IV. interní klinika 1. LF UK a VFN letos oslavila úctyhodné výročí. Byla založena 9. května 1945.
Dramatické momenty provázely nejen samotný vznik kliniky v posledních válečných dnech, ale i budovu, v níž se pracoviště nachází. Takzvaný Jubilejní pavilon, dnešní budova A6, se začal stavět v roce 1896 a o dva roky později byl otevřen při příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. V roce 1900 zde zahájily provoz německé kliniky: oční, gynekologická, II.interní a propedeutická, a na svou dobu byly velice moderně vybavené. V únoru 1945 při leteckém útoku na Prahu Jubilejní pavilon jen o kousek unikl bombardování, které plně zasáhlo například Emauzy a také budovu nynější III. interní kliniky.
80 úspěšných let
IV. interní klinika se od svého vzniku pod vedením přednosty prof. MUDr. Bohumila Prusíka věnovala především angiologii a kardiologii. Druhým zásadním směrem léčby a výzkumu se stala gastroenterologie, které se věnoval prof. MUDr. Josef Mašek, DrSc.
Za svou dlouho historii se klinika stala důležitým zdravotnickým, výukovým a výzkumným pracovištěm Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním oborem kliniky je hepato-gastroenterologie; klinika dále poskytuje specializovanou péči v celé šíři vnitřního lékařství, v intenzivní medicíně a klinické výživě. Součástí kliniky je oddělení hyperbarické oxygenoterapie. Mimo vysoce specializovanou péči klinika zajišťuje i péči o pacienty přicházející do VFN s běžnými gastroenterologickými a interními onemocněními. Pracoviště má statut Centra vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, centra pro screening kolorektálního karcinomu, centra pro léčbu virové hepatitidy C a je jedním z největších center v ČR věnujících se domácí parenterální a enterální výživě.
Při příležitosti výročí jsme špičkovým specialistům ze IV. interní kliniky položili dvě otázky:
1. Jak se za 80 let od založení IV. interní kliniky proměnil váš obor?
2. Co považujete za největší pokroky ve své specializaci?
Prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., přednosta
Stav oboru hepatologie před 80 lety nejlépe vystihují slova anglického lékaře z románu Josepha Hellera Hlava XII: „… když k nám přijdeš, že tě bolí játra, můžeš nás tahat za nos celé týdny. Abys rozuměl, játra, to je pro nás velikánská, ošklivá záhada. V současné době je nám prakticky jasné, že játra existují, a máme poměrně slušnou představu o tom, jak fungují, když fungují, jak fungovat mají. Ale jinak tápeme v temnotách…“
Dnes už v temnotách netápeme a ani se nenecháme tahat za nos. Většinu jaterních nemocí umíme diagnostikovat během hodin či několika málo dnů, známe genetický podklad mnoha jaterních chorob a nabízíme stále většímu počtu nemocných kompletní vyléčení či významné prodloužení a zlepšení kvality života. Umíme vyléčit téměř všechny nemocné s virovými hepatitidami, umíme účinně léčit různé komplikace jaterní cirhózy (a díky transplantaci jater i samotnou jaterní cirhózu a se životem neslučitelné těžké akutní jaterní selhání) a pacientům s některými genetickými chorobami můžeme nabídnout genovou léčbu.
Za největší pokrok považuji rozvoj neinvazivní diagnostiky jaterních chorob a rychlost, s jakou lze v dnešní době udělat kompletní diagnostiku. To se samozřejmě neobejde bez mezioborové spolupráce. Z pohledu léčebných možností je to především téměř stoprocentně účinná léčba virové hepatitidy C, cílená léčba mnoha jaterních chorob, možnost účinné léčby vrozených jaterních chorob a v neposlední řadě možnost transplantace jater či účinná léčba jaterních nádorů.
MUDr. Jaroslav Macášek, Ph.D., primář
Mám specializovanou způsobilost pro obor vnitřní lékařství. V tomto oboru došlo, podobně jako i v jiných oborech, k velkým změnám. V období po roce 1945 byl zaznamenán velký rozmach rozsahu biochemických vyšetření, ke zkvalitnění diagnostiky došlo i díky významnému rozvoji zobrazovacích metod (ultrazvuk, počítačová tomografie a magnetická rezonance…). V některých oblastech vnitřního lékařství se začalo s užíváním intervenčních metod. Velký rozvoj spektra diagnostických a léčebných metod vedl ke vzniku specializovaných podoborů vnitřního lékařství, z nichž gastroenterologie a hepatologie se staly nosnými obory IV. interní kliniky.
V rámci vnitřního lékařství se specializuji na metabolismus, lipidologii a diabetologii. V těchto oborech bylo dosažena řada úspěchů, mezi nejvýznamnější patří například možnost biologické léčby hypercholesterolémie, v diabetologii rozvoj technologie kontinuální monitorace glykémií a také zavedení nových antiobezitik, která rozšiřují možnosti příznivého ovlivnění komorbidit, zhoršujících prognózu obézních pacientů.
Rozvoj gastroenterologie a hepatologie, stejně jako další medicínské obory, zásadně ovlivnil technický rozvoj v 80., respektive 90. letech. Ještě v polovině 80. let nebyly dostupné dnes základní diagnostické metody jako sonografie a CT.
MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., specialista v oboru interního lékařství a výzkumný a vývojový pracovník
Kromě radiologických vyšetřovacích metod dochází v 90. letech k rozvoji videoendoskopie, objevují se nejen nové diagnostické postupy, ale zejména nové terapeutické metody. V následujících letech se rozvíjí endosonografie s možností terapeutických intervencí. V dalších oborech jako chirurgie a radiologie dochází také k výraznému posunu. Je snahou ustoupit od otevřených chirurgických výkonů k novým šetrným miniinvazivním technikám s nízkou mortalitou a morbiditou. I v hepatologii se objevují nové metody, které mohou nahradit například rutinně používanou jaterní biopsii.
Nárůst nových technik samozřejmě vede k nutnosti specializace jednotlivých klinik v rámci VFN. IV. interní klinika je typickým příkladem, kdy se z tradiční multioborové interní kliniky stalo počátkem 21. století moderní specializované pracoviště – klinika gastroenterologie a hepatologie, vybavená nejmodernější technikou, která dovoluje provádět i náročné terapeutické výkony.
V oboru gastroenterologie a hepatologie je asi největším pokrokem technickým vybavením podpořená multioborová spolupráce, kdy mohou být v léčbě jednotlivé postupy kombinovány a jsou šetrné pro pacienty, například kombinace radiologické a endoskopické léčby portální hypertenze (TIPS, ligace jícnových varixů) či kombinace laparoskopické či robotické chirurgie s endoskopickými metodami.
Doc. MUDr. František Novák, Ph.D., specialista v oboru interního lékařství a výzkumný a vývojový pracovník
Před 80 lety obory intenzivní medicína ani klinická výživa a metabolická péče tak, jak je známe dnes, neexistovaly. Jejich vznik a rozvoj však postupně umožnily pokroky v léčbě šokových stavů, umělé plicní ventilace a vznik jednotek intenzivní péče. V poválečném období byli pacienti v kritických stavech léčeni na standardních odděleních bez pokročilé monitorace a možností podpory orgánových funkcí. Dnes jsou samozřejmostí vyčleněné jednotky intenzivní péče s moderním vybavením a multidisciplinárními týmy. Péče o kriticky nemocné tvoří ucelený systém zasahující až do přednemocničního období. Parenterální a enterální umělou výživu při vzniku kliniky vůbec neznali. Dnes je specializovaná nutriční podpora samozřejmostí v péči o pacienty na všech typech oddělení i v ambulanci. Pacienti se střevním selháním dříve umírali na malnutrici. Zdravotnická profese nutričního terapeuta vůbec neexistovala. Dnes celoplošně vyhledáváme pacienty v riziku malnutrice a péče o ně je v rukou nutričního týmu koordinovaného lékařem nutricionistou. Individuálně nastavený nutriční plán má díky nutričním ambulancím zajištěnou kontinuitu podle potřeby včetně domácí enterální nebo parenterální výživy.
Největším pokrokem je mezioborová spolupráce, která je pro rozvoj intenzivní medicíny i klinické výživy zásadní. Jen tak si lze udržet vysokou míru specializace a současně komplexní přístup v péči o jednotlivé pacienty.
Mgr. Petra Králová, vrchní sestra
Vývoj profese sestry zaznamenal za poslední desetiletí významné změny jak z hlediska vzdělávání, tak i náplně práce. Změny v systému vzdělávání znamenaly i další změny. Sestry získaly vyšší kompetence a samostatnost, které přinesly větší odpovědnost za ošetřovatelskou péči, odborné výkony, prevenci komplikací, edukaci pacienta, koordinaci péče…Vznik specializačních vzdělávání a certifikovaných kurzů přispěl k dalšímu významnému profesnímu rozvoji sester.
Pokroky souvisí s vývojem medicíny, nových technologií a digitalizací. Za nejvýraznější v oboru gastroenterologie a hepatologie považuji neustálý vývoj a zdokonalování přístrojů v intenzivní péči a v endoskopii, nových terapeutických metod a léčebných postupů, které kladou vysoké nároky na znalosti a dovednosti sestry a potřebu dalšího vzdělávání. Velkou změnu přinesly i jednorázové pomůcky, jednorázová instrumentária k endoskopickým výkonům, mycí a dezinfekční zařízení a sušicí skříně pro endoskopy. Významně zvýšily kvalitu péče, bezpečnost a efektivitu a v neposlední řadě usnadnily práci sestrám.
IV. interní klinika v číslech…
…a ve fotografiích
