Ve dnech 21.‒ 24. června se ve Vídni koná největší kongres zaměřený na problematiku jaterních onemocnění EASL 2023. Chystá se na něj 9000 účastníků ze 120 zemí. Na tuto významnou akci byly přijaty dvě práce našich lékařů: MUDr. Václava Šmída, Ph.D., a MUDr. Barbory Novákové ze IV. interní kliniky gastroenterologie a hepatologie. V rozhovoru s MUDr. Šmídem jsme požádali o poskytnutí podrobností.
Pane doktore, můžete prosím přiblížit poslání kongresu?
Jedná se o celosvětově největší kongres zaměřený na problematiku jaterních onemocnění. Pořádá jej Evropská asociace pro studium jater (EASL) a svým významem dle mého názoru již překonal obdobný kongres americký i asijsko-pacifický. Účastní se jej obvykle několik tisíc osob, letos by to mělo být přibližně devět tisíc účastníků, převážně lékařů a zdravotních sester. Přítomni jsou pochopitelně také pracovníci farmaceutických a technologických firem. Nejzvučnější jména mezi hepatology zde prezentují své vědecké výstupy, jsou představovány novinky na poli diagnostiky a léčby jaterních onemocnění. Kongres podobného rozsahu také umožňuje potkat přední odborníky prakticky všech oblastí hepatologie a diskutovat s nimi své postřehy a otázky.
Jakým tématům se budou letos odborníci věnovat při výměně zkušeností?
Jednotlivé paralelní sekce kongresu jsou věnovány prakticky všem oblastem hepatologie a nelze proto „vypíchnout“ jednu konkrétní problematiku. Přesto si pořadatelé letos vybrali jedno hlavní téma, kterému se bude věnovat také postgraduální kurz letošního EASL kongresu. Jde o NAFLD, tedy nealkoholové metabolické onemocnění jater, které postihuje přibližně 25 % dospělé populace a je charakterizováno plíživým rozvojem steatózy, zánětu jaterní tkáně s následnou zvýšenou produkcí vaziva, což ve svém důsledku nezřídka končí jaterní cirhózou, jak ji známe například u alkoholové choroby jater. Konkrétně by se měly diskutovat především novinky v molekulární patogenezi tohoto onemocnění a jejich vztah ke vzniku hepatocelulárního karcinomu, se kterým se v terénu NAFLD setkáváme a budeme setkávat stále častěji.
Můžete něco sdělit o své práci, kterou budete prezentovat?
Na IV. interní klinice se zabýváme širokou paletou výzkumných oblastí a dovolím si tvrdit, že na poli NAFLD patříme mezi středoevropskou špičku. Naše publikace z posledních let se věnují diagnostice a možnostem léčby NAFLD. Jedna z loňských prací, věnující se léčbě NAFLD, vyhrála Cenu České hepatologické společnosti ČLS JEP za rok 2022. Na kongresu EASL však budeme pochopitelně prezentovat zatím nepublikované výsledky týkající se diagnostiky pokročilé jaterní choroby (jaterní fibrózy a cirhózy). Podařilo se nám popsat, že pomocí neinvazivního měření tuhosti sleziny lze predikovat tíži jaterního onemocnění a možné komplikace přesněji než pomocí samotného měření tuhosti jater. Tyto výsledky, jak pevně věřím, budeme také letos publikovat v některém z prestižních hepatologických časopisů.
Gratulujeme k možnosti vystoupit na tak významném kongresu. Jak moc obtížné bylo obstát v konkurenci světových odborníků?
Samotné přijetí abstraktu na kongres EASL není samozřejmostí, podle mých odhadů se úspěšnost přijetí pohybuje kolem 30 až 40 procent. I proto jsme byli velmi potěšeni, že jsme letos stoprocentní a k prezentaci byly přijaty oba naše abstrakty. Ty musely být odeslány s předstihem mnoha měsíců, uzávěrka pro odeslání byla na konci ledna.
Můžete ještě přiblížit téma druhé práce, se kterou seznámí účastníky paní doktorka Barbora Nováková?
Práce MUDr. Novákové se týká diagnostiky pokročilé, avšak klinicky zcela němé formy NAFLD, takzvané nealkoholové steatohepatitidy, kterou dosud umíme diagnostikovat pouze provedením jaterní biopsie. Nahrazení této invazivní techniky jinými postupy, například tzv. sérovými markery (tedy biochemickými parametry krve, resp. krevní plazmy), je velkým úkolem hepatologie 21. století. V této práci jsme jako jedni z prvních popsali možnosti využití žlučových kyselin (přesněji sulfatovaných žlučových kyselin) v rozlišení pokročilých forem NAFLD a výsledky jsme korelovali s jaterními biopsiemi provedenými u těchto pacientů současně. Uskutečnění takového výzkumu je možné pouze díky širokým diagnostickým možnostem a velmi vstřícnému přístupu k vědecké práci, které nám poskytuje IV. interní klinika pod vedením prof. MUDr. Radana Brůhy, CSc. Stejně tak je pro nás cenné využívání nepřeberného množství analytických metod a vynikající pracovní zázemí hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky pod vedením prof. MUDr. Libora Vítka, Ph.D.
