„Čestné uznání ministra zdravotnictví za mimořádné výsledky v aplikovaném zdravotnickém výzkumu je nejvyšším národním oceněním vědecké práce ve zdravotnictví a je málo pravděpodobné, že se někdy v mém životě tato událost zopakuje ‒ počet excelentních vědců a vynikajících vědeckých projektů v České republice je velký, oblast aplikovaného zdravotnického výzkumu je natolik rozmanitá, že kromě všech nezbytných předpokladů musí mít hlavní řešitel ještě velké štěstí, aby toto ocenění jeho tým získal,“ říká prof. MUDr. Sergej Zacharov, Ph.D., přednosta Kliniky pracovního lékařství VFN a 1. LF UK, hlavní řešitel projektu „Neurodegenerativní procesy u pacientů exponovaných metanolu“.
Toto ocenění je výsledkem dlouholeté práce na studii trvalých účinků metanolu na lidský organismus. Multioborový tým tvořili zaměstnanci bezmála 20 klinik, ústavů a laboratoří z České republiky a ze zahraničí. Aby pacienti z různých míst, z celé země mohli v rámci jednoho dne absolvovat sofistikovaný program vyšetření, musely jednotlivé složky VFN fungovat jako švýcarské hodinky – a skutečně tomu tak bylo, což dodnes obdivuji. Můj velký dík patří všem kolegyním a kolegům. Bez jejich vědeckého entusiasmu, energie a zodpovědnosti by úkoly projektu byly nesplnitelné.
„Metanolová aféra“ hýbala Českem, byla tato kauza něco výjimečného?
V posledních více než sto letech se hromadné otravy metanolem odehrávají po celém světě a Evropa není výjimkou. Příkladem z blízké minulosti mohou být Norsko nebo Estonsko. Jen ve 21. století se počet hromadných otrav ve světě blíží stovce a odhad počtu obětí přesahuje deset tisíc. Například ve Spojených státech amerických je ročně hlášeno bezmála tři tisíce případů. Metanol se svou roční výrobou přes 100 milionů tun patří mezi pět top průmyslových chemických látek a jeho spotřeba stoupla v posledních dvaceti letech třikrát. Najdeme ho v malých množstvích i v různých potravinách a nápojích.
Kdy výzkum odstartoval?
Impulsem pro zahájení studie se stala hromadná otrava, kterou Česko zažilo v září až prosinci 2012, kdy došlo v průběhu 4 měsíců k víc než 120 případům akutní otravy a k úmrtí každého třetího pacienta. Do prospektivní studie se nám podařilo zapojit 55 osob přeživších otravu, což představuje největší soubor ve světě.
V čem váš výzkum spočíval?
Za VFN se na něm spolupodílely kliniky oční, radiodiagnostická, neurologická, adiktologická, pracovního lékařství, KARIM, ústavy lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, nukleární medicíny, soudního lékařství a toxikologie. Spolupracovali s námi BIOCEV, IKEM, Akademie věd ČR a řada zahraničních pracovišť, zejména z Norska, UK a Austrálie. Projekt trval od roku 2012, od primárního sběru dat v době metanolové epidemie, do roku 2019.
V rámci studie jsme prokázali klíčovou roli přednemocniční aplikace ethanolu pacientům se suspektní otravou jak pro přežití, tak i pro prevenci trvalého poškození zraku a mozku. Jako první ve světě jsme porovnali klinickou účinnost protijedů podávaných při léčbě otravy, fomepizolu a ethanolu, a dospěli k závěru, že je stejná jak z hlediska přežití, tak i z hlediska trvalých následků otravy. Důležitou roli v léčbě otravy methanolem hraje rychlost vylučování toxických látek z organismu a úpravy vnitřního prostředí. Porovnali jsme různé modality hemodialýzy a došli jsme k závěru, že intermitentní dialýza má být první volbou u hemodynamicky stabilního pacienta.
Jaká poškození jste u přeživších pacientů zaznamenali?
Mezi závažné následky otravy metanolem patří poškození až kompletní ztráta zraku. To se potvrdilo u každého čtvrtého pacienta. Dalšími závažnými trvalými následky jsou ty neurologické z důvodu toxického poškození mozku, zejména bazálních ganglií. Jedná se o širokou škálu neurologických a neuropsychologických poruch, jako jsou kognitivní dysfunkce, emocionální a afektivní poruchy, poruchy pozornosti a paměti. Z hlediska motorických funkcí byly popsány například poruchy chůze a rovnováhy.
Má studie nějaké optimistické závěry pro lidi, kteří by se případně otrávili?
Nejoptimističtějším závěrem asi bude to, že pravděpodobnost podobné události je dnes mnohem menší než před deseti lety. Jedním z praktických dopadů studie toxicity methanolu je změna názoru veřejnosti a politických institucí na jeho bezpečnost pro použití v obchodních přípravcích pro běžného spotřebitele. V roce 2018 Evropská komise rozhodla výrazně omezit využití methanolu v kapalinách do automobilových ostřikovačů a v nemrznoucích směsích. Od května roku 2019 maximální podíl methanolu v podobných směsích nemůže přesahovat půl procenta, což je bezpečná koncentrace. Toto opatření je účinnou prevencí hromadných a sporadických intoxikací methanolem v budoucnu.
Pro osoby, které otravu již prodělaly, prognóza záleží na závažnosti intoxikace. Akutní otrava methanolem negativně ovlivňuje život pacientů i v následujících letech. Významný pokles kvality života byl zaznamenán zejména v ukazatelích vnímání fyzického zdraví u více než 40 % pacientů ze sledovaného souboru, přičemž tyto ukazatele měly tendenci k dalšímu poklesu v následujících letech. Následná úmrtnost pacientů ze souboru dosahovala přibližně 20 % v průběhu pěti let. Příčinou skoro poloviny úmrtí ve sledovaném období byla onkologická onemocnění, což ukazuje na možný podíl formaldehydu, metabolitu methanolu, který je známým kancerogenem z první třídy dle klasifikace IARC.
