Genetika byla jedním z nejoblíbenějších předmětů nově jmenované primářky Ústavu biologie a genetiky VFN a 1. LF UK MUDr. Romany Mihalové, proto není divu, že na toto pracoviště zamířila hned po studiích a působí zde po celou dobu své profesní kariéry.
Považujete jmenování do nové funkce za závazek, výzvu nebo spíš za radost?
Nová funkce je bezesporu velice zavazující a přináší současně nové výzvy. Radost z mého jmenování mají spíše moji spolupracovníci, kteří mi opakovaně vyjadřují svou podporu, nadšení a naději, že se „věci budou dít a že bude líp“. A z toho mám radost (ale i trochu obavy) zase já. Největším závazkem i výzvou je pro mě tuto důvěru a naději svých kolegů nezklamat.
Co byste chtěla do budoucna na klinice změnit, zlepšit nebo co naopak funguje a chcete to rozhodně ponechat? Jaké jsou vaše plány a vize?
Jako primářka laboratorní části ÚBLG se v první řadě zaměřím na personální otázku v laboratoři molekulární diagnostiky, kde v posledních letech dochází k obrovskému nárůstu počtu vyšetření, které však dosud téměř nebylo doprovázeno nárůstem pracovníků provádějících tato vyšetření. Další oblastí, která je potřeba zlepšit, je přístrojové vybavení našich laboratoří a podmínky pracovního prostředí. Naše laboratoře sídlí v historické budově Purkyňova ústavu na Albertově, kde často narážíme na nemalé problémy a nevstřícný přístup k našim požadavkům na stavební úpravy. Na druhou stranu musím vyzdvihnout výrazné zlepšení z nedávné doby v oblasti komunikace, kterou vnímám jako naprosto klíčovou pro dobré fungování pracoviště. Vzájemná setkání umožňují diskuzi o komplikovaných klinických případech, o aktuálních potřebách a problémech obou našich laboratoří, o námětech k jejich řešení a o možnostech zavedení konkrétních inovací v diagnostické praxi. Nejedná se pouze o vzájemnou komunikaci mezi pracovníky obou laboratoří a mezi laboratorní a ambulantní částí ústavu, ale samozřejmě také o komunikaci s dalšími klinickými pracovišti, pro která provádíme laboratorní vyšetření. Tento aspekt bych chtěla nadále podporovat a rozvíjet. Největší pomocí v mé práci je náš tým skvělých odborníků, o jejichž zkušenosti, znalosti i lidské stránky se mohu kdykoli opřít.
Jak vidíte vaše pracoviště za 10 let?
Nikdy jsem se nezabývala předvídáním budoucnosti, připadá mi to trochu jako rouhání a nejsem vědma ani prognostik. Zkusím tedy alespoň nastínit, jak bych naše pracoviště ráda viděla… Chtěla bych vidět moderní laboratoř vybavenou adekvátní přístrojovou technikou, která bude odpovídat vývojovým trendům v genetické laboratorní diagnostice. Chtěla bych vidět pracoviště, které patří spektrem poskytovaných služeb mezi špičku v oboru. A v neposlední řadě bych chtěla vidět pracoviště, kam moji kolegové chodí rádi.
MUDr. Romana Mihalová je genetik a bioanalytik se specializací v oboru klinická cytogenetika. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Genetika byla jedním z jejích nejoblíbenějších předmětů, proto hned po studiích zamířila na Ústav biologie a lékařské genetiky VFN a 1. LF UK v Praze, kde působí po celou dobu své profesní kariéry. V průběhu let získala řadu zkušeností díky spolupráci s tuzemskými i zahraničními specialisty v oblasti cytogenetiky a cytogenomiky. Od roku 2004 pracovala v Cytogenetické laboratoři ÚBLG jako zástupce vedoucí laboratoře, od roku 2018 jako její vedoucí. Kromě diagnostické práce se významnou měrou věnuje pregraduální výuce mediků a zároveň postgraduální výuce lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci specializační přípravy. Je školitelkou i examinátorkou atestačních oborů Lékařská genetika a Klinická genetika.
