Od konce listopadu loňského roku až do poloviny ledna 2023 byli zaměstnanci kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu vystaveni zatěžkávací zkoušce: epidemii RS virů, chřipky a běžných viróz. Lůžková oddělení i ambulance praskaly ve švech. Pro primáře MUDr. Petra Koťátka to byla zkouška na druhou. V listopadu nastoupil do nové funkce.
„Až do Vánoc situace kulminovala. Odstartovaly to RS viry a v polovině prosince se přidala chřipka typu A v kombinaci s běžnými virózami. Kolem Vánoc nemocnost trochu poklesla tím, že děti nebyly v kolektivech vrstevníků, což je vždycky obrovská výhoda. V té době se vlna infektů přesunula do ordinací a lůžkových oddělení na kolegy, kteří pečují o dospělé. Děti předaly své viry rodičům a prarodičům,“ s trochou nadsázky komentuje vývoj zimních týdnů primář Petr Koťátko a dodává: „Od druhé poloviny ledna se to dá zvládnout… Průběhy nemocí už nejsou tak dramatické, nyní máme už jen minimum dětí s RS viry. Horší je to s chřipkou, ta může mít u dětí velmi těžký průběh. Na JIRP jsou nyní dvě děti s chřipkou – jedno na ECMO a druhé na umělé plicní ventilaci. Jejich stav není úplně uspokojivý, ale věříme, že se to brzy otočí dobrým směrem.“
Vycházeli jsme z možností, které máme
„JIP lůžek máme 18 včetně těch s nejvyšším stupněm intenzivní péče, celkově je na klinice 70 lůžek a počty hospitalizovaných se těmto číslům blížily…
Lůžkové oddělení bylo téměř plné, s rezervou jedna, dvě postele, které si vždy musíme nechat pro nejzávažnější případy. Byli jsme nuceni v prosinci omezit plánované příjmy. Oddělení, která se věnují diagnostice chronických pacientů, se z poloviny přeměnila v akutní lůžka pro děti s akutními respiračními infekty, převážně s RS viry. Hospitalizované jsme museli „točit“ na lůžkách daleko rychleji, než je praxe v každodenním provozu oddělení. To znamená, že v situaci, kdy dítě už nepotřebovalo kyslíkovou podporu nebo intravenózní léčbu, propouštěli jsme ho do domácího ošetřování, zatímco za běžných podmínek bychom si ho ještě jeden až dva dny nechali hospitalizované. Totéž platilo o ambulanci, která praskala ve švech: léčili jsme ambulantně i děti, které by si zasloužily hospitalizaci. Záněty průdušek, nekomplikované zápaly plic jsme pouštěli domů. Samozřejmě s poučenými rodiči, kteří věděli, že kdyby se cokoli změnilo, mají okamžitě dítě přivézt zpátky. To bychom v běžném provozu neudělali, ale situace byla natolik náročná nejen u nás na klinice, ale po celé republice, že jiné řešení jsme neměli. Na jiné kliniky v Praze jsme posílali pouze zlomek pacientů, o naprostou většinu jsme se dokázali postarat sami.“
Naplno se jelo i o Vánocích
„Běžně máme mezi vánočními svátky částečně uzavřená oddělení, ale loňské Vánoce byly v plném nasazení. Lékaři i sestry museli rušit dovolené, což samozřejmě nebylo nijak příjemné pro nikoho z nás, ale situace byla natolik závažná, že se nedalo nic jiného dělat…Nejohroženější skupina dětí byla ta nejmladší od novorozeneckého věku. Běžně jsme přijímali 10, 12 dní staré novorozence s RS virovou bronchitidou a bronchiolitidou, nejčastější věková skupina se pohybovala ve věku do 18 měsíců. V těchto případech je nutná kombinovaná inhalační a systémová terapie, u těžších případů pomáhají vysokoprůtokové nosní kanyly (neinvazivní ventilační podpora), která jim „roztáhne“ dýchací cesty zúžené otokem a spasmem a rychle se jim uleví. Nejtěžší případy potřebují umělou plicní ventilaci, ale žádný pacient s RS virovým onemocněním neskončil na ECMO podpoře.“
ECMO patřilo chřipkám
„Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) pomohla několika dětem s chřipkou Dvouletou Janičku jsme měli napojenou na ECMO podpoře skoro dva týdny! Ale všechno dobře dopadlo a dnes se už doléčuje v lázních s maminkou na rekonvalescenčním pobytu. Umělou plicní ventilaci, popřípadě ECMO většinou vyžadovaly děti se zdravotním handicapem – předčasně narozené děti, děti s chronickým onemocněním srdce, plic, vrozenými vadami metabolismu a podobně.“
RS viry nejsou žádná novinka
„Byly tady vždycky, víme o nich, a proto naše rizikové pacienty každoročně v období od listopadu do března očkujeme,“ vysvětluje MUDr. Petr Koťátko. „Mluvím o předčasně narozených dětech do dvou let věku, které máme v péči pro chronické plicní onemocnění z nezralosti, dále o dětech s vrozenými onemocněními srdce, plic, metabolismu, pro které by virové infekce mohly být fatální. Ale stávají se nečekané situace, například v roce 2021 přišly RS viry už v září a naše děti nebyly ještě naočkované. To byl zákeřný úder, ale přičítáme ho covidu a nedostatečné imunitě dětí jako následku karanténních proticovidových opatření. Zjednodušeně řečeno – imunita se dá přirovnat ke svalu, který když nebude posilovat, tak ochabne.“
Větší hrozba je chřipka
„Já vidím zásadní problém v chřipce a ze strany rodičů, ale někdy i ze strany lékařů nedostatečné proočkovanosti dětí, u kterých může být chřipka onemocněním, které je může ohrozit na životě. Velmi jednoduše se dá předejít závažným a život ohrožujícím stavům zcela nenáročnou vakcinací. V současné době je pro děti k dispozici nazální vakcína, kdy stačí „fouknout“ sprej do nosu, dítě nepocítí žádný diskomfort a je chráněné. To je ovšem úkol spíš nás pediatrů, abychom daleko víc edukovali rodiče.“
Co pro vás jako pro primáře bylo v tomto vypjatém období nejtěžší?
„Koordinace, aby to všechno fungovalo. Dostatek lůžek a personálu. Obecně se potýkáme všichni s nedostatkem zdravotních sester. Ty byly samozřejmě částečně samy nemocné, a ještě jich máme málo. Logistika, jak zajistit služby, a provoz sester spadá samozřejmě do kompetence vrchní sestry, ale jsme jedna klinika, jeden kolektiv a jeden organismus, který je na sobě navzájem závislý. Holky měly hodně a hodně hodin přesčasů…
Pro mě to bylo poučení zásadní: v listopadu jsem nastoupil do své funkce a vstoupil jsem rovnou do rozbouřených vod. Musel jsem se učit, kam zavolat, když máme málo ventilátorů, málo infuzních pump, monitorů… Medicínsky, vzhledem k tomu, že moje specializace je pneumologie, jsem problém neměl, ale provozní záležitosti, manažerské dovednosti jsem musel zvládnout v letu. Byl to křest ohněm. Ale mám štěstí na vstřícný, spolupracující tým na klinice, který mi pomohl a náročné dva měsíce jsme zvládli. Musím poděkovat i vedení nemocnice, když bylo potřeba sehnat ventilátory, tak během několika hodin jsme je měli na klinice k dispozici. Dneska už můžu s klidem a čistým svědomím říct, že jsme to jako tým zvládli bez jakýchkoliv větších problémů. A za to všem moc děkuji.“
Počty hospitalizovaných dětí po týdnech:
14. 11. 22–20. 11. 22 63 dětí
21. 11. 22– 27 .11. 22 63 dětí
28. 11. 22– 4. 12 .22 62 dětí
5. 12 22–11. 12. 22 65 dětí
12. 12. 22–18. 12. 22 72 dětí
19. 12. 22 – 25. 12. 22 56 dětí
26 .12. 22–1. 1. 23 36 dětí
2. 1. 23–8. 1. 23 53 dětí
MUDr. Petr Koťátko vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1997 nastoupil na Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK jako sekundární lékař. Postupně prošel všechna oddělení kliniky a rozhodl se pro obor dětské pneumologie, který na dětské klinice do té doby nebyl. V rámci VFN vybudoval zcela nový obor, který v současné době patří k předním pracovištím dětské pneumologie v ČR i v Evropě. Dva roky pracoval jako primář Olivovy dětské léčebny, v současné době tam působí jako odborný garant. Od listopadu 2022 byl jmenován do funkce primáře Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN a 1. LF UK. Je členem a místopředsedou akreditační komice Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor dětská pneumologie. Je spoluzakladatelem a místopředsedou České společnosti dětské pneumologie. Je autorem řady odborných publíkací z oboru dětské pneumologie a spolueditorem učebnice Dětské pneumologie.
