Dárci krve slaví už po sedmnácté svůj svátek

Letos s mottem: Buďte solidární, staňte se dárcem krve a zachraňte životy!

Světový den dárců krve (14. června) je dnem narozenin objevitele Rh faktoru (krevně skupinového systému RhD) vídeňského lékaře Karla Landsteinera. Mezi významné dny byl zařazen v roce 2005 z iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

U příležitosti oslav Světového dne dárců krve by primářka našeho Fakultního transfuzního oddělení VFN MUDr. Daniela Dušková, Ph.D., a její kolegové rádi uvítali do svého registru 5 až 8 tisíc nových pravidelných dárců. Takový počet by zajistil dostatečné a stabilní zásoby krevních přípravků nejen pro naši nemocnici, ale i pro další zařízení, kam VFN krev dodává.
Cílem letošní světové kampaně je především poděkovat dárcům krve na celém světě, a také zvyšovat povědomí o nutnosti pravidelného dobrovolného a bezpříspěvkového dárcovství krve. Snahou je také vést státní autority k podpoře pravidelného a bezpříspěvkového dárcovství jako nedílné součásti zdravotnických systémů a pomoci tak s vybudováním stabilní a zároveň flexibilní národní transfuzní služby. Bez dostatečných zásob krve, včetně rezerv pro mimořádné situace, se naprostá většina zdravotnických systémů zatím rozhodně neobejde. „Myslím, že je nutné, aby bylo dárcovství krve bezplatné, tedy vždy pouze na dobrovolné bázi a nikoli za úplatu, která s sebou nese rizika pro příjemce transfuze,“ je přesvědčená MUDr. Dušková a dodává: „Dalším logickým krokem na celostátní úrovni je postupná centralizace vyšetření a zpracování odebrané plné krve, plazmy a krevních destiček do několika center při zachování robustní sítě odběrových center, kterými tato země disponuje. V zahraničí zcela běžný systém zpracovatelských center totiž umožňuje díky ekonomickým úsporám rozšíření vyšetřovacích metod i technologií zpracování, přináší tedy bezpečnější transfuzní přípravky. Je-li v jeho základu také bezpříspěvkové dárcovství, jsou získané přípravky navíc od dárců, kteří to myslí vážně a nezištně. A tak by to mělo být.“ 

Krev darují pravidelně i zaměstnanci VFN
Letos jsme se zeptali některých z nich. „O darování krve jsem se zajímala už na střední škole, kde jsem studovala obor zdravotní laborant,“ vzpomíná na své dárcovské začátky Mgr. Veronika Hauerová z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, která krev daruje už deset let, a dodává: „V rámci praxe na transfuzním oddělení jsem měla možnost vidět proces zpracování. To mě hrozně zajímalo. V době, kdy jsem už byla plnoletá, v místě mého bydliště nebylo možné, aby pracovníci laboratoře, kteří manipulují s biologickým materiálem a jsou tedy v rizikovém prostředí, sami krev darovali. Postupem času se kritéria změnila a tady ve VFN o několik let později už v tom problém nevidí. Takže mi už nic nebránilo. Navíc co si pamatuji, tak maminka byla dlouhá léta pravidelným dárcem a můj bratr daruje krev také… Proč by lidé měli dávat krev? Každý to cítí jinak. Já to mám v hlavě nastavené tak, že když vím, že něco, co mi neublíží, může jinému pomoct, tak to beru jako samozřejmost. Proto jsem i v registru dárců kostní dřeně…Tedy pokud mě z důvodu věku už nevyřadili. Nevím přesně, jak je nyní nastavená horní hranice 😊.“
MUDr. Jindřich Šuk z chirurgické kliniky jako mladý začínající lékař dával krevní destičky na separátoru. „Po prodělaném covidu v říjnu 2020 jsem začal dávat plazmu s protilátkami proti coronaviru, kterých jsem měl opravdu mnoho. Když mi na FTO nabídli, abych po pandemii zůstal dárcem, pokračuji,“ vysvětluje a doplňuje: „Jako chirurg vím, že krev a její deriváty dokážou přispět k uzdravení pacienta a mohou i zachránit život. Navíc, když už nesloužím noční, hodí se mi den volna v den odběru krve či plazmy 😊.“
Dárkyní krve se stala Mgr. Drahomíra Petržilková z ekonomického odboru VFN: Pokud jsem zdravá a moje krev může pomoci lidem, kteří ji potřebují, nevidím důvod, proč nezačít. Stojí to jen trochu času a píchnutí jehly😊. Navíc darováním krve v podstatě pomáháte sami sobě. Nikdy nevíte, kdy budete krev sami potřebovat.“ Přímo při odběru jsme zastihli PhDr. Mgr. Ondřeje Ulrycha z KARIM: „Daruji pravidelně už 36 let, od svých osmnácti. Proč? Ze zvědavosti, profesního zájmu… Sám už nevím, ale je jasné, že když jste zdravý a můžete darovat krev, je to jasná volba. Pomůžete jiným a někdy třeba i zachráníte život 😊.“