Unikátní centrum s komplexní kardiologickou péčí pro pacienty s těžkými formami srdečního selhání ve VFN má za sebou první rok své existence. Lékařům se ve Fakultní poliklinice podařilo vybudovat fungující komplex diagnostických a léčebných strategií, které významným způsobem zlepšují péči o tyto vysoce rizikové nemocné. Komplexní péče zahrnuje nejen tradiční ambulantní kontroly kardiologem, ale i léčbu akutních zhoršení intravenózně podanými diuretiky či inotropiky stacionářovým způsobem, podporu vyškolenými sestrami, psychologickou, nutriční a rehabilitační péči a v případě nutnosti i zajištění sociální podpory. V léčbě se uplatňuje nejen farmakoterapie, ale i nefarmakologické postupy včetně behaviorální intervence či mobilních technologií ke kontrole pohybové aktivity. Samozřejmostí je spolupráce s elektrofyziologickou skupinou u pacientů s implantovanými defibrilátory a biventrikulárními stimulátory, kteří jsou dálkově monitorováni telemedicínskými metodami.
Srdeční selhání představuje diagnózu, kterou trpí stále větší počet nemocných. V České republice se pomalu blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou. „I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi nimi právě srdečnímu selhání,“ dodává prof. Aleš Linhart, DrSc. přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti.
Léčba srdečního selhání je dnes postavena na moderních lécích, jejichž portfolio se neustále rozšiřuje. „Naším cílem je však mimo jiné i prevence. Ta má za cíl snížit výskyt hlavních příčin srdečního selhání, jakými jsou vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční daná často akumulací mnoha rizikových faktorů počínaje obezitou, hypercholesterolémií, hypertenzí a diabetem mellitem,“ říká prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK. „Za mimořádný úspěch lze například u diabetiků považovat v posledních letech dokázaný preventivní vliv gliflozinů, které efektivně brání rozvoji srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci. A jak se ukázalo recentně, jsou tyto léky dokonce vhodné i v samotné terapii selhání, a to překvapivě i u nemocných bez diabetu,“ dodává prof. Bělohlávek, který byl národním koordinátorem jedné ze studií prokazující příznivé účinky gliflozinů.
Léčba srdečního selhání ale samozřejmě není postavena jen na podávání léků. Moderní vyšetřovací i léčebné metody vyžadují skutečně týmovou práci mnoha odborníků, lékařů, sester a techniků. „S výjimkou srdečních transplantací a zatím i dlouhodobých mechanických podpor je většina z pokročilých metod ve VFN dostupná. Avšak neobejdeme se bez úzké spolupráce s ambulantními specialisty a dalšími nemocnicemi,“ vysvětluje prof. Bělohlávek. Proto VFN nezapomíná ani na edukaci a již řadu let organizuje kurzy srdečního selhání pro lékaře z různých oborů. Kurzy dosud prošlo více než 250 lékařů. Kromě přednášek a seminářů je ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK k dispozici i simulační centrum, kde si adepti kurzů mohou na modelech péči o akutní srdeční selhání vyzkoušet.
Význam center srdečního selhání může v budoucnosti zásadně narůstat. Lékaři se totiž obávají, že srdečně-cévní onemocnění budou po odeznění pandemie Covid-19 stoupat. Příčinou je nejen zanedbaná prevence, ale i zhoršení socioekonomické situace. Jak dodává prof. Linhart: „Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah, pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili.“
