infekci tasemnicí dochází nejčastěji u dětí, které omylem pozřou blechu obsahující vývojové stadium tasemnice. Blecha zde funguje jako mezihostitel. Diagnostika a případná léčba tasemnic bývá naštěstí poměrně jednoduchá.
Vyplatí se pravidelná parazitologická vyšetření
Efektivním a bezpečným přístupem ke sledování zdravotního stavu zvířat jsou pravidelná parazitologická vyšetření. Často vyjdou finančně podobně jako pravidelné podávání antiparazitik. Majitelé zvířátek chovaných doma by měli být spíše vedeni k pravidelnému parazitologickému vyšetření trusu svých mazlíčků. Na základě výsledků je pak možné zvolit cílenou léčbu. Odčervovací přípravky navíc působí pouze na červy, nikoli na jiné patogenní organismy, jako jsou prvoci, kteří mohou být dokonce častější.
