Očkování říkám jednoznačné ANO

Vakcinace jako žhavé téma posledních měsíců stále ještě u řady lidí vyvolává bouřlivé diskuse. Co s naším tělem očkování vlastně dělá, jak nás chrání, jak vakcíny v organismu působí a proč se nechat očkovat proti onemocnění Covid-19 jsme se zeptali MUDr. Zuzany Humlové, Ph.D., zástupkyně primáře Ústavu imunologie a alergologie.

Jednoznačně jsem pro očkování, vakcinace nám dává možnost ochránit se před infekčními nemocemi. To už jsme si mohli dávno ověřit třeba u vakcíny proti tetanu a hepatitidě B. Samozřejmě u zcela neznámého a nového onemocnění typu Covid-19 budeme v mnoha směrech za rok chytřejší. V léčbě se uplatňují nová antivirotika, jako je remdesivir, favipiravir, které fungují jako inhibitory RNA-dependentní RNA-polymerázy, lopinavir/ritonavir, které pracují jako inhibitory proteáz. Nově je možné využít i monoklonální protilátky, casirivimab a imdevimab, nebo bamlanivimab, specificky namířené proti spike proteinu SARS-CoV-2. Tyto protilátky jsou navrženy tak, že blokují navázání a vstup viru do lidských buněk. Důležité budou i testy na sledování specifické buněčné imunity nejen po prodělaném onemocnění, ale i po vakcinaci.

Na jakém principu vlastně vakcíny proti nemoci Covid-19 fungují?
U nás v nemocnici se zatím používá pouze vakcína Pfizer/BioNTech – Comirnaty®, která patří mezi tzv. mRNA vakcíny. Mediátorová (messenger) RNA s modifikovanými nukleosidy je ve vakcíně zapouzdřená v lipidových nanočásticích, což umožňuje transfer nereplikující RNA do hostitelských buněk pro přímou přechodnou expresi S antigenu viru SARS-CoV-2. Vakcína vyvolává jak odpověď neutralizačních protilátek, tak i buněčnou imunitní odpověď.  Laicky řečeno: lipidové nanočástice podobné olejové kapce vstoupí do těla, do buněk a do lymfatického systému. Zde začne docházet k aktivaci buněčné imunity a vytvářejí se protilátky proti onemocnění. Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží. Očkovací látka se podává standardně do deltového svalu a poté je třeba zůstat 30 minut v klidu. Mohou se objevit mírné reakce: zarudnutí místa vpichu, bolest v místě vpichu, někdy bolest kloubů, slabost, ale to jsou příznaky, které odeznívají po dvou, maximálně třech dnech.

Další očkovací látkou, schválenou Evropskou lékovou agenturou, je COVID-19 Vaccine Moderna® od stejnojmenné firmy Moderna. Funguje na podobné bázi jako Pfizer, tedy mRNA kódující „spike“ protein viru SARS-CoV-2 je zapouzdřená do SM-102 lipidových nanočástic.
Mezi jiný typ očkovacích látek, které se v České republice nyní používají, patří vakcína COVID-19 Vaccine AstraZeneca® od firmy AstraZeneca. Tato vakcína patří tzv. vektorové vakcíny, konkrétně u této vakcíny je používán jako vektor rekombinantní šimpanzí adenovirus, který není schopný se sám množit a který obsahuje S glykoprotein viru SARS-Cov-2. Po podání dochází k exprimování S glykoproteinu viru SARS-CoV-2 a stimulaci tvorby neutralizačních protilátek a buněčné imunitní odpovědi, která může přispět k ochraně proti onemocnění COVID-19.
Účinnost jednotlivých vakcín se liší. Pfizer/BioNTech a Moderna vykazují až 95% ochranu po aplikaci druhé dávky, AstraZeneca má účinnost poněkud nižší, kolem 82 procent.

Co protilátky v těle po prodělání nemoci, jejich zjištění a ochrana?
Teprve se tvoří sérologické přehledy, začas budeme vědět víc. Různé laboratoře využívají různé testy. Naše sérologická laboratoř využívá testu, kde jako pozitivní výsledek je uváděna hodnota IgG nad 15 jednotek na mililitr (AU/ml). Tam už můžeme předpokládat, že tělo je schopné nemoci po nějakou dobu odolávat nebo alespoň mít lehký průběh nákazy. Je to samozřejmě individuální, někdo po prodělaném onemocnění Covid-19 má hodnotu 90 jednotek, někdo méně než 15 jednotek. I proto bych chtěla apelovat, aby lidé, kteří se s nemocí Covid-19 už setkali, si před samotnou aplikací vakcíny nechali stanovit hladinu protilátek a na očkování nechodili dřív než za tři měsíce po prodělaném onemocnění.  Zatím totiž můžeme, sice pouze empiricky, konstatovat, že lidé, kteří nemoc prodělali a podstoupí očkování v kratší době, mívají výrazně bouřlivější reakci na očkování. Dokazuje to i skutečnost, že lidé, kteří Covid-19 již prodělali, mají po první dávce vakcíny protilátky na hodnotě přes 400 jednotek, což je vysoké číslo.
Skvělá zpráva je, že podle průzkumu hladin protilátek u seniorů, kteří Covid-19 prodělali v jarních měsících roku 2020, máme potvrzeno, že vysoká hladina protilátek u klientů vydržela osm měsíců. Samozřejmě je pravděpodobné, že protilátky vytvořené proděláním nemoci organismus stoprocentně neochrání, po čase se snižují a mohou vymizet. Proto zde nastupuje i otázka buněčné imunity a její efektivity po prodělaném onemocnění, a hlavně po očkování, které se zdá být v tomto směru účinnější než prodělání nemoci jako takové.

Očkovat určitě, je otázkou, koho a kdy
Už u onemocnění SARS se zjistilo, že buněčná imunita po očkování přetrvává desítku let, to je velká naděje pro očkování proti Covid-19. Až si budou moci lidé vybrat, kdy a jakou vakcínou se nechat očkovat, doporučuji zjistit si nejen účinnost té které látky, ale i vhodnost z hlediska věku očkovaného a jeho aktuálního zdravotního stavu. Mluvím nyní o vážně nemocných osobách, například s onkologickými onemocněními, autoimunitními chorobami, pacientech po transplantacích a podobně. V takových případech musí jejich ošetřující lékaři určit nejvhodnější fázi léčby pro očkování.

Ochrání nás vakcína proti agresivnějším mutacím (britské, africké), které se nově v populaci šíří?
Pro očkování je určitě dobrá zpráva, že minimálně zmírní průběh onemocnění. Lidé po vakcinaci by neměli při případné nákaze prodělat ony velmi závažné stavy, které dnes známe z covidových jednotek intenzivní péče. I proto zdůrazňuji, že i očkovaný člověk by měl důsledně zachovávat všechna epidemiologická opatření, tedy 3R a chránit sebe i své okolí.