Význam očkování je jednoznačný, přesto řadu lidí zneklidňují informace o riziku trombóz a trombocytopenie, o kterých se často diskutuje v médiích. Kde je pravda, jsme se zeptali primářky Ústavu imunologie a mikrobiologie VFN a 1. LF UK MUDr. Zuzany Humlové, Ph.D.
V této souvislost se pozornost zaměřuje hlavně na vektorové vakcíny, kterými jsou Vaxzevria® firmy Astra Zeneca a vektorová vakcína firmy Johnson & Johnson. Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčivých přípravků (PRAC) EMA dospěl k závěru, že výskyt neobvyklých krevních sraženin v kombinaci s nízkým počtem krevních destiček má být uveden jako velmi vzácný nežádoucí účinek vakcíny (1 na více než 10 000 pacientů). Zdravotničtí pracovníci a veřejnost jsou o těchto velmi vzácných případech krevních sraženin v kombinaci s nízkými hladinami krevních destiček informováni. Důležité je vědět, že k těmto situacím dochází během 2 týdnů po očkování. Ačkoliv se dosud většina hlášených případů vyskytla u žen mladších 60 let, na základě aktuálně dostupných důkazů nebyly identifikovány specifické rizikové faktory (tedy ani věk nebo pohlaví, neboť vakcína byla v Evropě dosud podávána častěji právě u této populace). V České republice dle doporučení nejsou tyto vakcíny v současné době doporučovány osobám mladším 60 let.
Na vině může být imunitní reakce
Jedním z možných vysvětlení kombinace krevních sraženin a nízkého počtu krevních destiček je imunitní reakce, která vede k onemocnění podobnému tomu, jež je někdy pozorováno u pacientů léčených heparinem (tzv. heparinem indukovaná trombocytopenie, heparin induced thrombocytopenia – HIT), kdy se vytváří protilátky proti destičkovému faktoru 4. Podle studie, která ještě nebyla podrobena oponentuře, je problém v tom, že adenovirový nosič se dostává přes membránu nejen do buňky, ale nakonec i do jejího jádra, a dochází k transkripci genů (tedy přepisu virové DNA do virové RNA). Zde právě může být problém – část virové DNA není optimalizovaná na to, aby se transkribovala v jádru. V případě podezření na tento vzácný nežádoucí účinek výbor PRAC zdůrazňuje význam rychlé specializované lékařské péče.
Při jakémkoli podezření okamžitě vyhledejte lékaře
Rozpoznáním příznaků tvorby krevních sraženin a nízkého počtu krevních destiček a včasným nasazením léčby lze zabránit komplikacím a významně pomoci při zotavení. Očkované osoby mají neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, pokud mají následující příznaky:dušnost, bolest na hrudi, otok dolních končetin, přetrvávající bolest břicha, neurologické příznaky včetně závažných a přetrvávajících bolestí hlavy nebo rozmazaného vidění. Základem terapie je bezodkladné podání intravenózních imunoglobulinů (0,5 až 1 g/kg/den dva dny po sobě) a nasazení léčby kortikosteroidy (např. prednison v dávce 1mg/kg/den), je-li počet destiček nižší než 50×10*9/l. Je třeba vyvarovat se podání destičkových transfuzních přípravků (s výjimkou případů urgence invazivního výkonu), heparinu, nízko-molekulárního heparinu nebo antagonistů vitamínu K. Je-li počet trombocytů vyšší než 50×10*9/l a pacient nemá projevy závažného krvácení, zahajuje se antikoagulační terapie alternativními antikoagulancii, jako jsou fondaparinux, argatroban, nebo se podávají přímá orální antikoagulancia (např. apixaban, rivaroxaban). Pokud i přes podání imunoglobulinů a léčbu kortikosteroidy trvá trombocytopenie pod 30×10*9/l, je indikována výměnná plazmaferéza, v případě významné hypofibrinogenémie substituce fibrinogenu s cílem udržet koncentraci nad 1g/l.
Vakcinace není jen COVID-19
Při pohledu na další, běžně užívané vakcíny se s velmi vzácně se vyskytující trombocytopenií můžeme setkat například po očkování proti hepatitidě B (Engerix B®) nebo po očkování živou oslabenou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (Priorix®), kde se opět zcela vzácně vyskytuje trombocytopenie nebo trombocytopenická purpura. Se zánětem cévní stěny se také zcela vzácně můžeme setkat po očkování proti meningokokům kvadrivalentní vakcínou Bexsero®. K velmi vzácným nežádoucím účinkům patří vznik Kawasakiho syndromu s tvorbou aneurysmat arteriální stěny s následnou tvorbou trombů.
Perspektivy vakcín se stále rozšiřují
Nicméně očkování je důležitou součástí obrany proti infekčním onemocněním a jeho perspektivy se budou nadále rozšiřovat. Zde můžeme například jmenovat živou atenuovanou vakcínu ERVEBO® proti zairské ebole nebo nově i očkování proti malárii (Mosqurix®).
