V říjnu jsem psal, že se pustíme do změn, abychom se vyrovnali s výsledkem celé té přesčasové akce. Tak teď je přesně správný čas. Podle mě to dopadlo docela blbě, aktéři propásli šanci udělat větší a systémovější změny, ale co se dá dělat. Karty jsou na stole a musíme s nimi hrát. Máme platnou úhradovou vyhlášku, která nám přikazuje udělat 100 % výkonů z roku 2022. K tomu platný zákoník práce s nutností dodržet zákonné normy přesčasových hodin. A do toho rozkazem přidání na platech. Když tuhle situaci shrnu jednou větou, říká nám naše zdravotnictví: poskytněte stejně péče, ale v míň lidech a s vyššími náklady. Což je úplná paráda, něco jako nosit vodu cedníkem. Ale protože řešení najít musíme, rovnou vám jich pár ukážu.
Jedeme jakoby nic, ono to nějak dopadne
Budu stručný. Nepřichází v úvahu.
Přijmeme sto doktorů a pokryjeme přesčasové hodiny
Naprostý nesmysl. Za prvé, kde je jako chcete najít a za druhé bychom se nedoplatili. Určitě bychom splnili úhradovou vyhlášku, ale náklady na platy by to absolutně nepokrylo. Slepá cesta.
Utlumíme péči
To by samozřejmě bylo nejjednodušší. Prostě se bude léčit míň, protože bude míň lidí v práci. Pacienti mají smůlu, mají být zdraví. Akorát bychom byli na konci roku tak zhruba na 70 % produkce podle vyhlášky a při vyúčtování bychom pojišťovnám vraceli přes miliardu Kč. Takže v roce 2025 platební neschopnost, tak jako to tady bylo běžné do roku 2019. Čili žádné investice, komise na drahé léky, prostě pohoda. Tenhle scénář klidně, ale beze mě.
Tak co teda?
Pokud chceme dodržet limity přesčasů, přidat lidem na penězích, a do toho udržet důstojně fungující nemocnici, musíme udělat několik věcí naráz. Za prvé, podívat se na to, co se tady v pracovní době reálně odehrává. Jak máme obsazená lůžka, ambulance, operační sály. Oddělení, kde je stabilně 50% obložnost prostě takhle dál fungovat nemůžou. Ambulance, kde není po obědě ani noha (mimochodem naprostá většina fakultní polikliniky, sorry), se budou muset omezovat, slučovat nebo rušit. Operační sály, kde se odpoledne neoperuje, nebudeme držet při životě. Tohle všechno je prostě v nových podmínkách příliš drahé a nemůžeme si to dovolit.
S tím souvisí i počty a výše úvazků. Pokud je někde potřeba posílit a lidi jsou k dispozici, rádi to uděláme, samozřejmě výměnou za adekvátní produkci. Když je ale někde stabilně nevytížený provoz, nebudeme držet drahou pracovní sílu, která nám nepřináší žádné výnosy. Totéž se týká počtu personálu v pohotovostních službách – budeme je muset snižovat, protože produkují nadměrné počty přesčasových hodin a stojí spoustu peněz.
Podíváme se i na souběhy pracovních činností. Pro mě jsou prioritou zaměstnanci, kteří dominantně pracují pro VFN (a samozřejmě naši fakultu, to beru jako jedno tělo a jednu duši). Navíc mi není úplně jasné, jestli se únava z různých prací a úvazků sčítá nebo odčítá, tj. jestli je normální jít si po službě odpočinout do privátní ambulance nebo do jiného špitálu…
Jak vidíte, úplná legrace to nebude. A to jsem se chtěl ještě rozepsat o snižování byrokracie, menším papírování atd. Ale to si nechám na příště.
prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
