Světový den hypertenze (17. května) pod tímto heslem upozornil na zdravotní komplikace, které vysoký krevní tlak způsobuje. Nemoc je zákeřná tím, že může být v řadě případů léta bezpříznaková, přitom neléčená či nedostatečně léčená hypertenze se významně podílí na vzniku kardiovaskulárních a dalších komplikací (infarktu myokardu, mozkové mrtvici, arytmiích, ateroskleróze periferních tepen či selhávání srdce a ledvin). Může vést i k postižení sítnicových cév s omezením zraku až k případné amauróze.
„Tato fakta jsou všeobecně známá, ale podívejme se na čísla,“ konstatuje prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., vedoucí Centra pro hypertenzi 3. interní kliniky VFN, a dodává: „Dnes trpí vysokým krevním tlakem 1,2 miliardy osob na světě a počty stále narůstají. V ČR máme kolem 2 milionů hypertoniků a výskyt nemoci s věkem stoupá.“
Problém je v tom, že řada pacientů nemá žádné potíže, spontánně vysazuje léky a některé pacienty je obtížné přesvědčit, aby léky pravidelně užívali. Nejméně v 90 % je totiž léčba celoživotní (u takzvané esenciální formy) a bez ní dochází k velmi významnému zhoršení celkového zdravotního stavu.
V Česku na tom nejsme vůbec špatně!
„V roce 1999 jsme spolu s profesorem Horkým založili ve VFN Centrum pro výzkum a léčbu hypertenze, které záhy získalo titul Centrum Excellence Evropské společnosti pro hypertenzi,“ vysvětluje profesor Widimský a vypočítává: „Dodnes je to největší centrum tohoto typu v České republice. Ročně jsou u nás vyšetřovány stovky až tisíce pacientů trpících poruchou regulace krevního tlaku a v řadě případů jsme schopni diagnostikovat některou z forem sekundární hypertenze, která tvoří asi 10 % všech forem hypertenze a u níž mohou být terapeutické postupy odlišné. Nejčastěji se jedná o hormonálně podmíněnou hypertenzi (endokrinní hypertenze− způsobuje ji nadprodukce některého z hormonů nadledvin) či o primární hyperaldosteronismus, který má v hypertenzní populaci prevalenci kolem 5 %. V řadě případů jsme schopni sekundární hypertenzi buď trvale vyléčit, či alespoň významně zlepšit její kontrolu.
Pokud se týká celkové kontroly hypertenze, nejsme na tom v České republice ve srovnání s ostatními státy Evropy vůbec špatně. Až třetina léčené populace dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (140/90), což se projevuje i snižujícím se výskytem cévních mozkových příhod. Pokud se zaměříme jen na farmakologicky léčené jedince, pak je kontrola ještě vyšší a pohybuje se mezi 40−50 %.“
Poznej svůj tlak a sleduj ho
Nejčastěji na 3. interní kliniku přicházejí lidé mezi 40 až 60 lety, protože v tomto věkovém pásmu už se u běžné populace začínají projevovat i další přidružené nemoci a hypertenze může být zjištěna náhodou v souvislosti s jinými vyšetřeními nebo při běžném preventivním vyšetření. „V Česku je problém, že ubylo pravidelné prevence, lidé v dnešní uspěchané době neradí chodí na kontroly a obecně podceňují jejich význam,“ komentuje profesor Widimský. Hodnota krevního tlaku je velice variabilní veličina: reaguje na stres, bolest, psychickou či fyzickou aktivitu, relaxaci i spánek. Proto je třeba krevní tlak měřit pravidelně a správně, ideálně 3x za sebou a průměrovat druhé a třetí měření. Znát hladiny svého krevního tlaku a hlídat je i mottem letošního Světového dne hypertenze. „Poznej svůj krevní tlak, adekvátně si ho kontroluj a leč se. To jsou zásady, kterých bychom se měli držet, a předejdeme řadě zdravotních komplikací,“ radí profesor Widimský. Už jen proto, že farmakologická léčba hypertenze je velmi úspěšná. V drtivé většině případů pacienti na léky spolehlivě reagují (pokud je užívají) a nemoc se dá udržet na uspokojivé úrovni, aniž by hypertonikům hrozily závažné komplikace.
