Peer podpora funguje ve VFN necelé tři roky. „Já jí vnímám jako jeden z benefitů, které naše nemocnice zdravotníkům nabízí a kterým se snaží pečovat o duševní zdraví svých zaměstnanců,“ říká vedoucí peer týmu ve VFN Dana Bízková.
Peeři poskytují formou podpůrného rozhovoru podporu zaměstnancům nemocnice, kteří se ocitli v nadlimitní pracovní nebo životní situaci. Peer je profesní kolega, tedy zdravotnický pracovník, který absolvoval specifický výcvik v systému psychosociální podpory. Na základě tohoto výcviku může poskytovat první psychickou podporu kolegů. Peer podpora vychází z osvědčeného modelu používaného v řadě zemí.
Je určená především pro profesionály, kteří v rámci zaměstnání prošli náročnou nadlimitní stresovou situací, nebo těm, kteří jsou vystaveni dlouhodobému zatížení. Jde o prevenci možné kumulace stresu či nezpracovaných profesních situací, které nás mohou dlouhodobě zatěžovat a zvyšovat míru rizika profesního pochybení. „Ze zkušeností víme, že na nás stejně negativně působí i náročné situace v osobním životě. Často se problémy na pracovišti a doma prolínají. Poskytujeme proto podporu i kolegům, které trápí problémy osobního rázu,“ vysvětluje Dana Bízková a dodává: „To se v průběhu času nemění. I náš tým je stabilní. Skládá se z deseti peerů a nemocničního kaplana. Pro ty, kteří ještě nevědí, jak nás oslovit, kontakty na jednotlivé peery najdou na intranetu v záložce Psychosociální podpora, nebo mohou napsat na email: psychopomoc@vfn.cz.“
S čím se na vás zaměstnanci nemocnice obracejí nejčastěji?
„Nerada bych uváděla konkrétní příklady, protože jednou z nejdůležitějších zásad peer podpory je diskrétnost. Někdo nedokáže problémy z práce hodit doma za hlavu, nebo naopak nenosit si smutky z domova do práce. Někdy se nám nakumuluje víc problémů, než dokážeme sami zvládnout, a pak přijde ta pomyslná poslední kapka… Ale to neznamená, že bychom potřebovali nutně vyhledat psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Peer nám pomůže celou situaci krok po kroku v klidu projít, podpoří nás a najde s námi vhodné zvládací strategie.“
Zvyšuje se zájem o vaši pomoc?
„Řekla bych, že zájem je víceméně setrvalý. Já vlastně nevím, jestli bych se v případě velkého nárůstu poptávky po našich službách měla radovat. Když někdo vyhledá naše služby, znamená to, že se dostal do situace, kterou není schopen sám ani s podporou rodiny či kolegů zvládnout. Na druhou stranu zase projevil velký kus odvahy a profesionality a požádal o pomoc. Nejlepší ‚reklamou‘ pro nás je spokojený klient. Pokud se nám podaří někomu pomoci, doporučí nás následně svým spolupracovníkům nebo nás vzájemně nakontaktuje. Obdobně to funguje s některými staničními nebo vrchními sestrami. Díky této práci jsem se setkala se staničními sestrami z mnoha oborů. Všechny jsou podle mého mínění velké profesionálky, které se o své týmy starají a podporují je.“
Jak se na nich odráží aktuální problémy ve společnosti?
„Momentálně mezi zaměstnanci rezonují problémy, které otevřeli Mladí lékaři. Mladí lidé obecně preferují jiné hodnoty než my starší. Vadí jim přesčasy, chtějí si užít volný čas. Mnohem více hlídají takzvaný work-life balance a nezakrývají to. Svůj osobní život nehodlají obětovat práci. Oni nežijí, aby pracovali, ale pracují, aby žili a realizovali své zájmy. Starší generace svou prací často žila a přizpůsobovala jí i svůj osobní život. Každý ze zaměstnanců, se kterými jsem na toto téma mluvila, má na problematiku svůj vlastní názor, který se odvíjí od jeho věku, povahy a potřeb. Za mě bychom měli být k sobě tolerantní, vstřícní, a hlavně bychom měli hledat řešení, které bude přijatelné pro všechny zainteresované strany.“
Peer podpora z pohledu vrchní sestry
Mgr. Petra Králová je jednou z vrchních sester, která služeb peerů pro svůj pracovní kolektiv využila. „Dokonce dvakrát. Jednou v covidovém období, při extrémní pracovní zátěži,“ vzpomíná a pokračuje: „Nejvíc se to týkalo období, kdy ještě nebyla možnost očkování a na JIPU umírala téměř polovina hospitalizovaných pacientů. Na kolegy těžce doléhal stres, přetíženost a vyčerpání. Navíc nikdy předtím nezažili, aby jim umíralo tolik nemocných. Nabídku využili dva zaměstnanci JIP. V druhém případě se jednalo o psychopomoc u kolegy, který se dostal do silné stresové situace po profesním pochybení.“
Byla pomoc účinná?
„Jednoznačně. Ohlasy kolegů byly pozitivní, myslím, že jim peeři pomohli utřídit si myšlenky, zmírnit stresovou reakci a frustraci a zapracovat na posílení obranných mechanismů. Poskytli přesnou a cílenou podporu. A jedna důležitá věc – rozhovor je zcela důvěrný, anonymizovaný, nikdo se nemusí bát zneužití jakýchkoliv informací. Tuto službu bych doporučila všem zaměstnancům naší nemocnice, protože říct si o pomoc není slabostí.“
PEER podpora z pohledu zaměstnance nemocnice
Jan využil služeb pera dvakrát za osm let svého působení v naší nemocnici. „Poprvé za pandemie covidu. Měli jsme velké pracovní vytížení, trápil mě tlak médií a veřejnosti, neustálé propírání činnosti zdravotníků, počty zemřelých… Bylo toho moc. Únava, stres z toho, že se nám nedaří zachraňovat životy. Podruhé jsem peery oslovil, když jsem v práci pochybil a nemohl jsem to v sobě uzavřít. Při rozhovorech jsem se cítil velmi příjemně, všechno probíhalo ve velmi přátelském duchu a vždy mi to velmi pomohlo. Bylo to asi i tím, že jsem jim věřil, jsou to profesionálové, jsou proškolení a odvádějí výbornou práci. Každému, kdo se dostane do nějaké situace, kdy si neví rady, cítí se z nějakého důvodu nekomfortně, bych tuto službu doporučil. Není důvod se stydět, že si řekneme o pomoc, vždyť děláme náročnou práci, kde je stres na každém kroku.“
