VFN se na pánevní bolesti specializuje, lékaři boří roky mylně stanovené diagnózy a pacientkám vrací kvalitní život. Pálení, svědění, sexuální dysfunkce, inkontinence moči a stolice, a především urputné bolesti při sezení, tak se projevuje dysfunkce pánevního dna, která vzniká útlakem pudendálního nervu či špatnou funkcí pánevních svalů. Na únorové tiskové konferenci na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN jsme si potvrdili, že úspěšná léčba je možná pouze díky týmové spolupráci urogynekologů s urology, algeziology, neurology či fyzioterapeuty.
Komplexní péčí pacientkám s potížemi s pánevním dnem zajišťuje Centrum pro chronickou pánevní bolest Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Tamní urogynekologové dokážou správnou diagnózu určit často již při prvním setkání. Podle typu problémů ženám nabízejí hned několik možností léčby – od speciální fyzioterapie, která pomůže až 70 % žen, přes chirurgické uvolnění nervových struktur až po zavedení neurostimulační elektrody do těla pacientky pro úplné zbavení bolesti. „Přicházejí k nám ženy s komplikovanou gynekologickou diagnózou z celé republiky, které trápí přetrvávající dlouhodobé bolestí v oblasti pánve. Kromě gynekologických potíží mají zpravidla i urologické nebo střevní potíže, ale také například problémy s páteří. Při běžném vyšetření se totiž často hlavní příčina problému nezjistí. Ženy jsou tak například mylně léčeny pro chronické záněty,“ popisuje prof. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., urogynekolog a vedoucí Centra.
Fyzioterapie pomůže až 70 % pacientek
Fyzioterapie se v případě pánevní bolesti způsobené pudendální neuralgií zaměřuje na aktivaci pánevního dna. „Pacientky naučíme pánevní dno vnímat, správně s ním pracovat zapojením dechu a relaxovat jej tak, aby se bolestivost a velké napětí nezvyšovaly a celá oblast byla lépe prokrvená a zklidněná,“ vysvětluje Mgr. Ida Hurtíková, odborná terapeutka Ambulance komplexní fyzioterapie pánevního dna Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Cílem terapie je zajistit snížení nebo ideálně vymizení bolesti a také naučit pacientku s bolestí zacházet. „Je důležité včas rozpoznat, kdy bolest narůstá, a v tu chvíli je třeba něco změnit – přerušit dlouhé sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh, případně použít analgetikum, aby se bolest nevymkla kontrole,“ doplňuje Mgr. Hurtíková.
Klasická analgetika na chronickou pánevní bolest nezabírají
Základ neinvazivní léčby chronické pánevní bolesti tvoří farmakoterapie a psychoterapie. Pochopení typu bolesti hraje důležitou roli ve výběru farmak, která ji tlumí. Běžná analgetika zabírají na bolesti způsobené akutními záněty či infekcí. To není případ chronické pánevní bolesti, kde často dominuje bolest podobná neuropatické. Z anamnézy vyplývá její typický charakter: píchavá, bodavá, pálivá až šlehavá. Ke zhoršení dochází v klidu a častý je i výskyt alodynie, typu bolesti, při které pacientce vadí i pouhý dotyk, těsný oděv nebo sed. „Klasická analgetika většinou nemají u tohoto typu bolesti efekt a lékem volby jsou léčiva z řad antidepresiv (amitriptylin, venlafaxin, duloxetin) a antiepileptik (pregabalin, gabapentin). V případě výskytu alodynie jsou na místě lokální anestetika. Léčbu bolesti je vždy třeba uzpůsobit podle efektu a tolerance jednotlivých farmak pacientkou,“ vyjmenovává MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., lékařka Centra pro léčbu bolesti Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN.
Speciální chirurgický zákrok může postižený nerv zahojit
Operativní řešení chronické pánevní bolesti spočívá v chirurgickém uvolnění průběhu pudendálního nervu. Pokud uvolnění nervu nestačí, je ve speciálních případech pro určitou část pacientek řešením neurostimulační léčba, při které se do těla pacientky zavede neurostimulační elektroda. Neuromodulátor do nervu vysílá elektrické impulzy a tím bolest eliminuje. Laicky řečeno, když začne bolest, pacientka si zapne přístroj a pocit bolesti je nahrazen vibracemi, které jsou většinou pociťovány příjemně. Pokud je to nutné, přístroj umí vysílat signál i nepřetržitě.
Tento unikátní zákrok indikuje intervenční algeziolog, který rozhodne, jakým způsobem se neurostimulátor do těla zavede. „Jednou z možností je sakrální neuromodulace, při které zavedeme elektrody ze zevního přístupu k výstupům sakrálních kořenů nervů, přístroj můžeme zavést i přímo do míchy. V některých určitých případech jsme při operaci dokonce schopni zavést elektrodu přímo na pudendální nerv,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Michálek, Ph.D., D.E.S.A., M.Sc., FEAMS, MBA, intervenční algeziolog a náměstek pro vědu vzdělávání a výzkum VFN Praha. Baterie u některých typů neurostimulátorů vydrží 5 až 8 let a přístroj je potřeba po určité době vyměnit. Lékaři pracují i s neurostimulátory, které lze dobíjet a jejich životnost je až kolem 15 let. „Je žádoucí, aby měla pacientka elektrodu v těle zavedenu napořád. Pokud však problémy vymizí, nerv se zahojí, může se neurostimulátor po určité době z těla i odstranit,“ uzavírá profesor Michálek.
